14°C
Rusové prchající před mobilizací: Podle Lipavského nesplňují podmínky pro vstup do ČR. Německo je uvítá
Rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, je na členských státech Evropské unie. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise v reakci na množství Rusů snažících se prchnout před mobilizací vyhlášenou ve středu prezidentem Vladimirem Putinem. Unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit, dodala mluvčí. Zástupci zemí evropského bloku podle komise v současnosti debatují o tom, jak na novou situaci zareagovat a měli by zaujmout společnou pozici. Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v ČR podmínky pro udělení humanitárního víza, řekl ČTK Lipavský. Německo je připraveno přijímat ruské desertéry, uvedla ministryně vnitra. Prchající Rusové jsou v Německu vítáni, napsal ministr spravedlnosti.
Ministři zahraničí unijních států se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku ve středu shodli na urychlené přípravě nových sankcí, které mají být odpovědí na Putinovu mobilizaci a nepřímou hrozbu jaderným útokem.
16:03
Dnes
Ruská policie zatkla při dnešních místy brutálních zákrocích proti demonstrantům odmítajícím mobilizaci dalších téměř 300 lidí. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Protesty svolala stejně jako v předchozích dnech lidskoprávní organizace Vesna. Kritika mobilizace zaznívá ale také z oficiálních a prokremelských míst.
Částečnou mobilizaci vyhlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin, dotknout by se měla oficiálně zhruba 300.000 mužů s předchozími vojenskými zkušenostmi. Ukrajinští a západní pozorovatelé krok vykládají jako nepřímé přiznání neúspěchu od února trvající ruské války na Ukrajině.
Jen v Moskvě bylo dnes na demonstraci proti mobilizaci kvůli válce na Ukrajině zatčeno přes 100 lidí. Z druhého největšího města Petrohradu se na sociálních sítích objevila videa, na nichž muži v uniformách a helmách bijí demonstranty.
15:48
Dnes
Druhý den mobilizace v Rusku ukázal, že už se jí sotva dá říkat částečná, napsala dnes ruská redakce BBC. Lidé po celém Rusku dostávali povolávací rozkazy, doma nebo i v práci, a to v jakoukoli denní nebo noční hodinu, a rovnou byli posazeni do letadel nebo autobusů, které je převezly do středisek vojenské správy nebo přímo k jednotkám. Hlásit se na vojenskou správu měli v některých případech i lidé bez zkušeností z armády, otcové čtyř a více dětí, a dokonce i muži nad 60 let věku.
Také americký institut pro studium války ISW uvedl, že ruské úřady už porušují slíbené podmínky částečné mobilizace. Upozornil například na video, na němž údajně policie odvádí přímo z výuky studenty univerzity v Burjatsku.
„Budou chytat všechny, na koho dosáhnou,“ řekl v rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja odborník na bezpečnost Pavel Luzin. Ruské úřady ale i tak podle něj budou mít problém naverbovat 300.000 rezervistů se zkušeností z armády, což je záměr ohlášený ve středu ministrem obrany Sergejem Šojguem. Povolávací rozkazy se sice v Rusku vydávají ve velkém, ale ne všichni adresáti je přijímají, podotkl Luzin.
15:33
Dnes
Majitel Sklárny a minipivovaru v Harrachově na Jablonecku František Novosad se rozhodl kvůli vysokým cenám plynu zastavit v listopadu výrobu a na dva měsíce vyhasit sklářskou pec. Většinu z 90 zaměstnanců plánuje propustit. Vyrábět chce znovu od poloviny ledna.
Zatímco letos firma musela nakupovat plyn za spotové ceny v průměru za 200 eur za megawatthodinu (4900 Kč), na příští rok má plyn zajištěný za výrazně nižší cenu 26 eur (640 Kč), řekl dnes ČTK Novosad.
Sklářská výroba patří k energeticky velmi náročným odvětvím, i když se podle Novosada snaží firma šetřit a sklo taví jen obden, spotřebu výrazně snížit nedokáže. Malá krkonošská sklárna spotřebuje ročně kolem 8000 megawatthodin plynu. Zatímco loni za něj za celý rok zaplatila 4,5 milionu korun, letos už náklady na plyn překročily 20 milionů a ještě není konec roku. „Utratili jsme už i 12 milionů, které jsme si v minulých letech našetřili na novou pec,“ řekl majitel sklárny.
