Pondělí 22. dubna 2024
Svátek slaví Evženie, zítra Vojtěch
Oblačno 6°C

Práce ukrajinských uprchlíků v ČR: Kde nejčastěji nacházejí práci a jak jim stát pomáhá?

Autor: swp, studentský tým FSV UK - 
26. července 2022
05:00

Celý svět šokovaly 24. února 2022 zprávy o ruském útoku na Ukrajinu. Ten převrátil život naruby nejen Ukrajincům přímo v rodné zemi, ale i těm za hranicemi. Českou republiku podle odhadů opustilo až 30 tisíc Ukrajinců, kteří odjeli bránit svou vlast. Opačným směrem naopak zamířily desetitisíce uprchlíků. Záhy přitom začalo být zřejmé, že se válka protáhne a nově příchozí si tak v Česku budou muset najít práci. To některé společnosti dokonce opatrně vyhlížely. Jaká je ovšem realita se zaměstnáváním ukrajinských uprchlíků?

To, že český pracovní trh je dlouhodobě napnutý a nutně potřebuje pracovníky ze zahraničí, je známý fakt. V Česku aktuálně chybí asi 300 tisíc zaměstnanců, hlavně v technických a dělnických oborech. Jenže zde nastává problém. Ačkoliv totiž od začátku války do naší země přibylo téměř 300 tisíc lidí, jedná se převážně o ženy s dětmi, které hůře najdou uplatnění ve fyzicky náročných dělnických pozicích. Navíc se nejedná o ekonomické migrantky, které by přicházely za levnou prací.

„Všichni už dnes víme, že složení běženců se nesrovnává s profesní strukturou poptávky českých zaměstnavatelů. Možná v některých sektorech, jako jsou služby, hotely, restaurace a další bude pomoc viditelná, v průmyslu však mohou čeští zaměstnavatelé s ukrajinskými pracovníky počítat jen omezeně,“ řekl 26. května na sněmu Hospodářské komory její prezident Vladimír Dlouhý.

Ukrajinci a práce v Česku

Nově příchozí uprchlíci z Ukrajiny mohou získat speciální víza, která jim zajišťují ochranu na území České republiky a Evropské unie. Speciální vízum uprchlíkům zároveň umožňuje volný přístup na trh práce, mohou si tak práci hledat přímo u zaměstnavatele bez zprostředkovatele nebo dalších speciálních povolení, jako jsou zaměstnanecké karty.

Klíčovým faktorem pro ukrajinské uprchlíky jsou tak požadavky samotných zaměstnavatelů, kteří mají pouze povinnost ohlásit příslušnému úřadu práce, že člověka s dočasnou ochranou přijal.

Nejméně náročné vstupní požadavky mají profese, které jsou u nás dlouhodobě nejžádanější - tedy montážní dělníci výrobků a zařízení, pomocní pracovníci v oblasti stavebnictví, dopravy nebo výroby nebo uklízeči. Většina z padesáti tisíc Ukrajinců, kteří od 24. února v Česku sehnali zaměstnání, začala pracovat právě na těchto pozicích.

Lidé o výše uvedené pozice podle Ministerstva práce a sociálních věcí stojí zejména díky minimální jazykové bariéře a skutečnosti, že se jedná o tzv. neregulované pozice.

U nich totiž není požadováno uznání odborné kvalifikace jako například u advokátů, lékařů nebo pedagogů. „Jedná-li se o regulované povolání, musí zájemce požádat o uznání své odborné kvalifikace u příslušného uznávacího orgánu v České republice,“ uvedlo tiskové oddělení MPSV s dodatkem, že seznam regulovaných povolání, který je veřejně dostupný na webu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, čítá stovky profesí.

Do neodborných zaměstnání tak často nastupují i lidé ze zmíněných regulovaných oborů. Jako například zdravotní sestra Ljuba. „Práci jsem dlouho nemohla sehnat a potřebovala jsem nutně nějaké peníze. Tak jsem musela jít uklízet přes agenturu. Chodila jsem každý den od osmi do jedenácti do jedné firmy ve Vršovicích a vydělala jsem si dvě stě korun. Hodně mi ale pomohli čeští známí, takže už mám naštěstí jinou práci,” říká.

Lékaři z Ukrajiny

Jak náročné je začít pracovat v odborném zaměstnání, dokazuje příběh lékařky Ludmily, která do České republiky přijela kvůli válce na Ukrajině. Ve zdravotnickém oboru pracuje už přes 20 let. Vzhledem k tomu, že ale její rodná země není součástí Evropské unie, nemůže v Česku vykonávat svoje povolání bez toho, aniž by splnila potřebné požadavky, jejichž součástí jsou i rozsáhlé zkoušky.

