Část Evropy chce zabavit majetek ruských oligarchů. „Najdeme možnost,“ slibuje Brusel
Tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajině volá řada států Evropské unie po snazším zabavování majetku ruských oligarchů, který by měl pokrýt část škod. Ministři financí unijních zemí dnes projednali výzvu skupiny pobaltských států a Slovenska, podle nichž by ruské peníze měly hradit „podstatnou část“ poválečné obnovy Ukrajiny. Praha podle českého ministra Zbyňka Stanjury konfiskace majetku podporuje, musí však stát na pevném právním základě. Evropská komise se ve středu chystá představit pravidla, která by měla členským zemím usnadnit zabavování majetků lidí či firem obcházejících unijní sankce.
Evropská unie od začátku války podporuje Kyjev finančně i dodávkami zbraní a chce hrát zásadní roli i při financování poválečné obnovy Ukrajiny. V posledních dnech přitom zesílilo volání po tom, aby část peněz získala z majetku bohatých Rusů či společností svázaných s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Já myslím, že je to správný přístup, my i na národní úrovni hledáme řešení,“ řekl novinářům Stanjura k návrhu čtveřice zmíněných zemí. Ty by vedle majetku oligarchů chtěly zabavovat například i rezervy ruské centrální banky. Některé státy jako Německo se naproti tomu obávají případných soudních pří, po nichž by musely zabavený majetek vracet.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k ukrajinskému dění. Pokračovat budou zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Evropská komise připravuje návrh společných pravidel, která mají usnadnit konfiskaci majetku lidí či firem dopouštějících se trestných činů. Takovým činem se má podle návrhu stát i obcházení sankcí uvalených Unií.
„Myslím, že najdeme legální možnosti, jak tento majetek zabavovat, protože se jedná zejména o firmy a osoby, které podporují agresivní válku. A to je podle mě zločin,“ prohlásil Stanjura.
Ministři financí dnes hovořili o dopadu pěti dosavadních balíků hospodářských sankcí, jimiž EU omezila obchodní či bankovní styk s Ruskem a zmrazila majetek stovkám činitelů či oligarchům blízkým Kremlu. Zástupci vlád se shodovali na tom, že sankce jsou účinné, a řada z nich volala po rychlém přijetí dalšího balíku obsahujícího embargo na dovoz ruské ropy. Ten blokuje s odvoláním na ekonomický dopad embarga Maďarsko. Premiér Viktor Orbán dnes podle agentury Reuters uvedl, že otázku ropy by neměl řešit unijní summit začínající příští pondělí, neboť do té doby patrně nebudou vyslyšeny všechny maďarské požadavky týkající se zejména investic do ropné infrastruktury.
