Praktici už ošetřují uprchlíky: Chtějí pracovat, řeší hlavně vstupní prohlídky, uvádí lékaři
Praktičtí lékaři v Česku již začali ošetřovat první pacienty z Ukrajiny. Jaký dopad bude mít na primární zdravotní péči uprchlická vlna z Ukrajiny? Praktičtí lékaři pro dospělé podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zatím nikde kapacitní problémy nemají. Vše ale závisí na tom, kolik uprchlíků do Česka ještě zamíří. Jak řekl Blesk Zprávám MUDr. Ivo Procházka z Blanenska, uprchlíci chtějí hlavně vstupní prohlídku před nástupem do zaměstnání. Jak lékaři zvládají jazykovou bariéru?
Většina uprchlíků jsou děti, takže praktičtí lékaři zatím nemají kapacitní problémy vše zvládnout. „Každý lékař, se kterým jsem mluvil, mi říkal, že už několik Ukrajinců v ordinaci měl. Od jednotek po několik desítek,“ řekl Petr Šonka. Sám ale připouští, že zvládnutí uprchlické vlny záleží na tom, kolik uprchlíků ještě přijde a zda tu budou chtít zůstat.
To si myslí i praktický lékař MUDr. Ivo Procházka z obce Jedovnice na Blanensku. „Uprchlíci zatím žádnou odbornou péči nepotřebovali, většinou šlo o telefonické konzultace, 90 % agendy, kterou s Ukrajinci řeším, je vstupní prohlídka do práce. Jeden pacient chtěl vypomáhat v pohostinství, další potřeboval potvrzení, že může pracovat s potravinami, případně zda může vykonávat pozici pomocné kuchařky,“ vyjmenoval pro Blesk Zprávy Ivo Procházka.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
„Rafinerie Kirišinefteorgsintez (KINEF), jedna z největších v Rusku, hoří poté, co ji brzy ráno zasáhlo několik ukrajinských dronů,“ hlásí na sociální síti X Tatarigami, specialista na zpravodajské informace z otevřených zdrojů a analýzy. „Závod, který se nachází více než 700 km od Ukrajiny, má roční produkci téměř 20 milionů tun.“
To potvrzuje i MUDr. Šoka, který měl zatím v ordinaci tři, všichni chtěli prohlídku před nástupem do zaměstnání. Ta obvykle vyžaduje i výpis z předchozí zdravotnické dokumentace. „Vyřešilo se to tím, že těm lidem necháme vyplnit anamnestický dotazník, kde se zeptáte na nějaké choroby, a podepsat čestné prohlášení, že žádný výpis z dokumentace nemají a ani tu nemají doktora,“ vysvětlil.
Praktici: Jsme přestárlý obor, rusky se domluvíme
Lékaři se potýkají také s jazykovou bariérou. Vysoký průměrný věk praktických lékařů, zejména pro děti a dorost, který je obvykle spíš rizikem jejich budoucího nedostatku, je v této situaci výhodou. „Ano, jsme přestárlý obor a to je v tuto chvíli výhoda. Většina z nás měla ruštinu na škole, takže se domluvíme,“ řekl Šonka.
MUDr. Procházka měl z ruštiny zkoušky na medicíně, takže nemá problém se domluvit. Mladší lékaři pak využívají různé překladače nebo předpřipravené materiály. Šonka připomněl, že před začátkem uprchlické vlny žilo v Česku 180 000 Ukrajinců, takže většina lékařů už nějakého v péči měla. Často se i nabízejí, že pomohou s tlumočením. „Máme také asi deset telefonistek, které jsou k dispozici. Zatím to stačí, uvidíme, jak dlouho to bude trvat,“ dodal.
Pomoc nabízí i místní MUDr. Procházkovi. „Mám tu kamarády z Ukrajiny, co už tu delší dobu žijí, podnikají tu a jsou připraveni mi kdykoliv pomoci, pokud bych nerozuměl,“ dodal Ivo Procházka.
Zastaralé léky
Část uprchlíků z Ukrajiny se v ČR podle Petra Šonky zřejmě začne léčit s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, jejichž léčba není v zemi jejich původu tak rozvinutá jako v tuzemsku. Zatím podle Šonky přichází pacienti, kteří už mají tyto choroby diagnostikovány, nebo se objeví, až jim dojdou léky.
„Zkušenost s lidmi, kteří jsou z Ukrajiny a delší dobu tu žijí, je i taková, že mají vysoký krevní tlak nebo cukrovku a nevědí o nich. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře,“ uvedl Šonka.
Podle něj také Ukrajinci užívají léky, které jsou sice u nás k dostání, ale používaly se zejména před 20 lety, a tak se praktici snaží tyto léky nahradit modernějšími.
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
