Část Evropy chce zabavit majetek ruských oligarchů. „Najdeme možnost,“ slibuje Brusel
Tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajině volá řada států Evropské unie po snazším zabavování majetku ruských oligarchů, který by měl pokrýt část škod. Ministři financí unijních zemí dnes projednali výzvu skupiny pobaltských států a Slovenska, podle nichž by ruské peníze měly hradit „podstatnou část“ poválečné obnovy Ukrajiny. Praha podle českého ministra Zbyňka Stanjury konfiskace majetku podporuje, musí však stát na pevném právním základě. Evropská komise se ve středu chystá představit pravidla, která by měla členským zemím usnadnit zabavování majetků lidí či firem obcházejících unijní sankce.
Evropská unie od začátku války podporuje Kyjev finančně i dodávkami zbraní a chce hrát zásadní roli i při financování poválečné obnovy Ukrajiny. V posledních dnech přitom zesílilo volání po tom, aby část peněz získala z majetku bohatých Rusů či společností svázaných s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Já myslím, že je to správný přístup, my i na národní úrovni hledáme řešení,“ řekl novinářům Stanjura k návrhu čtveřice zmíněných zemí. Ty by vedle majetku oligarchů chtěly zabavovat například i rezervy ruské centrální banky. Některé státy jako Německo se naproti tomu obávají případných soudních pří, po nichž by musely zabavený majetek vracet.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
„Opětovně požádáme o odklad hlasování. Pokud řeknou, že nesouhlasí s odkladem a chtějí hlasovat, budeme to vetovat,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před odjezdem na zasedání Evropské rady.
O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU. Summit, který má na programu také diskusi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.
Evropská komise připravuje návrh společných pravidel, která mají usnadnit konfiskaci majetku lidí či firem dopouštějících se trestných činů. Takovým činem se má podle návrhu stát i obcházení sankcí uvalených Unií.
„Myslím, že najdeme legální možnosti, jak tento majetek zabavovat, protože se jedná zejména o firmy a osoby, které podporují agresivní válku. A to je podle mě zločin,“ prohlásil Stanjura.
Ministři financí dnes hovořili o dopadu pěti dosavadních balíků hospodářských sankcí, jimiž EU omezila obchodní či bankovní styk s Ruskem a zmrazila majetek stovkám činitelů či oligarchům blízkým Kremlu. Zástupci vlád se shodovali na tom, že sankce jsou účinné, a řada z nich volala po rychlém přijetí dalšího balíku obsahujícího embargo na dovoz ruské ropy. Ten blokuje s odvoláním na ekonomický dopad embarga Maďarsko. Premiér Viktor Orbán dnes podle agentury Reuters uvedl, že otázku ropy by neměl řešit unijní summit začínající příští pondělí, neboť do té doby patrně nebudou vyslyšeny všechny maďarské požadavky týkající se zejména investic do ropné infrastruktury.