Protože se Ludmila rozhodla v Čechách zůstat natrvalo, aktivně navštěvuje online kurzy češtiny, pomáhá v dobrovolnickém centru pro Ukrajinu v Praze a snaží se zajistit si v nějaké nemocnici praxi. Všechno pro to, aby mohla začít normální život v Česku.

Znamená to ale, že zatím žije jen z úspor z Ukrajiny, z 5tisícového příspěvku od státu na měsíc a bydlí zadarmo u českých vysokoškolských studentů. ,,Snažím se rychle zapojit, chci se naučit česky a chci pracovat v České republice jako lékařka. Je to náročné a složité, ze začátku se informace pro ukrajinské lékaře dost měnily a stále v tom mám docela zmatek. Dělám všechno pro to, abych se mohla věnovat svému oboru, ale je to běh na dlouhou trať,“ popisuje Ludmila.

Povinnosti lékařů z Ukrajiny pro práci v Česku

Aby mohli lékaři z Ukrajiny začít pracovat ve svém oboru, potřebují složit aprobační zkoušku v češtině. Ta má písemnou, ústní a praktickou část, první dvě jsou přitom zpoplatněné. Zároveň musí předložit úřední překlad diplomu do češtiny a tzv. nostrifikaci, což je doklad o uznání vysokoškolského vzdělání, který vydává veřejná vysoká škola.

Dále musí doložit svoji bezúhonnost, zdravotní způsobilost a také musí zaplatit správní poplatek 2000 korun. Před splněním aprobace může ukrajinský lékař nastoupit do akreditovaného zařízení na praxi, ke které potřebuje povolení od ministerstva zdravotnictví.

Možnosti se mu nabízí dvě: V případě, že nemá nostrifikovaný diplom, může nastoupit na praxi trvající maximálně 3 měsíce, v opačném případě může nastoupit na dlouhodobou praxi trvající 1 rok - při opakované žádosti v délce až 3 let. Než tedy lékař z Ukrajiny splní všechny potřebné požadavky, za optimistického scénáře, podle ministerstva zdravotnictví, může začít vykonávat svoji práci po zhruba roce a půl. Největším problémem ale zůstává jazyková bariéra, která může délku celého procesu výrazně prodloužit.

Pomoc Ukrajině

Hned po vypuknutí války se kromě vlády a samotných občanů aktivizovaly i neziskové organizace, které uprchlíkům a dalším obětem války pomáhají už dlouhodobě. Jednou z největších neziskovek, které pomáhají, je Člověk v tísni. Kromě humanitární a jiné pomoci organizace uprchlíkům podává pomocnou ruku, i co se týče hledání práce.

Kromě pomoci s hledáním zaměstnání nabízí Člověk v tísni Ukrajincům uplatnění přímo v rámci organizace. “Člověk v tísni také sám zaměstnává některé uprchlíky – pracovnice adaptačních skupin pro děti či psycholožky. Naše organizace od začátku války zaměstnala 40 ukrajinských občanů - uprchlíků i dlouhodoběji zde žijících Ukrajinců. Další Ukrajince zaměstnal krátkodobě,” vysvětluje mluvčí Eva Kroupová.

Obdobně se angažují i další. Diakonie českobratrské církve evangelické pečující hlavně o seniory a postižené, zaměstnává ukrajinské ženy právě v sociálních službách. Uprchlíkům poskytuje práci i humanitární organizace ADRA, a to v rámci tzv. sociálních šatníků, prostřednictvím nichž ADRA nabízí lidem v nouzi oblečení nebo taky hygienické potřeby.

Nejčastější komplikací při integraci uprchlíků do pracovního trhu bývá jazyková bariéra, jak se shodují i oslovené neziskovky.

“Většinou, když najdeme možnost pracovního uplatnění, kde není potřeba český jazyk, tak jsou to spíše nízko kvalifikovaná zaměstnání. Uprchlíci jsou často ochotni pracovat i na těchto pozicích, ale je to škoda, když například učitelka nemůže jít pracovat v rámci své kvalifikace, přitom by mohla učit děti z Ukrajiny,” říká poradkyně Help linky Člověka v tísni Alena Čorna.

Video  Návštěvník Regionálního centra pro pomoc Ukrajině v Pražském konferenčním centru  - Videohub
Video se připravuje ...

Blesk spustil web ProUkrainu, kde uprchlíci z Ukrajiny najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.

Video se připravuje ...
Další videa