Část Evropy chce zabavit majetek ruských oligarchů. „Najdeme možnost,“ slibuje Brusel
Tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajině volá řada států Evropské unie po snazším zabavování majetku ruských oligarchů, který by měl pokrýt část škod. Ministři financí unijních zemí dnes projednali výzvu skupiny pobaltských států a Slovenska, podle nichž by ruské peníze měly hradit „podstatnou část“ poválečné obnovy Ukrajiny. Praha podle českého ministra Zbyňka Stanjury konfiskace majetku podporuje, musí však stát na pevném právním základě. Evropská komise se ve středu chystá představit pravidla, která by měla členským zemím usnadnit zabavování majetků lidí či firem obcházejících unijní sankce.
Evropská unie od začátku války podporuje Kyjev finančně i dodávkami zbraní a chce hrát zásadní roli i při financování poválečné obnovy Ukrajiny. V posledních dnech přitom zesílilo volání po tom, aby část peněz získala z majetku bohatých Rusů či společností svázaných s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Já myslím, že je to správný přístup, my i na národní úrovni hledáme řešení,“ řekl novinářům Stanjura k návrhu čtveřice zmíněných zemí. Ty by vedle majetku oligarchů chtěly zabavovat například i rezervy ruské centrální banky. Některé státy jako Německo se naproti tomu obávají případných soudních pří, po nichž by musely zabavený majetek vracet.
Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality.
Podle vyšetřovatelů Češka od listopadu 2023 do června letošního roku působila v ukrajinské armádě. Soudem byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zopakoval stanovisko Kremlu, že válka může skončit, jakmile Rusko dosáhne svých cílů, a že by preferovalo ukončit ji politickými a diplomatickými prostředky. Podle agentury Interfax obvinil Ukrajinu, že nemá zájem v jednáních pokračovat. „Podněcují ji k tomu Evropané, kteří se domnívají, že Ukrajina válku může vyhrát a zajistit své zájmy vojenskými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu. Vzhledem k situaci na frontě jde podle něho o iluzi. „Situace je ve slepé uličce a je v ní ne naší vinou,“ uvedl také.
Ukrajinska pravda uvedla, že mezi vyšetřovanými ze strany NABU je také Tymur Mindič, podnikatel a spoluvlastník produkční firmy Kvartal 95, kterou založil Zelenskyj předtím, než se stal ukrajinským prezidentem. „Mindič v noci uprchl ze země, jen několik hodin před prohlídkami,“ uvedl zdroj deníku. Z jeho informací není zřejmé, jakým způsobem vyšetřování Mindiče s korupčním případem v energetice souvisí.
Evropská komise připravuje návrh společných pravidel, která mají usnadnit konfiskaci majetku lidí či firem dopouštějících se trestných činů. Takovým činem se má podle návrhu stát i obcházení sankcí uvalených Unií.
„Myslím, že najdeme legální možnosti, jak tento majetek zabavovat, protože se jedná zejména o firmy a osoby, které podporují agresivní válku. A to je podle mě zločin,“ prohlásil Stanjura.
Ministři financí dnes hovořili o dopadu pěti dosavadních balíků hospodářských sankcí, jimiž EU omezila obchodní či bankovní styk s Ruskem a zmrazila majetek stovkám činitelů či oligarchům blízkým Kremlu. Zástupci vlád se shodovali na tom, že sankce jsou účinné, a řada z nich volala po rychlém přijetí dalšího balíku obsahujícího embargo na dovoz ruské ropy. Ten blokuje s odvoláním na ekonomický dopad embarga Maďarsko. Premiér Viktor Orbán dnes podle agentury Reuters uvedl, že otázku ropy by neměl řešit unijní summit začínající příští pondělí, neboť do té doby patrně nebudou vyslyšeny všechny maďarské požadavky týkající se zejména investic do ropné infrastruktury.
