Část Evropy chce zabavit majetek ruských oligarchů. „Najdeme možnost,“ slibuje Brusel
Tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajině volá řada států Evropské unie po snazším zabavování majetku ruských oligarchů, který by měl pokrýt část škod. Ministři financí unijních zemí dnes projednali výzvu skupiny pobaltských států a Slovenska, podle nichž by ruské peníze měly hradit „podstatnou část“ poválečné obnovy Ukrajiny. Praha podle českého ministra Zbyňka Stanjury konfiskace majetku podporuje, musí však stát na pevném právním základě. Evropská komise se ve středu chystá představit pravidla, která by měla členským zemím usnadnit zabavování majetků lidí či firem obcházejících unijní sankce.
Evropská unie od začátku války podporuje Kyjev finančně i dodávkami zbraní a chce hrát zásadní roli i při financování poválečné obnovy Ukrajiny. V posledních dnech přitom zesílilo volání po tom, aby část peněz získala z majetku bohatých Rusů či společností svázaných s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Já myslím, že je to správný přístup, my i na národní úrovni hledáme řešení,“ řekl novinářům Stanjura k návrhu čtveřice zmíněných zemí. Ty by vedle majetku oligarchů chtěly zabavovat například i rezervy ruské centrální banky. Některé státy jako Německo se naproti tomu obávají případných soudních pří, po nichž by musely zabavený majetek vracet.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.
„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.
Evropská komise připravuje návrh společných pravidel, která mají usnadnit konfiskaci majetku lidí či firem dopouštějících se trestných činů. Takovým činem se má podle návrhu stát i obcházení sankcí uvalených Unií.
„Myslím, že najdeme legální možnosti, jak tento majetek zabavovat, protože se jedná zejména o firmy a osoby, které podporují agresivní válku. A to je podle mě zločin,“ prohlásil Stanjura.
Ministři financí dnes hovořili o dopadu pěti dosavadních balíků hospodářských sankcí, jimiž EU omezila obchodní či bankovní styk s Ruskem a zmrazila majetek stovkám činitelů či oligarchům blízkým Kremlu. Zástupci vlád se shodovali na tom, že sankce jsou účinné, a řada z nich volala po rychlém přijetí dalšího balíku obsahujícího embargo na dovoz ruské ropy. Ten blokuje s odvoláním na ekonomický dopad embarga Maďarsko. Premiér Viktor Orbán dnes podle agentury Reuters uvedl, že otázku ropy by neměl řešit unijní summit začínající příští pondělí, neboť do té doby patrně nebudou vyslyšeny všechny maďarské požadavky týkající se zejména investic do ropné infrastruktury.
