Už ani Brusel nevěří, že Rusko provoz v plynovodu Nord Stream 1 obnoví. Termín se blíží
Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to dnes řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU.
„Pracujeme s předpokladem, že se do provozu nevrátí,“ řekl Hahn podle listu The Wall Street Journal (WSJ).
Hahnův komentář přišel poté, co agentura Reuters informovala, že ruská plynárenská společnost Gazprom nejméně jednomu významnému zákazníkovi v Evropě sdělila, že kvůli mimořádným okolnostem nemůže zaručit dodávky plynu. To zvýšilo v Evropě obavy, že provozovatel plynovodu po pravidelné údržbě možná přepravu suroviny už neobnoví.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v této souvislosti varoval před vážnou recesí ve východní Evropě v případě, že Rusko zavede embargo na dodávky plynu. Na svém webu o tom píše list Financial Times (FT). Recese by podle měnového fondu dolehla i na Itálii.
MMF předpověděl, že pokud jednotlivé státy nebudou sdílet zkapalněný zemní plyn (LNG) a ceny nebudou uměle drženy dole, tak jakákoli snaha Moskvy ohledně zastavení dodávek plynu do Evropy vyvolá v příštím roce v České republice, Maďarsku, na Slovensku a v Itálii hospodářský pokles o více než pět procent.
Spor o kanadskou turbínu
Provozovatelem plynovodu Nord Stream 1 je konsorcium Nord Stream AG, které sídlí ve Švýcarsku. Více než poloviční podíl - a tedy i kontrolu nad konsorciem - drží v Nord Streamu AG právě Gazprom. Nad ním má kontrolu Kreml.
Společnost Gazprom, která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, respektive opožděným návratem kompresorové turbíny ze servisu, který v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy. Zdržení zavinily sankce, které západní země uvalily na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Kanada uvedla, že v neděli odeslala po opravě turbínu do Německa. Pokud tedy nebudou žádné problémy, měla by turbína podle WSJ dorazit do Ruska za dalších pět až sedm dní.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.
Odborníci se shodují, že Rusko po konci současné plánované odstávky plynovodu Nord Stream 1 dodávky plynu do Evropy zřejmě naplno neobnoví. Pokud Gazprom dodávky obnoví alespoň v omezeném množství, nelze podle nich vyloučit, že se mohou kdykoliv zastavit.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters. Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura. Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje. „Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům. Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový. Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
