Fake news v žoldu StB: Francouzský novinář vyzvídal a mlžil pro československou rozvědku

Čtenářům satirického magazínu Le Canard enchaîné byl Jean Clémentin znám pod pseudonymem Jean Manan, kolegové v redakci mu říkali Tintin podle slavného komiksového reportéra – a ve svazích StB je veden jako Pipa. V 60. letech byl jedním z nejcennějších agentů československé rozvědky ve francouzských médiích.

Soudě podle jeho mládí by Clémentin nebyl zrovna typickým sympatizantem komunismu, jakých ve Francii vždy bylo dost. Narodil se roku 1924 do katolické rodiny, jež ho poslala do jezuitské školy.

Hrůzy ve Vietnamu

V roce 1950 odjel v rámci vojny do Indočíny, kde Francie ztrácela kontrolu; nebojoval, sloužil na tiskovém oddělení generálním štábu. Pak však v oblasti zůstal, když ho pro pokrývání války za nezávislost angažovala prestižní americká agentura AP. Ta ho poté chtěla vyslat i do Prahy, jak uvádí jeho životopis v archivu StB. „Protože prý s vysláním bylo spojováno plnění úkolů pro americkou rozvědku, PIPA zaměstnání odmítl,“ uvádí dokument datovaný 8. září 1961.

Ve Vietnamu Clémentina zděsily praktiky francouzské koloniální správy a armády. I to vedlo k jeho náklonnosti k východnímu bloku; po návratu do Francie nastoupil do levicového deníku Libération, kde ho kontaktoval rezident StB s krycím jménem Vlk.

Ruská televizní válka proti Ukrajině: Propaganda jede už roky na plné obrátky

„Několikrát zmiňoval, že nesnáší USA i politický establishment ve Francii, asi tímto způsobem chtěl bojovat,“ řekl Blesk Zprávám Jan Koura, zástupce vedoucího Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se věnuje mj. aktivitám StB ve světě.

Napřed se žurnalista svěřoval se svými informacemi za dárečky, roku 1957 se nechal naverbovat za finanční odměnu. To totiž byla jeho druhá motivace, poněkud v rozporu s levicovým smýšlením a sympatií k východu: „Má rád peníze,“ zaznamenal rozvědčík Vlk. Clémentin byl dvakrát ženatý, k tomu pět milenek… a z novinářské výplaty takový život neutáhl. Po Paříži jezdil na mopedu, neměl nic moc bydlení.

„S jmenovaným je pracováno jako s agentem a podává zajímavé zprávy,“ uvedl do záznamu poručík Vladimír Hocek (krycí jméno Háček), když se zakládal spis Pipa.

Za prvních pět let dostal novinář tak říkajíc na ruku 23 600 franků, což dnes odpovídá asi milionu korun. Pořídil si Citroën 2CV a pěkný dům na předměstí, který i hrdě rezidentovi StB ukazoval.

Dlužno dodat, že se československým špionům tyto náklady vyplatily. Za dvanáct let spolupráce se s nimi Pipa sešel asi 270krát. Většinou jim donášel důvěrné informace od svých četných kontaktů mj. na ministerstvech války, zahraničí a zámořských území.

Zemřel legendární špion Václav Jelínek (†77): Falešný Holanďan v Británii špicloval židovské organizace

Ale také se podílel na třech velkých dezinformačních kampaních, v žargonu rozvědčíků „aktivních opatřeních“ (AO). Tou první byl pokus rozhádat politiky západoněmecké vládnoucí strany CDU a rozklížit vztahy SRN s Francií. V říjnu 1963 odstupoval dlouholetý kancléř Konrad Adenauer; ještě předtím v lednu ale podepsal přelomovou Elysejskou smlouvu, která sbližovala západní Německo s Francií.

Kancléřova odchodu chtěla StB využít. Přišla tedy s falzifikovanými výňatky jeho „politické závěti", které by vyznívaly velmi profrancouzsky, a naštvaly tak některé německé politiky. Clémentina StB poslala do tehdejšího hlavního města Bonnu, aby mohl tvrdit, že se sešel s důvěrnými zdroji uniklých pamětí. A iniciativně dokonce estébákům navrhl, že tytéž dezinformace podstrčí i svému příteli v Bonnu, vydavateli respektovaného zpravodaje.

