Putinovy invaze se obává premiérka Moldávie: „Jsme další na řadě. Nikdo není v bezpečí!“
Moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová se obává, že příští země, kterou Putin napadne, bude Moldavsko. V reakci na poslední slova ministra zahraničí Sergeje Lavrova varuje, že „nikdo není v bezpečí.“ Podle analytiků se Kreml snaží vytvořit pozemní spojení mezi územím okupovaným Rusy na jižní Ukrajině a separatisty ovládaným Podněstřím, aby odtrhlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři. Píše o tom anglický Daily Mail.
Premiérka Moldavska Natalia Gavrilitaová uvedla, že se velmi obává ruské invaze do Moldavska. Varuje, že žádná země není před Putinem v bezpečí. Její varování přitom přichází v reakci na územní zisky ruské armády na jihovýchodě Ukrajiny poblíž hranic s Moldavskem v poslední době.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov oznámil, že zastřešujícím cílem Moskvy na Ukrajině je odstranit vládu prezidenta Volodomyra Zelenského. Projevil přitom zatím jedny z nejtvrdších vojenských požadavků Kremlu. A mnozí se obávají, zda budou ruské nároky sahat „jen“ na Ukrajinu.
Analytici věří, že Kreml se snaží vytvořit pozemní spojení mezi územím okupovaným Rusy na jižní Ukrajině a Podněstřím, aby odtrhlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři.
Podněstří je neuznávaný odtržený region podporovaný Ruskem a rozléhá se na úzkém pásu země mezi řekou Dněstr a Moldavsko-Ukrajinskou hranicí. Mezinárodně je Podněstří stále uznáváno jako součást Moldavska.
„Je to zatím hypotetický scénář, ale pokud se vojenské aktivity posunou dále do jihovýchodní části Ukrajiny směrem k Oděse, tak je to samozřejmě důvod k obavám,“ řekla Garvilitaová pro CNN. „Jsme velmi znepokojeni, děláme vše, co je v našich silách abychom udrželi mír a stabilitu a zajistili, že boje nebudou eskalovat,“ dodala.
Země, jako je Moldavsko, která je ústavně neutrální a není členskou zemí NATO, by se bránila mnohem hůř než Ukrajina. Od začátku války na Ukrajině poskytlo Moldavsko útočiště asi půl milionu ukrajinských uprchlíků.
Lavrov v rozhovoru s vyslanci Ligy arabských států na summitu v Káhiře v neděli řekl, že Moskva je odhodlána pomoci Ukrajincům „osvobodit se od břemene tohoto absolutně nepřijatelného režimu.“ Lavrov obvinil Kyjev a jeho západní spojence ze šíření propagandy, která má zajistit, aby se Ukrajina stala „věčným nepřítelem Ruska.“
V červnu udělila EU Moldavsku status kandidátské země. Členství v plném rozsahu bylo podmíněno reformami, jako je boj proti korupci a posílením právního státu.
„Tím, že Moldavsko získalo status kanditátské země na členství v EU, překročilo určitý Rubikon,“ řekl ministr zahraničí separatistického regionu Podněstří Ignaťjev. „Ukončilo to problém budování politických vztahů v určitých společných prostorech, protože toto rozhodnutí učinilo výhradně moldavské vedení, nebylo přijato kolektivně,“ doplnil.
„Nevytvořili jsme žádné překážky pro dodávky obilí v souladu s dohodami podepsanými v Istanbulu,“ uvedl Lavrov. Řekl, že dohody „neobsahují nic, co by nám bránilo pokračovat ve speciální vojenské operaci a ničit vojenskou infrastrukturu a další vojenské cíle“.
Ukrajinský prezidentský úřad v pondělí oznámil, že nejméně dva civilisté byli zabiti a 10 zraněno při ruském ostřelování za předchozích 24 hodin. Ve východní Doněcké oblasti, ohnisku ruské ofenzívy, zasáhlo ruské dělostřelectvo města Avdijivka, Kramatorsk a Kostiantynivka. Nálet na Bachmut poškodil nejméně pět domů. „Rusové používají taktiku spálené země na celém Donbasu. Střílí ze země i ze vzduchu, aby smetli celá města,“ řekl guvernér Doněcku Pavlo Kyrylenko.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
