Už ani Brusel nevěří, že Rusko provoz v plynovodu Nord Stream 1 obnoví. Termín se blíží
Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to dnes řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU.
„Pracujeme s předpokladem, že se do provozu nevrátí,“ řekl Hahn podle listu The Wall Street Journal (WSJ).
Hahnův komentář přišel poté, co agentura Reuters informovala, že ruská plynárenská společnost Gazprom nejméně jednomu významnému zákazníkovi v Evropě sdělila, že kvůli mimořádným okolnostem nemůže zaručit dodávky plynu. To zvýšilo v Evropě obavy, že provozovatel plynovodu po pravidelné údržbě možná přepravu suroviny už neobnoví.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v této souvislosti varoval před vážnou recesí ve východní Evropě v případě, že Rusko zavede embargo na dodávky plynu. Na svém webu o tom píše list Financial Times (FT). Recese by podle měnového fondu dolehla i na Itálii.
MMF předpověděl, že pokud jednotlivé státy nebudou sdílet zkapalněný zemní plyn (LNG) a ceny nebudou uměle drženy dole, tak jakákoli snaha Moskvy ohledně zastavení dodávek plynu do Evropy vyvolá v příštím roce v České republice, Maďarsku, na Slovensku a v Itálii hospodářský pokles o více než pět procent.
Spor o kanadskou turbínu
Provozovatelem plynovodu Nord Stream 1 je konsorcium Nord Stream AG, které sídlí ve Švýcarsku. Více než poloviční podíl - a tedy i kontrolu nad konsorciem - drží v Nord Streamu AG právě Gazprom. Nad ním má kontrolu Kreml.
Společnost Gazprom, která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, respektive opožděným návratem kompresorové turbíny ze servisu, který v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy. Zdržení zavinily sankce, které západní země uvalily na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Kanada uvedla, že v neděli odeslala po opravě turbínu do Německa. Pokud tedy nebudou žádné problémy, měla by turbína podle WSJ dorazit do Ruska za dalších pět až sedm dní.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.
Odborníci se shodují, že Rusko po konci současné plánované odstávky plynovodu Nord Stream 1 dodávky plynu do Evropy zřejmě naplno neobnoví. Pokud Gazprom dodávky obnoví alespoň v omezeném množství, nelze podle nich vyloučit, že se mohou kdykoliv zastavit.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči. Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby. Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření. „Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu. „Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal. Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO. Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani. „Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo. V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