Poprask se nekonal

Aktivní fáze AO Narcis začala v září 1963 a zpočátku se dařila. Podstrčené paměti vyšly v Německu i v Clémentinově listu Canard enchaîné, jenomže nevyvolaly takové pozdvižení, v jaké soudruzi doufali.

„Několik měsíců připravované aktivní opatření, na které rozvědka vynaložila 4000 marek a od kterého si slibovala diskusi v mnoha novinách a časopisech ve Francii, skončilo dvěma články. Neúspěch si nepřímo musela přiznat i centrála rozvědky,“ konstatoval na portále Minulost historik Radek Schovánek, bývalý pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů, který opatření Narcis rekonstruoval z archivních záznamů StB v prosinci 2019.

Brzy poté Clémentinovo jméno vyplulo podruhé, to když se jiné akci StB věnoval Koura z Filozofické fakulty. Marocký levicový opoziční politik Mehdi Ben Barka patřil k čelním představitelům antikoloniálního hnutí třetího světa. „V období konce 50. a počátku 60. let to byla skutečně výrazná celosvětově známá osobnost s velmi širokou sítí kontaktů,“ řekl Koura univerzitnímu magazínu Forum. Pro StB v Paříži se stal cenným agentem, dostal krycí jméno Šejk.

V říjnu 1965 Ben Barka zmizel. „Většina informací směřovala k tomu, že za zmizením stojí marocké tajné služby s přispěním části francouzských bezpečnostních složek,“ uvedl výzkumník. Otázkou je, zda šlo o zkorumpované jednotlivé policisty, nebo to šlo do vyšších kruhů. „Kdyby se toto potvrdilo, byl by to pro Francii velký skandál. Zřejmě i proto Francie stále odmítá některé dokumenty ohledně zmizení Ben Barky odtajnit,“ konstatuje Koura.

Do dvou týdnů následovalo AO s cílem vnést rozpory mezi Maroko, Francii a USA. Clémentin publikoval v Canard enchaîné další článek, na který mu podklady dodala StB. Koura svým odborným článkem o Ben Barkovi vzbudil zájem médií v Maroku i ve Francii.

Konec kvůli roku 1968

Když po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 přeběhnul příslušník StB, který o Clémentinovi věděl, zdráhali se agenti jeho služeb dál využívat. Spolupráce skončila roku 1969.

Jeho novinářské kariéře se dál dařilo, v Canard enchaîné povýšil na šéfredaktora a vydobyl časopisu renomé kvalitními investigacemi. Francouzské tajné služby měly na jeho kolaboraci silné podezření. Když však kontrarozvědčíci nastrčili do redakce mikrofony, byli přistiženi - a tak vůči Clémentinovi nemohli zasáhnout ani později. 

V posledních letech aktivní kariéry se přeorientoval na psaní literární kritiky. Z redakce slavného týdeníku odešel roku 1989, dvacet let po svém posledním kontaktu s čs. agentem.

„Samozřejmě jsme o tom nevěděli, jsme v šoku,“ reagoval pro L‘Obs Nicolas Brimo, nynější ředitel Canard enchaîné. „Bude-li co dodat, učiníme to v našem magazínu.“

Odhalení v nové knize Gotta (†80): Před smrtí zjistil, kdo na něj donáší!

Clémentin stále žije, je mu 98 let. Kolaborace s komunistickou rozvědkou mu nyní žádný trest nevynese, vše bylo promlčeno. Sám věc odmítl komentovat, jeho syn magazínu L’Obs jen řekl, že „tato stará záležitost z 60. let nikoho nebude zajímat“.

Jeho odhalení československých agentů svědčí podle Koury o důležité skutečnosti: „V posledních letech se posunulo vnímání studené války nejen jako konfliktu bipolárního, tedy jako souboj mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. Ukazuje se, že její průběh mnohdy ovlivňovaly i menší státy, včetně Československa.“