Praktici už ošetřují uprchlíky: Chtějí pracovat, řeší hlavně vstupní prohlídky, uvádí lékaři
Praktičtí lékaři v Česku již začali ošetřovat první pacienty z Ukrajiny. Jaký dopad bude mít na primární zdravotní péči uprchlická vlna z Ukrajiny? Praktičtí lékaři pro dospělé podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zatím nikde kapacitní problémy nemají. Vše ale závisí na tom, kolik uprchlíků do Česka ještě zamíří. Jak řekl Blesk Zprávám MUDr. Ivo Procházka z Blanenska, uprchlíci chtějí hlavně vstupní prohlídku před nástupem do zaměstnání. Jak lékaři zvládají jazykovou bariéru?
Většina uprchlíků jsou děti, takže praktičtí lékaři zatím nemají kapacitní problémy vše zvládnout. „Každý lékař, se kterým jsem mluvil, mi říkal, že už několik Ukrajinců v ordinaci měl. Od jednotek po několik desítek,“ řekl Petr Šonka. Sám ale připouští, že zvládnutí uprchlické vlny záleží na tom, kolik uprchlíků ještě přijde a zda tu budou chtít zůstat.
To si myslí i praktický lékař MUDr. Ivo Procházka z obce Jedovnice na Blanensku. „Uprchlíci zatím žádnou odbornou péči nepotřebovali, většinou šlo o telefonické konzultace, 90 % agendy, kterou s Ukrajinci řeším, je vstupní prohlídka do práce. Jeden pacient chtěl vypomáhat v pohostinství, další potřeboval potvrzení, že může pracovat s potravinami, případně zda může vykonávat pozici pomocné kuchařky,“ vyjmenoval pro Blesk Zprávy Ivo Procházka.
Ukrajinská strana studuje americké návrhy pro ukončení války s Ruskem a od dalších stran očekává, že budou respektovat její pozice, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Zástupci ukrajinské a americké strany nyní podle něj na návrhu pracují na technické úrovni.
„Pečlivě studujeme všechny návrhy našich partnerů a očekáváme stejně korektní přístup k ukrajinské pozici,“ řekl Umerov.
Americký návrh na ukončení války na Ukrajině není podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. Ministr to řekl ve čtvrtek večer veřejnoprávní stanici ZDF. Zahraniční agentury mezitím v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů návrhu, který počítá mimo jiné s uznáním Krymu a celé Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny za ruské.
„Z mého pohledu to není žádný plán,“ řekl Wadephul. Doplnil, že zabíjení na Ukrajině musí konečně přestat, a proto je každý pokus o ukončení bojů a zahájení rozhovorů správný a je třeba jej podpořit. V rozhovoru se stanicí ZDF hovořil Wadephul o „návrzích“ a zdůraznil, že je vše ještě neurčité.
Podívejte se na nové snímky ze Záporoží, kde dnes zaútočili Rusové.
To potvrzuje i MUDr. Šoka, který měl zatím v ordinaci tři, všichni chtěli prohlídku před nástupem do zaměstnání. Ta obvykle vyžaduje i výpis z předchozí zdravotnické dokumentace. „Vyřešilo se to tím, že těm lidem necháme vyplnit anamnestický dotazník, kde se zeptáte na nějaké choroby, a podepsat čestné prohlášení, že žádný výpis z dokumentace nemají a ani tu nemají doktora,“ vysvětlil.
Praktici: Jsme přestárlý obor, rusky se domluvíme
Lékaři se potýkají také s jazykovou bariérou. Vysoký průměrný věk praktických lékařů, zejména pro děti a dorost, který je obvykle spíš rizikem jejich budoucího nedostatku, je v této situaci výhodou. „Ano, jsme přestárlý obor a to je v tuto chvíli výhoda. Většina z nás měla ruštinu na škole, takže se domluvíme,“ řekl Šonka.
MUDr. Procházka měl z ruštiny zkoušky na medicíně, takže nemá problém se domluvit. Mladší lékaři pak využívají různé překladače nebo předpřipravené materiály. Šonka připomněl, že před začátkem uprchlické vlny žilo v Česku 180 000 Ukrajinců, takže většina lékařů už nějakého v péči měla. Často se i nabízejí, že pomohou s tlumočením. „Máme také asi deset telefonistek, které jsou k dispozici. Zatím to stačí, uvidíme, jak dlouho to bude trvat,“ dodal.
Pomoc nabízí i místní MUDr. Procházkovi. „Mám tu kamarády z Ukrajiny, co už tu delší dobu žijí, podnikají tu a jsou připraveni mi kdykoliv pomoci, pokud bych nerozuměl,“ dodal Ivo Procházka.
Zastaralé léky
Část uprchlíků z Ukrajiny se v ČR podle Petra Šonky zřejmě začne léčit s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, jejichž léčba není v zemi jejich původu tak rozvinutá jako v tuzemsku. Zatím podle Šonky přichází pacienti, kteří už mají tyto choroby diagnostikovány, nebo se objeví, až jim dojdou léky.
„Zkušenost s lidmi, kteří jsou z Ukrajiny a delší dobu tu žijí, je i taková, že mají vysoký krevní tlak nebo cukrovku a nevědí o nich. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře,“ uvedl Šonka.
Podle něj také Ukrajinci užívají léky, které jsou sice u nás k dostání, ale používaly se zejména před 20 lety, a tak se praktici snaží tyto léky nahradit modernějšími.
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
