Uprchlíci vozí běžné virózy a měli by se spíš bát, že se covidem nakazí od nás, říká primář Dlouhý
S příchodem většího počtu uprchlíků z Ukrajiny se veřejnost začíná dotazovat, zda s nimi nemohou přijít i závažné nemoci. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, který se věnuje zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky s důrazem na infekční rizika, řekl Blesk Zprávám, že dosud si lidé z válečné zóny přivážejí běžné virové infekce. Zavlečení další vlny covidu-19 se primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice nebojí. Naopak se obává, že neočkovaní Ukrajinci se nakazí od Čechů a skončí v nemocnici. Obezřetní podle něj lékaři musí být, co se týče tuberkulózy, ta je na Ukrajině velmi rozšířená.
Uprchlíci, kteří k nám z Ukrajiny přicházejí, mají podle Dlouhého běžná infekční onemocnění, která známe i z Česka.
„Trpí různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích. Tam se mezi nimi šířily běžné, převážně virové infekce, pacienti tedy mají rýmu, kašel, zánět průdušek či dutin, objevily se i některé případy chřipky, kterou jsme u nás v posledních dvou letech nezaznamenali,“ řekl Blesk Zprávám Dlouhý s tím, že to není nic, s čím by si čeští lékaři nedokázali poradit.
Ukrajinské děti skončily v nemocnicích
Mezi uprchlíky se objevují také průjmová onemocnění, jako jsou virové střevní chřipky, což je způsobeno tím, že neměli přístup ke kvalitní vodě či toaletě.
„Některé tyto nemoci ale probíhají dramaticky, objevuje se vysoká horečka, zvracení, průjem, dehydratace. V našich nemocnicích už se objevily ukrajinské děti, které tuto virovou nemoc těžko zvládaly, a proto musely dostat kapačku, vysvětluje primář Dlouhý a ujišťuje tak, že zatím lékaři neřešili žádné „exotické“ infekce, na které by v Česku neexistovala účinná léčba.
Obezřetnost kvůli tuberkulóze
Na Ukrajině je podle údajů Světové zdravotnické organizace vyšší výskyt tuberkulózy (TBC). To potvrzuje i MUDr. Dlouhý. „Jsou tam i kmeny odolné vůči lékům na tuberkulózu, na Ukrajině je také vyšší úmrtnost na tuberkulózu a plicní lékaři se toho samozřejmě bojí,“ připouští primář. I na to však jsou podle něj už vydané postupy, jak tyto pacienty léčit.
„Jakmile zachytíme někoho s příznaky respiračního onemocnění, odesíláme ho na rentgen, případně se dotazujeme, zda nebyl v kontaktu s někým, kdo tuberkulózu měl, např. v rodině, a pokud ano, tak i v tomto případě je třeba provést rentgen,“ popsal MUDr. Dlouhý. Zároveň dodal, že s ministerstvem zdravotnictví chystají třístupňový systém péče, aby zabránili infekčním rizikům spojeným s migrací.
Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku. Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů. „Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila. Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu. Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
Strach o uprchlíky kvůli covidu-19
Stále velkou otázkou je, jak se bude chovat covid-19 v době válečného konfliktu. Na Ukrajině je proočkovanost výrazně menší než v Česku, 34 % populace má druhou dávku, pouhá 2 % posilující dávku.
„Přichází k nám uprchlíci, kteří jsou velmi málo chráněni proti covidu-19 a jsou velmi vnímaví k této infekci. My se sice dnes tváříme, že covid už není, ale máme každý den deset tisíc nakažených a my se trochu bojíme, že naopak ne že by k nám Ukrajinci přivezli covid, protože tou dlouhou cestou se k nám nedostane, ale naopak že naši lidé nakazí ty málo chráněné a neočkované Ukrajince a někteří se mohou dostat v závažném stavu do nemocnice,“ myslí si primář Pavel Dlouhý.
Uprchlíkům je samozřejmě nabízeno očkování proti covidu-19, které mají zdarma, a lékaři je nabádají, aby se proti nemoci chránili.
Zkušenosti s covidem-19 pomohly
Podle Dlouhého nyní vzniká souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a co si pohlídat. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také plicních lékařů, internistů či kardiologů. „Lidé z Ukrajiny dostanou společně s azylem všeobecné zdravotní pojištění a systém zdravotní péče na ně musí být připraven. Naštěstí máme kvůli covidu zkušenosti s nasazením armády či využitím registračního systému ISIN, který lze použít i v tomto případě. Zároveň jsme si ale vědomi, že po dvou letech boje s pandemií jsou lékaři a sestry vyčerpáni a v řadě míst je jich akutní nedostatek,“ dodává primář Dlouhý.
