ONLINE: Rusové poslali pumy na humanitární centrum, 26 mrtvých a varování Zelenského
Počet obětí ruského útoku na obec Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 26, uvedla ukrajinská záchranná služba. Prezident Volodymyr Zelenskyj předtím informoval o 18 zabitých při ruském útoku na školu, kde se rozdávala humanitární pomoc, a na kryt. Šéf oblastní správy Mychajlo Semikin dříve uvedl, že 27 lidí se pohřešuje. Několik lidí je podle ukrajinských činitelů zraněných. A Zelenskyj varoval před masivním útokem Rusů na Ukrajinu, který bude zaměřený především na energetiku a logistiku. Dramatické dění sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Ukrajina musí zrychlit tempo reforem, pokud chce splnit svůj cíl uzavřít přístupová jednání s Evropskou unií do konce roku 2028, uvedla dnes Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku kandidátských zemí. Kyjev by se přitom mohl v přístupových jednáních fakticky oddělit od Moldavska, s nímž dosud postupoval souběžně. Moldavsko totiž v procesu přistoupení postupuje rychleji, vyplývá ze zprávy.
Z Litvy byly vyhoštěny tři osoby ukrajinské národnosti, které byly kvůli práci pro nepřátelské zpravodajské služby vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Úřady zrušily platnost dokumentů, které tyto lidi opravňovaly k pobytu na litevském území, a zakázaly jim vstup do země na dalších pět let. Dnes o tom informoval litevský úřad národní bezpečnosti.
Vyhoštění jedinci podle úřadu vykonávali za finanční odměnu širokou škálu úkolů, které jim zadávaly nepřátelské rozvědky prostřednictvím sítě Telegram a jiných platforem. Další podrobnosti o jejich činnosti úřad nesdílel, upozornil však, že nepřátelské síly často využívají sociální sítě k verbování nových agentů. Apeloval na občany Litvy, aby v případě, že mají podezření, že dostali nabídku spolupráce s cizími zpravodajskými službami, toto okamžitě nahlásili.
Černá Hora, Albánie, Moldavsko a Ukrajina podle Evropské komise ukazují, že odhodlání k reformám přináší konkrétní pokrok na cestě k členství v Evropské unii. Vyplývá to z každoročního souboru zpráv o rozšíření EU, který dnes komise zveřejnila a který hodnotí pokrok jednotlivých kandidátských zemí za uplynulý rok a stanovuje priority pro další reformy. Podle EK přináší nynější přístupový proces více výsledků než kdykoli za posledních 20 let a jednání s nejpokročilejšími kandidátskými zeměmi postupují nevídaným tempem.
Podle polského premiéra Donalda Tuska vnímají Varšava a Praha válku na Ukrajině podobně, i když v postojích obou zemí mohou někdy být mírné rozdíly. Uvedl to po setkání s českým předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Babiš uvedl, že Praha se bude zajímat například o to, jak Polsko řeší otázku protivzdušné obrany, kterou česká vláda vnímá jako prioritní. Podle něj by ČR a Polsko mohly zvážit i společné armádní nákupy, i když v minulosti nebyly tyto pokusy úspěšné. „Minimálně se o to pokusíme,“ uvedl Babiš.
„Máme podobný názor ohledně povahy ohrožení,“ uvedl Tusk s tím, že obě země chtějí mír na Ukrajině a hledají způsob, jak zajistit udržitelnost podpory bránící se země. Česká republika i Polsko jsou například členy koalice ochotných, tedy států podporujících zemi napadenou Ruskem.
Dobrovolníci v Česku vyrobili přes 8200 metrů čtverečních maskovacích sítí pro Ukrajinu. Iniciativa Motanka vznikla loni v listopadu při Česko-ukrajinském centru Krajanka v Jablonci nad Nisou a postupně se rozšířila do dalších 14 míst v Česku. S příchodem zimy poptávka po sítích roste, Motanka se proto rozhodla uspořádat v sobotu 7. listopadu v Jablonci společné pletení. Zapojit se může každý, kdo chce pomoci, řekla dnes ČTK vedoucí komunitního centra Krajanka Veronika Iblová.
