Nedostatek ruského plynu: Státy EU omezí spotřebu, jednání ministrů řídí Síkela
Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky.
Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové se členské státy musejí připravit na další omezení dodávek plynu z Ruska. Zatím poslední oznámení o snížení přísunu suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu kapacity je motivováno politickými, nikoli technickými důvody, dodala komisařka.
Evropská komise (EK) minulý týden navrhla, aby členské země sedmadvacítky kvůli očekávanému výpadku dodávek z Ruska omezily od srpna do března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z minulých pěti let. Zatímco tento cíl by měl být dobrovolný, unijní exekutiva chtěla mít možnost po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, a učinit tak snížení spotřeby v celé EU povinným.
Zástupci členských zemí se podle diplomatických zdrojů v pondělí večer po tlaku řady členských zemí shodli na kompromisním návrhu, který zahrnuje požadavky těchto států. Počítá například s tím, že stav plynové nouze nebude vyhlašovat komise, ale že k němu bude potřeba souhlas většiny zemí. Zahrnuje také výjimky ze stanovených cílů pro státy, které nejsou plně napojeny na unijní plynovou infrastrukturu.
„EU je jednotná a solidární. Dnešní dohoda jasně ukazuje, že se členské země rázně postaví jakékoli snaze Ruska rozdělit EU použitím dodávek energie jako zbraně,“ uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který dnes jednání s unijními kolegy poprvé předsedá.
Omezené dodávky plynu? Politicky motivovaný krok
Unijní státy zatím snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent a řada z nich je dosud vzdálena cíli naplnit před zimou zásobníky z 80 procent, což se například Česku již povedlo.
„Víme, že k tomu (omezení dodávek plynu, ponz. red) nejsou žádné technické důvody. Je to politicky motivovaný krok a my na něj musíme být připraveni,“ řekla Simsonová k pondělnímu oznámení ruské plynárenské společnosti Gazprom, že od středy tento dodavatel sníží objem plynu v Nord Streamu 1 na pětinu maximální kapacity. Moskva tvrdí, že je důvodem údržba turbíny a sankce zavedené proti Rusku, unijní politici označují podobné kroky za vydírání a snahu zvýšit cenu plynu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
díky
„ENERGETICKÁ SUVERENITA ČESKA JE UTOPIE. MUSÍME ZACHOVAT DOVOZ Z RUSKA JAK TO DĚLAJÍ VŠECHNY OSTATNÍ STÁTY. Jsme prostě závislý na ruském plynu, to je realita pro tuto zimu,“