Krach ruského plánu: Provozovatel plynovodu Nord Stream 2 propustil všechny zaměstnance

Ukrajinské drony během noci zaútočily na další dvě ruské rafinerie. Maďarsko zakázalo veliteli útoku na ropovod Družba vstup do země a do Schengenu.

Počet obětí ruského útoku na Kyjev vzrostl na deset, skoro čtyři desítky lidí byly zraněny, uvedl šéf vojenské správy metropole Tymur Tkačenko. 

 Záchranné složky v Kyjevě odklízejí trosky obyčejného obytného domu po ruském útoku. 

Fotografie zachycující následky nočního útoku na Kyjev. 

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 28. srpnu.

V Chersonské oblasti za uplynulý den ruské útoky zabily další čtyři lidi a pět jich zranily, napsala agentura Ukrinform.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel emotivní video z likvidace následků po brutálním ruském úderu na Kyjev.

Rusko v noci na dnešek zničilo 102 ukrajinských dronů, které mířily na nejméně sedm oblastí, uvedl Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Noční ruský útok na Kyjev si vyžádal nejméně osm životů, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další lidé se podle něj stále mohou nacházet pod troskami. Dnešní ruské útoky raketami a drony jsou podle něj jasnou odpovědí Ruska všem, kdo po týdny a měsíce vyzývali k příměří a skutečné diplomacii.

Mezi trojicí obětí v Kyjevě je i 14letá dívka, mezi zraněnými řada dětí od sedmi do 17 let.

„Bohužel, je to typický styl ruských útoků. Kombinovaný útok z různých směrů. A systematicky cílený na obyčejné obytné domy,“ napsal Tkačenko.

Vzdušný útok zasáhl mimo jiné Ševčenkivskou, Solomjanskou, Dniprovskou a Darnyckou čtvrt hlavního města. Tkačenko na síti Telegram napsal, že v Darnycké čtvrti bylo zasaženo několik obytných domů a školka, v Dniprovské zase výškový obytný dům. Požár zachvátil i desítky aut, celkově byly podle Tkačenka poškozeny stovky objektů. Další škody zjišťují záchranné týmy v terénu.

Při nočním ruském raketovém a dronovém útoku na Kyjev zemřeli nejméně tři lidé včetně dítěte, dalších 24 lidí je zraněných. Uvedl to šéf místní vojenské správy Tymur Tkačenko, podle něhož intenzivní nálety poničily řadu obytných domů v několika čtvrtích města. 

Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.

Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.

Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.

Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.

Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.

„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.

Rusko prodlužuje zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ruská vláda. Země se v některých regionech potýká s nedostatkem benzinu po sérii ukrajinských útoků na ropné rafinerie. Původně měl zákaz vývozu přestat platit na konci srpna.

Pro producenty pohonných hmot bude zákaz nově platit do 1. října. Pro ostatní zůstane v platnosti až do 31. října.

Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.

„Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin mne informoval, že po intenzivním úsilí bylo nalezeno prozatímní řešení, takže dodávky do Maďarska se mohou ve čtvrtek obnovit v testovacím režimu s nižším objemem,“ uvedl dnes Szijjártó. „Vyzýváme Ukrajinu, aby přestala útočit na potrubí vedoucí do Maďarska a ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ dodal.

Francouzský prezident Macron v Kišiněvě vyjádřil podporu Moldavsku a jeho kandidatuře na členství v EU. Odsoudil také ruskou propagandu, kterou označil za lži, píše AFP.

Ruská ekonomika by měla v letošním roce vykázat růst alespoň o 1,5 procenta. Uvedl to dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který na letošek počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Informuje o tom agentura Reuters.

Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity.

Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci.

Zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Witkoff se tento týden setká s ukrajinskou delegací ve Spojených státech, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na svůj zdroj. Podle něj bude v ukrajinské delegaci i vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského Andrij Jermak a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov.

Program návštěvy by se mohl zaměřit na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bilaterální setkání mezi Zelenským a Putinem, uvedl zdroj agentury Bloomberg.

Povinnou vojenskou službu má 9 z 27 zemí EU. V souvislosti s válkou na Ukrajině se začalo v některých zemích EU hovořit o znovuzavedení povinné vojenské služby. Lotyšsko se například od roku 2023 k povinné vojenské službě vrátilo, nyní se k tomuto kroku chystají také v Chorvatsku. Debata o možnosti znovuzavedení povinné vojenské služby se vede například ve Francii, německá vláda dnes schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě. Ohledně vojenské služby ale Německo zatím sází na dobrovolnost. 

V Evropské unii nyní povinná vojenská služba funguje v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Švédsku, Rakousku a Řecku.

Maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Reagoval tím na výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

O pokračování slovních přestřelek mezi Kyjevem a Budapeští informují ukrajinská a maďarská média. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, ale v minulém týdnu tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů. Sám Orbán, který opakovaně vystupoval proti členství Ukrajiny v EU, o změně svého postoje, o které měl dříve dnes informovat server Politico, dosud nic neřekl, napsal server BBC News.

Česko daruje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Dnes o tom rozhodla vláda, dar bude součástí humanitární pomoci Ukrajině, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Techniku v letech 2015 až 2018 nakoupilo ministerstvo vnitra, s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost ji už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.

Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.

Americký prezident Donald Trump přesvědčil maďarského premiéra Viktora Orbána, který se staví proti členství Ukrajiny v EU, aby „změkčil svůj postoj k přistoupení Kyjeva k EU“, informuje Politico s odvoláním na anonymního diplomata.

Dva diplomaté v rozhovoru s Politico také vyjádřili naději, že by se vzhledem k tlaku na Budapešť mohla v nadcházejících měsících prolomit patová situace ohledně vstupu Ukrajiny do EU.

Článek neuvádí žádné další podrobnosti. Orbán opakovaně prohlásil, že je proti členství Ukrajiny v EU, ale zatím veřejně nenaznačil změnu svého postoje.

Během konferenčního hovoru s novináři mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko vysoce oceňuje „mírové úsilí“ Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině a doufá, že bude pokračovat. Zároveň podle Peskova musí být pro dosažení výsledků spolupráce mezi Ruskem a USA v ukrajinské otázce prováděna v neveřejném formátu: „Mluvit o některých detailech izolovaně od obecného kontextu a na veřejnosti by sotva bylo užitečné pro celkový výsledek záležitosti“ (citováno RBC).

V odpovědi na otázku ohledně zvýšení úrovně zástupců Ruska a Ukrajiny na jednáních Peskov znovu zopakoval formuli, kterou již zástupci Ruska nejednou vyslovili, že taková setkání musí být dobře připravena, aby měla výsledek.

Mluvčí Kremlu dodal, že vedoucí ruského a ukrajinského vyjednávacího týmu jsou v kontaktu, ale Kreml zatím nemůže sdělit přesné datum nového kola rozhovorů.