Maskovací sítě pomáhají ukrývat vojenskou techniku, vybavení i pozice před nepřátelským pozorováním. Jejich výroba je časově náročná a stojí především na dobrovolnické práci. S blížící se zimou výrazně roste poptávka zejména po bílých maskovacích sítích, které jsou potřebné v zasněženém terénu. „S příchodem zimy potřebujeme vyrobit co nejvíc dalších sítí. Proto pořádáme ‚Velké motání‘, na které zveme všechny, kdo chtějí pomoci,“ uvedl Tomáš Novotný z iniciativy Motanka.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách, které se konaly v polovině prezidentova funkčního období, ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
„Prezident Trump zůstává ve funkci,“ připomněl Peskov. „Upřímně doufáme, že bude pokračovat ve svém mírotvorném úsilí,“ dodal mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.
Moskvou dosazené úřady na okupovaném Krymu hlásí omezené dodávky elektřiny v důsledku havárie, která se stala mimo území poloostrova. Po ruském útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti zahynula dvaapadesátiletá žena a třiašedesátiletý muž. Další člověk byl zraněn. Moskva podle Semikina proti městu podnikla dva údery, při kterých byl poškozen pětipatrový bytový dům a další rodinné domy. Ruské ministerstvo obrany napsalo, že cílilo na vojenské objekty. K útoku použilo vysoce přesné střely.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by měl dnes se svým protějškem Donaldem Tuskem mluvit také o situaci na Ukrajině. Na východě Polska jsou nasazené české armádní vrtulníky, které přispívají k ochraně vzdušného prostoru například proti dronům. Oba státy jsou také členy koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu. ČR se ale nezúčastní společného cvičení jednotek některých zemí koalice, které se uskuteční v Polsku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách
„Za významný osobní přínos humanitární podpoře Ukrajiny, za aktivní lidskoprávní a charitativní činnost zaměřenou na záchranu ukrajinských dětí, občanů, lidí zasažených ruskou agresí, lidí nezákonně a násilně vysídlených z území Ukrajiny pod dočasnou ruskou okupací,“ píše se v dekretu o vyznamenání pro Trumpovou.
Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) odhalily skupinu, jejíž členové poskytovali výhody vysoce postaveným činitelům orgánů činných v trestném řízení za to, že mohli nerušeně provozovat podvodná call centra a další nelegální podniky. Dnes o tom na telegramu informoval protikorupční úřad a dodal, že další podrobnosti zveřejní později.
Zasažen byl podle šéfa tamní vojenské správy Tarase Pastucha také energetický objekt v Ternopilské oblasti na západě Ukrajiny. V Oděské oblasti Rusové útočili na energetické i civilní cíle, napsal náčelník tamní vojenské správy Oleh Kiper. Bylo zasaženo obchodní centrum a obytná oblast, nikdo však nebyl zraněn. V Dnipropetrovské oblasti jsou po útocích ruských dronů dva ranění, informoval šéf tamní vojenské správy Oleksandr Hanža.
V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Po ruském útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti zahynula dvaapadesátiletá žena a třiašedesátiletý muž. Další člověk byl zraněn. Moskva podle Semikina proti městu podnikla dva údery, při kterých byl poškozen pětipatrový bytový dům a další rodinné domy. Ruské ministerstvo obrany napsalo, že cílilo na vojenské objekty. K útoku použilo vysoce přesné střely.
Dvoudenní setkání prezidentů zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, dnes večer začne společným kulturním programem za účasti hlav států. Na summit je pozvána také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mezi hlavní témata mají patřit podpora Ukrajiny, rozšiřování Evropské unie a dostupnost energií.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Po dlouhé době opět přímá jednání Ukrajinců a Rusů? Za ukrajinskou stranu by měli do Bílého domu 5. listopadu podle ruskojazyčné služby BBC dorazit mírový vyjednávač Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec. Za Rusko se schůzky zúčastní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro investiční a hospodářskou zahraniční spolupráci Kirill Dmitrijev a ombudsmanka Jana Lantratovová.
V Německu byl dnes zatčen turecký občan kvůli podezření, že se podílel na zářijovém žhářském útoku na stanici satelitní služby Starlink, informovalo podle agentury DPA státní zastupitelství ve Stuttgartu. Muž je obviněn z přípravy teroristického trestného činu, podle policie právě on útok poblíž Varšavy, při němž nebyl nikdo zraněn, zorganizoval.
Muž, jehož věk úřady nezveřejnily, byl zatčen dnes nedaleko Stuttgartu v okrese Reutlingen. Už v polovině října byli v Německu zatčeni dva další turečtí občané, o jejichž vydání požádalo Polsko. Třetí podezřelý podle policie tyto dva navedl, aby s další, nyní vyšetřovanou, osobou odcestovali do Polska a stanici zapálili.