Vedle toho také podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského budou jednat o dalším společném postupu při vydávání víz Rusům, které v září EU znesnadnila. Česká republika v současnosti řídí jednání členských států unijního bloku.
Podle Komise je v současnosti na členských státech, jak na velký zájem Rusů opustit zemi zareagují. Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou.
„Vstup osob požadujících ochranu v EU by měl být vždy zaručen,“ podotkla mluvčí Anitta Hipperová. Pokud budou lidé žádat o azyl kvůli strachu z odvedení do armády, měly by podle ní státy jejich žádosti nejprve posoudit a pak rozhodnout, zda je přijmou.
„Rozumím, ze Rusové prchají před čím dal zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza,“ napsal ČTK Lipavský.
EU: Cítíme solidaritu
Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano uvedl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu opustilo Rusko již na půl milionu lidí. Řada z nich zamířila například do Turecka či Srbska, další však odešli do států EU. Podle Stana se unie nechce otočit zády k lidem nesouhlasícím s válkou a protestujícím proti mobilizaci.
„Cítíme sympatie s rodinami, které se bojí o své syny, bratry a otce, kteří jsou posíláni na smrt v nesmyslné a ilegální válce... Cítíme solidaritu a EU hledá způsob, jak onu solidaritu těmto lidem projevit,“ prohlásil mluvčí. Dokud se ale unijní státy neshodnou na společném postupu, bude osud odcházejících Rusů v rukou členských zemí, jejichž hranici chtějí překročit.
Finsko zvažuje zákaz vstupu pro Rusy
Finsko uvažuje o tom, že většině Rusů zakáže vstup do země. Finská vláda se domnívá, že ruská turistika do Finska musí být zastavena, uvedla dnes premiérka Sanna Marinová. Šéfka finské vlády se pro výrazné omezení přeshraničního provozu na rusko-finské hranici vyslovila poté, co se zintenzivnil proud Rusů do severské země kvůli nařízené částečné mobilizaci v Rusku. Finské pozemní hraniční přechody jsou pro Rusy jedněmi z mála vstupních bodů do Evropské unie. Mnoho evropských zemí včetně České republiky totiž před Rusy prakticky uzavřelo své fyzické hranice i vzdušný prostor kvůli invazi na Ukrajinu.
Marinová dnes řekla, že její vláda vyhodnocuje rizika, která představují jednotlivci cestující přes Finsko, a přemýšlí o způsobech, jak Rusům výrazně omezit možnosti tranzitu. „Vůle vlády je velmi jasná, domníváme se, že ruská turistika musí být zastavena, stejně jako tranzit přes Finsko,“ řekla Marinová novinářům. „Myslím, že situace musí být přehodnocena po včerejší zprávě,“ dodala Marinová s odkazem na částečnou mobilizaci, kterou ve středu vyhlásil ruský prezident Putin.
Německo uvítá dezertéry
Německo je připraveno přijímat desertéry z ruské armády. Uvedla to německá ministryně vnitra Nancy Faeserová v rozhovoru, který má v neděli otisknout deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann na twitteru potvrdil, že Rusové prchající ze své země jsou v Německu vítáni.
Oba ministři se vyjádřili pro přijímání Rusů den poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci rezervistů. Faeserová zdůraznila, že Rusové prchající před vojnou jsou „ohroženi vážným útlakem“. „Ten, kdo se odvážně staví proti Putinovi, a vystavuje se tak velkému nebezpečí, může v Německu žádat o politický azyl,“ ujistila Faeserová.
Zdůraznila přitom, že poskytnutí politického azylu není ničím automatickým a děje na základě individuálních rozhodnutí doprovázených bezpečnostní prověrkou. Politička uvedla, že Německo už přijalo 438 odpůrců Kremlu, zejména novinářů, které ohrožovaly nebo pronásledovaly ruské úřady.
Video Blesk Podcast: Putin hraje o všechno. Mobilizace je riziko pro jeho režim, říká odbornice.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
