14°C
Velvyslanec při NATO Landovský o dopadech Putinovy války. Co může Česko udělat pro svou ochranu?
Putinovu agresi odsoudila naprostá většina světa. Americký prezident Joe Biden dokonce poprvé od počátku války na Ukrajině označil svůj ruský protějšek za „válečného zločince“. Zatímco Putin útočí na civilní cíle na Ukrajině, společná reakce NATO je sice jednotná ale stále spíše opatrná. O tom, zda a jakým způsobem bychom v rámci Severoatlantické aliance měli přitvrdit, hovořil v Epicentru Blesk Zpráv velvyslanec ČR při NATO, Jakub Landovský. Vysvětlil také, na co by se Češi v rámci bezpečnosti měli připravit.
Na sousední Slovensko postupně přicházejí první jednotky ze zemí Severoatlantické aliance, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot. Na našem území se nic takového zatím neplánuje: „Česká Republika plánuje přesunout se na Slovensko a být tím rámcovým vůdčím národem tohoto bojového uskupení, které má být až do výše 2200 osob,“ vysvětlil velvyslanec ČR při NATO, Jakub Landovský.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí, pokračuje zase ráno. Dobrou noc.
Šéf Brovarského rajonu v Kyjevské oblasti Volodymyr Majboženko na předchodu pro chodce čtyři přejel. Nadýchal 2,3 promile, ukazuje kanál Nexta. Ve funkci ihned končí.
Každá země má podle něj v aliančním plánu svou roli. Česká republika není přímo frontovou zemí ve smyslu toho, že by hraničila přímo s konfliktem na Ukrajině, a proto si může dovolit zaměřit se na pomoc ostatním spojencům. Podle zkušeného diplomata, nás však čeká řada důležitých rozhodnutí, která nám pomohou připravit naši zemi na možnou eskalaci konfliktu na Ukrajině. „Připravit naši zemi na nějakou účinnější pomoc, na transport vojáků, kteří budou směřovat k ochraně východního křídla a tam je celá spousta úkolů týkajících se budování silnic, skladů, nocovišť, připravování legislativy, ale i ochrana našeho vzdušného prostoru,“ popsal některé další kroky včetně nutnosti rozhodnut o tom, jaké stíhačky bude česká armáda používat.
To, že se v u nás před 14 lety nepostavil americký radar v Brdech, považuje spíše za chybu a v pořadu Epicentrum upozornil na to, že v nejbližší době budeme pravděpodobně debatovat o dalších strategických rozhodnutích podobného rázu. „Čas se nedá vrátit. Možná budeme stát před jinými volbami. Jestli má na našem území být například nějaký sklad materiálů pro vojáky NATO a já doufám, že vědomi si toho, co dokáže Rusko pár stovek kilometrů od našich hranic, na to budeme koukat jinou optikou, než v těch bezstarostných dobách první dekády 21. věku,“ věří Jakub Landovský.
Hrozba použití chemických zbraní
NATO se podle jeho slov v poslední době vyhranilo proti případnému použití chemických zbraní na Ukrajině. „Což je skutečně něco vážného, myslím si, že to může hrozit více než nějaká nuklearizace toho konfliktu. Je to opět posunutí toho konfliktu o úroveň dál a to, co teď mohu zodpovědně říci, je to, že ta cena, kterou by Rusko za takovou věc zaplatilo, je enormní, je nad rámec toho, co teď probíhá, ale nemohu v tom samozřejmě být specifický, co bude následovat,“ řekl Landovský a dodal, že Česká republika má v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení vysoký profil. „Určitě výrazně přispěje k posílení východního křídla tady v této oblasti, jak tak ostatně již činí svým příspěvkem chemiků do přípravných jednotek na východním křídle,“ popsal klíčovou roli českých odborníků na chemické a biologické zbraně.
7 Ukrajinští neonacisté se skrývají ve školách. Na záběrech je vidět několik lidí v jedné ze tříd ukrajinské školy. Jde o další potvrzení toho, že ukrajinská armáda pokrývá obytné oblasti.
Domluvit se mají, neposílat zbraně a ukončit válčení.