Žhářský útok v obci Wola Krobowska poblíž Varšavy na stanici Starlink se odehrál 23. září. Stanice, která zůstala po požáru v provozu, zajišťuje přístup k internetu v Polsku včetně spojení s Ukrajinou. Polská vláda již dříve naznačila, že za incidentem by mohly stát ruské zpravodajské služby.
Bývalá mluvčí Volodymyra Zelenského byla obviněna z vlastizrady v době stanného práva. „Bezpečnostní služba a generální prokuratura v nepřítomnosti oznámily podezření Julii Mendelové, která se zabývá informační a podvratnou činností proti Ukrajině,“ hlásí ukrajinská kontrarozvědka SBU.
„V důsledku komplexních opatření a příslušných prověřování bylo zjištěno, že Mendelová ve svých veřejných prohlášeních a příspěvcích na sociálních sítích diskredituje Ukrajinu na mezinárodní scéně a také ospravedlňuje kremelský režim a totální válku, kterou proti našemu státu rozpoutal. Vzhledem k tomu, že se dotyčná osoba nachází mimo Ukrajinu, probíhají komplexní opatření k jejímu postavení před soud.“
Již šest evropských zemí ohlásilo bojkot případných zápasů s ruskými hokejisty na mistrovství světa. Po Finsku, které své rozhodnutí oznámilo v pondělí, dnes záměr nenastoupit proti sborné na mezinárodních turnajích zveřejnily Švédsko, Norsko, Dánsko, Lotyšsko a také Česko.
Norové v prohlášení uvedli, že hrát proti Rusku považují za současné situace za bezpečnostní riziko pro hráče i realizační tým. Švédové zdůraznili, že jejich postoj se nemění a je pevný - s Ruskem hrát nebudou. Dánové a Lotyši ocenili společný postoj několika zemí.
Všechny země se připojily k Finům, kteří bojkot vyhlásili v pondělí v reakci na páteční verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS), podle něhož se ruské týmy mohou s okamžitou platností vrátit na mezinárodní scénu. I nadále trvají na tom, že Rusko má být ze soutěží vyloučeno, dokud bude pokračovat válka na Ukrajině.
V Bílém domě se ve čtvrtek z popudu americké první dámy Melanie Trumpové setkají představitelé Ruska a Ukrajiny. Trumpová promluví o příměří v ukrajinských Oleškách, které zprostředkovala.
V tiskové zprávě to uvedl Bílý dům, podle něhož bude událost mimořádným okamžikem v amerických dějinách.
Počet obětí pondělního ruského vzdušného útoku na centrum humanitární pomoci v ukrajinské Záporožské oblasti vzrostl na 31, oznámil dnes šéf oblastní vojenské správy Mychajlo Semikin. Dříve během dneška informoval o 29 smrtelných obětech, 48 pohřešovaných a pěti zraněných.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Berlína. S německým kancléřem Friedrichem Merzem chce projednat nadcházející rozhovory s Ruskem nebo protivzdušnou obranu. Oznámil to na síti X.
Zelenskyj po příletu do německé metropole uvedl, že bude jednat s Merzem, německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i s předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou. Zúčastní se také Berlínské bezpečnostní konference, která se koná dnes a ve středu.
„Klíčovými otázkami je naše diplomatická koordinace - přičemž před námi jsou důležité schůzky - posílení naší protivzdušné obrany a podpora našeho energetického sektoru,“ napsal ukrajinský prezident k hlavním tématům dnešních rozhovorů.
Evropská komise pořádá ve středu v Bruselu jednání o Ukrajině, kterého se zúčastní zástupci Spojených států, Ukrajiny a klíčových evropských spojenců, oznámila dnes mluvčí EK Paula Pinhová. Rozhovory by se podle ní měly zaměřit na rekonstrukci Ukrajiny. Mluvčí neupřesnila, kdo do Bruselu přicestuje za americkou stranu. Komise podle ní nemá informace, že by se měl jednání zúčastnit přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je nyní na návštěvě Berlína.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že polské složky v noci na dnešek zabránily pokusu o provokaci na hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí.
„Krátce po půlnoci jsem dostal hlášení od pohraniční stráže, že na polsko-ruské hranici je pozorován znepokojivý pohyb,“ uvedl Tusk v příspěvku na sociální síti X. „Zmobilizovali jsme naše síly a účinně jsme zabránili pokusu o provokaci,“ dodal.
Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni.
