Syn Putinova mluvčího se snažil vyhnout mobilizaci, tvrdí lidé Navalného. První naverbovaní Rusové už cvičí
Spolupracovníci vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve fingovaném telefonátu, v němž se vydávali za zástupce vojenského komisariátu, přistihli syna mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, jak se snaží využít svého postavení a vyhnout se mobilizaci. Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci ve středu. První mobilizované Rusy už odvezly autobusy do středisek vojenské správy předtím, než je armáda vyšle na výcvik a na frontu na Ukrajinu, uvedl dnes zpravodajský portál Meduza.
Spolupracovník Navalného Nikolaji Peskovi říká, že na povolávacím rozkazu měl telefonní číslo, na které se má ozvat, a oznamuje mu, že na něj „čekají zítra v deset hodin na vojenském komisariátu“. Dvaatřicetiletý Peskov se nejdříve diví, že mu od odvodů volají, a ptá se, jak to s ním mluví.
„Pane Nikolaji Peskove, já s vámi takhle můžu mluvit,“ říká mu spolupracovník Navalného. Syn Putinova mluvčího domnělému členovi odvodového úřadu říká, že „když víte, že jsem pan Peskov, pak byste měl chápat, že by nebylo úplně správné, abych tam (na vojenském komisariátu) byl“. „Prostě to budu řešit na jiné úrovni,“ řekl mladý Peskov. Když se ho údajný zástupce vojenského komisariátu znovu zeptá, zda se zítra v deset hodin dostaví k odvodové komisi, odpoví mu: „Věřte mi, to nepotřebujete ani vy, ani já.“
Tým Navalného odmítl tvrzení Dmitrije Peskova, že telefonát byl sestříhán. Peskov podle ruských médií ujistil, že jeho syn by se v žádném případě nesnažil uniknout službě v armádě. V telefonátu Peskov junior sice řekl, že je připraven jít bránit vlast, podle všeho to ale není v současné situaci, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině. Volající mu připomíná, že částečnou mobilizaci nařídil samotný Putin. „Když mi Vladimir Vladimirovič řekne, že tam mám jít, půjdu,“ ujišťuje Peskov. Domnělý zástupce vojenského komisariátu mu na to říká, že prezident nemůže volat každému rezervistovi. Peskov mu odpoví, že on není každý. Agentura DPA napsala, že Navalnyj, hlavní oponent Kremlu, už dříve řekl, že Putin do války posílá obyčejné občany a elita zůstává ušetřena.
V Burjatsku na ruském Dálném východě obcházeli náboráři podle portálu byty už v noci na dnešek a rovnou z nich odváděli muže. Podle serveru Tajga.info odjížděli první mobilizovaní hromadně také z Jakutsku, další republiky ve východní části Ruska. Mobilizované muže z Burjatsku svážejí od rána autobusy do metropole Ulan-Ude, kde se nachází shromažďovací středisko vojenského komisariátu pro Burjatskou republiku. Před ním čekají ženy na své příbuzné, aby jim předaly například cigarety, popsala Meduza. Další už organizují sbírky cigaret nebo i teplých čepic přes skupiny na sociálních sítích.
„Je mi 45 let, sloužil jsem asi tak tisíc let zpátky. V žádných oblastech bojů jsem nebyl. Ale co už, zastřílíme si,“ sdělil Meduze v Ulan-Ude jeden z mobilizovaných mužů.
Dalšímu předvolanému, Sergejovi, je 49 let. I on říká, že v armádě sloužil před velmi dlouhou dobou. Tvrdí, že smrti se nebojí. „I když s manželkou jsem se rozloučil, i s dcerami,“ říká a nedokáže přitom zadržet slzy. „No nic, tak jedu na frontu,“ uzavírá.
Armáda mobilizované obyvatele Burjatsku podle informací Meduzy pošle na výcvik do Čity nebo Blagoveščensku ve východní části Ruska. Odtud poputují na frontu. Rusko podle středečního oznámení ministra obrany Sergeje Šojgua povolá do armády 300 000 rezervistů s vojenskou zkušeností. Jak ale podotkl představitel lidskoprávní organizace Agora Pavel Čikov, Putinovo nařízení umožňuje mobilizovat v podstatě neomezený počet lidí.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise, jehož text má ČTK k dispozici, uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací. Fiala na dotaz ČTK potvrdil, že Fica v sobotu dopisem oslovil.
Ministři Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy podpořili po druhém ministerském zasedání v Chorvatsku vstup Ukrajiny do NATO. Společné prohlášení ze summitu zveřejnila 12. července tisková služba kanceláře ukrajinského prezidenta a chorvatské vlády.
Ruské síly dobyly vesnice Mykolajivka a Myrne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Dodala ale, že tvrzení z bojiště nelze bezprostředně ověřit. Předtím Rusko i Ukrajina hlásily další dronové útoky nepřítele.
Na sociálních sítích se objevily informace o tom, že se některá sídla vojenských komisariátů stala terčem žhářských útoků. Tak tomu podle zpravodajského kanálu Nexta bylo ve městě Lomonosovo u Finského zálivu. Podobný incident potvrdily úřady ve městě Nižnij Novgorod, kde hořelo v ordinaci zubního lékaře, která je součástí odvodového střediska. Někdo tam hodil Molotovův koktejl.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak prostřednictvím twitteru vzkázal „násilím zmobilizovaným občanům Ruska, kteří nechtějí neslavně umírat v cizí zemi“, aby se vzdali. Uvedl, že Ukrajina jim garantuje život a důstojné zacházení a že na základě ženevských konvencí nebudou vydáni Rusku, pokud si to nebudou přát.
