Ruský vládce Vladimir Putin vyhlásil okamžitou částečnou mobilizaci. Jak se ale k nástupu do armády Rusové staví? Ruští muži na Googlu podle internetových dat hojně vyhledávají způsoby, jak se vyhnout vojenské službě. Někteří volí útěk ze země, jiní se plánují zmrzačit, aby se odvodu vyhli! Ti nejodvážnější se ovšem rozhodli demonstrovat.
„Jak se vyhnout mobilizaci a zůstat naživu?“ I taková bizarní hesla zaznamenal internetový vyhledávač Google. Od oznámení Vladimira Putina se podobné dotazy množí rychlým tempem. Někteří muži šli do ještě větších detailů. Dalším hojně vyhledávaným heslem je „Jak si zlomit svou vlastní paži?“ O zoufalých dotazech informoval mimo jiné deník Daily Star.
Ti nejrozhodnější už se ale zařídili po svém. Rusové svou zemi hojně opouštějí a za letenky jsou ochotní platit v přepočtu desetitisíce korun. Kdo nemůže letecky, jede autem. Zprávy hovoří o ucpaných hraničních přechodech mezi Ruskem a Finskem. Finové zatím váhají, ale uvažují o tom, že by Rusům vstup do země zakázali.
Ti nejodvážnější demonstrují
Mnoho Rusů vyšlo po oznámení částečné mobilizace do ulic. Při středečních protestech zadržela policie 1323 lidí, z toho nejméně 549 v Petrohradě a 509 v Moskvě, uvádí web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Někteří ze zadržených mužů přitom na policejním oddělení rovnou dostali předvolání, z kterého pro ně plyne povinnost dostavit se na vojenskou správu.
Další protesty jsou podle protiválečné organizace Vesna v plánu na sobotu večer. „Po celém Rusku probíhá mobilizace. Tisíce našich mužů chtějí odvést na frontu. Musíme se proti takovému rozhodnutí postavit,“ burcují organizátoři protestů.
300 000 mužů
V rámci částečné mobilizace bude povoláno 300.000 rezervistů, uvedl podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Částečnou mobilizaci v Rusku krátce před tím oznámil v televizním vystoupení prezident Vladimir Putin.
Šéf ruského ministerstva obrany podle ruskojazyčné stanice BBC také poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině, Šojgu připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí o řád vyšší ztráty Rusů.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Zobrazit celý online