Rusové prchající před mobilizací: Podle Lipavského nesplňují podmínky pro vstup do ČR. Německo je uvítá
Rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, je na členských státech Evropské unie. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise v reakci na množství Rusů snažících se prchnout před mobilizací vyhlášenou ve středu prezidentem Vladimirem Putinem. Unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit, dodala mluvčí. Zástupci zemí evropského bloku podle komise v současnosti debatují o tom, jak na novou situaci zareagovat a měli by zaujmout společnou pozici. Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v ČR podmínky pro udělení humanitárního víza, řekl ČTK Lipavský. Německo je připraveno přijímat ruské desertéry, uvedla ministryně vnitra. Prchající Rusové jsou v Německu vítáni, napsal ministr spravedlnosti.
Ministři zahraničí unijních států se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku ve středu shodli na urychlené přípravě nových sankcí, které mají být odpovědí na Putinovu mobilizaci a nepřímou hrozbu jaderným útokem.
Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.
Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.
Evropská centrální banka (ECB) příští rok otestuje odolnost bankovního sektoru v eurozóně vůči geopolitickým rizikům. ECB již delší dobu varuje, že geopolitický vývoj patří mezi největší rizika pro banky v eurozóně. Toto varování přichází v době války mezi Ruskem a Ukrajinou, konfliktů na Blízkém východě a obchodní války vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje Reuters. ECB hodlá prověřit připravenost bank na tento typ rizik. Banky vyzve, aby vyhodnotily, jaké geopolitické scénáře by mohly mít vážné dopady na jejich solventnost.
Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších pět osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Omezení se týkají pěti členů ruské justice, kteří hráli klíčovou roli při odsouzení moskevského komunálního politika Alexeje Gorinova, uvedl po skončení dnešního jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jejich zařazení na sankční seznam Evropské unie navrhla právě Česká republika.
„Sankcionujeme soudce odpovědné za politicky motivované rozsudky vůči představitelům ruské opozice,“ informovalo na sociální síti X Stálé zastoupení České republiky při EU. „Česká republika dlouhodobě podporuje demokraticky smýšlející hlasy v Rusku. Dnešními sankcemi vysíláme varování, že osoby podílející se na represích vůči odpůrcům Putinova režimu budou čelit následkům,“ dodalo.
Ruský vojenský soud loni v listopadu na základě obžaloby ze schvalování terorismu uložil Gorinovovi tři roky vězení. Politik, který je známým kritikem války na Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, si přitom odpykává další sedmiletý trest uložený dříve.
Vedle toho také podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského budou jednat o dalším společném postupu při vydávání víz Rusům, které v září EU znesnadnila. Česká republika v současnosti řídí jednání členských států unijního bloku.
Podle Komise je v současnosti na členských státech, jak na velký zájem Rusů opustit zemi zareagují. Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou.
„Vstup osob požadujících ochranu v EU by měl být vždy zaručen,“ podotkla mluvčí Anitta Hipperová. Pokud budou lidé žádat o azyl kvůli strachu z odvedení do armády, měly by podle ní státy jejich žádosti nejprve posoudit a pak rozhodnout, zda je přijmou.
„Rozumím, ze Rusové prchají před čím dal zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza,“ napsal ČTK Lipavský.
EU: Cítíme solidaritu
Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano uvedl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu opustilo Rusko již na půl milionu lidí. Řada z nich zamířila například do Turecka či Srbska, další však odešli do států EU. Podle Stana se unie nechce otočit zády k lidem nesouhlasícím s válkou a protestujícím proti mobilizaci.
„Cítíme sympatie s rodinami, které se bojí o své syny, bratry a otce, kteří jsou posíláni na smrt v nesmyslné a ilegální válce... Cítíme solidaritu a EU hledá způsob, jak onu solidaritu těmto lidem projevit,“ prohlásil mluvčí. Dokud se ale unijní státy neshodnou na společném postupu, bude osud odcházejících Rusů v rukou členských zemí, jejichž hranici chtějí překročit.
Finsko zvažuje zákaz vstupu pro Rusy
Finsko uvažuje o tom, že většině Rusů zakáže vstup do země. Finská vláda se domnívá, že ruská turistika do Finska musí být zastavena, uvedla dnes premiérka Sanna Marinová. Šéfka finské vlády se pro výrazné omezení přeshraničního provozu na rusko-finské hranici vyslovila poté, co se zintenzivnil proud Rusů do severské země kvůli nařízené částečné mobilizaci v Rusku. Finské pozemní hraniční přechody jsou pro Rusy jedněmi z mála vstupních bodů do Evropské unie. Mnoho evropských zemí včetně České republiky totiž před Rusy prakticky uzavřelo své fyzické hranice i vzdušný prostor kvůli invazi na Ukrajinu.
Marinová dnes řekla, že její vláda vyhodnocuje rizika, která představují jednotlivci cestující přes Finsko, a přemýšlí o způsobech, jak Rusům výrazně omezit možnosti tranzitu. „Vůle vlády je velmi jasná, domníváme se, že ruská turistika musí být zastavena, stejně jako tranzit přes Finsko,“ řekla Marinová novinářům. „Myslím, že situace musí být přehodnocena po včerejší zprávě,“ dodala Marinová s odkazem na částečnou mobilizaci, kterou ve středu vyhlásil ruský prezident Putin.
Německo uvítá dezertéry
Německo je připraveno přijímat desertéry z ruské armády. Uvedla to německá ministryně vnitra Nancy Faeserová v rozhovoru, který má v neděli otisknout deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann na twitteru potvrdil, že Rusové prchající ze své země jsou v Německu vítáni.
Oba ministři se vyjádřili pro přijímání Rusů den poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci rezervistů. Faeserová zdůraznila, že Rusové prchající před vojnou jsou „ohroženi vážným útlakem“. „Ten, kdo se odvážně staví proti Putinovi, a vystavuje se tak velkému nebezpečí, může v Německu žádat o politický azyl,“ ujistila Faeserová.
Zdůraznila přitom, že poskytnutí politického azylu není ničím automatickým a děje na základě individuálních rozhodnutí doprovázených bezpečnostní prověrkou. Politička uvedla, že Německo už přijalo 438 odpůrců Kremlu, zejména novinářů, které ohrožovaly nebo pronásledovaly ruské úřady.
