Brutální vraždy, nebo chyba při ostřelování? Ve věznici zemřely desítky zajatců pluku Azov
Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, původně hovořili o 40 mrtvých. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. V trestanecké kolonii Olenivka se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníku pluku Azov, poznamenala ruská služba BBC.
„V noci udeřili, pravděpodobně (ze systémů) HIMARS, na věznici v Jelenovce (ukrajinský název je Olenivka, pozn. ČTK). Přímý zásah do baráku se zajatci. Výsledkem je v tuto chvíli: 40 mrtvých, 130 zraněných,“ prohlásil podle BBC náměstek ministra informací DNR Daniil Bezsonov a dodal, že se stále odklízejí trosky a počty obětí se mohou zvýšit. Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty hlášených raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o 40 mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a osmi zraněných členech vězeňské stráže. Podle agentury TASS zároveň obvinil Kyjev z „krvavé provokace“, která má podle něj odradit ukrajinské vojáky, aby se vzdávali.
Kyjev tvrzení Rusů a proruských separatistů odmítl a označil ho za propagandu. „Cílené dělostřelecké ostřelování nápravného zařízení v osadě Olenivka v Doněcké oblasti, kde se nacházeli i ukrajinští vězni, provedly ozbrojené síly Ruské federace,“ napsal ukrajinský generální štáb na facebooku. „Ruští okupanti tímto způsobem sledovali své zločinné cíle – obvinit Ukrajinu z ‚válečných zločinů‘ a zároveň skrýt mučení vězňů a popravy, které tam prováděli na příkaz okupační správy a velení ozbrojených sil Ruské federace,“ dodal.
Ukrajinské síly útok neprovedly
Ukrajinské ozbrojené síly podle generálního štábu žádný útok na oblast obce Olenivka neprovedly. Armáda podle štábu dodržuje principy mezinárodního humanitárního práva a díky „vysoce přesným“ zbraním získaným od partnerských zemí zasazuje „mimořádně přesné“ údery pouze ruským vojenským objektům a nestřílí na civilní infrastrukturu, zejména pokud tam mohou být ukrajinští váleční zajatci.
Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
Svou účast na pondělním jednání v Bílém domě podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministerský předseda Keir Starmer a finský prezident Alexander Stubb.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl dnes v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
„Podařilo se nám získat následující ústupek - Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden ze skutečných důvodů, proč chce Ukrajina být v NATO,“ řekl Witkoff s tím, že sám slyšel Putina s tímto krokem souhlasit poprvé, píše agentura Reuters. Witkoff se zúčastnil páteční schůzky na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem, kteří spolu jednali o ukončení více než tříleté ruské agrese na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl v televizním rozhovoru řekl, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal dnes Rubio podle agentury Reuters.
„Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát,“ řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.
Jednání o míru na Ukrajině musí vycházet z nynější frontové linie, Ukrajina se svým územím neobchoduje, řekl Zelenskyj po jednání s von der Leyenovou.
„Potřebujeme skutečná jednání. Mohou začít tam, kde je nyní frontová linie. Kontaktní linie je tím nejlepším místem pro jednání, a Evropané to podporují,“ řekl dnes Zelenskyj s tím, že ústava znemožňuje Ukrajině vzdát se území nebo s ním obchodovat. „Protože je otázka území tak zásadní, může o ní jednat pouze Ukrajina a Rusko, případně v trojici Ukrajina-USA-Rusko,“ dodal.
Mírová dohoda o Ukrajině nesmí obsahovat žádná omezení pro ukrajinskou armádu, uvedla po setkání se Zelenským šéfka Evropské komise von der Leyenová.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana zničila ukrajinský dron mířící na Smolenskou jadernou elektrárnu. Tvrzení není možné ověřit.
Útok ukrajinského dronu „na infrastrukturu jaderné elektrárny“ byl zachycen ve vzdušném prostoru Smolenské oblasti, citovala z prohlášení ministerstva ruská státní agentura TASS. Kyjev se k věci bezprostředně nevyjádřil.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes přivítala v Bruselu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Společně se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.
Zelenského mluvčí Serhij Nykyforov novinářům sdělil, že Zelenskyj po příjezdu do Bruselu bude jednat s von der Leyenovou. Na 14:30 je naplánována tisková konference. Následně se dvojice zúčastní jednání koalice ochotných, která se uskuteční formou videospojení. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Podle serveru Meduza proruští separatisté ve věznici v Olenivce drží někdejší obránce mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Ukrajinští obránci Azovstalu se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se po dlouhých a těžkých bojích vzdali. Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, Moskva je vykresluje jako neonacisty.
Kyjev už dříve obvinil Rusko ze zvěrstev a brutality vůči civilistům během ruské invaze a uvedl, že identifikoval přes 10.000 možných válečných zločinů, napsala dnes agentura Reuters. Moskva páchání válečných zločinů popírá a obviňuje Ukrajinu z jejich inscenování. Rusko rovněž nedávno oznámilo, že vyšetřuje desítky ukrajinských vojáků, které viní ze zločinů proti lidskosti.
