Krach ruského plánu: Provozovatel plynovodu Nord Stream 2 propustil všechny zaměstnance
Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Provozovatel produktovodu, který už je dokončen, ale nebyl uveden do provozu, informaci zatím oficiálně nepotvrdil. Stanice RTS uvedla, že zástupci projektu dnes budou jednat s představiteli švýcarského kantonu Zug, kde má společnost Nord Stream 2 AG ústředí.
Důvodem propuštění zaměstnanců je podle Parmelina rozhodnutí Německa projekt zablokovat. Německo budování plynovodu Nord Stream 2 po dně Baltského moře dlouhodobě podporovalo, svůj postoj ale Berlín kvůli agresivnímu postupu Ruska vůči Ukrajině postupně přehodnocoval.
Když Moskva před týdnem uznala samozvané separatistické republiky na východě Ukrajiny, tak německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že udělení souhlasu k provozu produktovodu za této situace není možné. Situace se ještě více vyhrotila minulý týden v noci na čtvrtek, kdy ruská armáda Ukrajinu napadla.
Projekt plynovodu Německo zastavilo stažením už předložené analýzy zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur). Bez tohoto dokumentu nemůže Nord Stream 2 získat certifikaci, čímž Berlín znemožnil zprovoznění potrubí.
Nord Stream 2, který byl postaven s roční přepravní kapacitou 55 miliard metrů krychlových, obchází po dně Baltu všechny tranzitní země, neboť 1230 kilometrů dlouhé potrubí přímo propojuje Rusko s Německem. Plyn měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Předseda sněmovního bezpečnostního výboru a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček (ODS) dostal ukrajinský řád Za zásluhy třetího stupně. Jménem hlavy státu Volodymyra Zelenského mu ho předal náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis, který dříve působil v Česku jako velvyslanec. Informoval o tom dnes večer na síti X.
Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
"(Ruský) finanční systém a celkový stav hospodářství jsou pod tlakem. Nejsou v rovnováze a rizika narůstají. To ale neznamená, že si můžeme v klidu sednout a odpočívat," řekl Becker novinářům po schůzce ministrů financí členských států Evropské unie (EU).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestuje tento týden do Ankary, kde se ve středu či ve čtvrtek setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řekl to dnes podle agentur na tiskové konferenci. Do Istanbulu, kde by se mohly uskutečnit ve čtvrtek rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zamíří podle svých slov v případě, že tam přijede i ruský prezident. K přímému jednání na nejvyšší úrovni Zelenskyj vyzval Putina po předchozím návrhu Kremlu na přímé rozhovory mezi zeměmi, které mezi sebou válčí.
V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35.100.
Dva lidé – 80letý muž a 70letá žena – přišli o život při ruském bombardování vsi u Kupjanska. Další čtyři lidé utrpěli zranění, uvedly úřady.
Rusko se připravuje na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu a doufá, že se schůzka uskuteční, řekl dnes agentuře TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, aniž však uvedl, kdo se schůzky v Istanbulu za Rusko zúčastní.
Ministerstvo zahraničí na ruskou diplomatickou nótu ohledně sochy sovětského maršála Ivana Koněva odpovědělo, že památník není válečným hrobem a Rusko na něj nemá právní nárok. Informoval o tom dnes server iROZHLAS.cz.
Koněv, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, je kontroverzní postavou především kvůli své roli při potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a při krizi v Berlíně o pět let později. Radnice Prahy 6 v čele s tehdejším starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) v srpnu 2019 sochu na náměstí Interbrigády zakryla, začátkem dubna 2020 ji pak nechala odstranit.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři prohlásil, že udělá vše pro to, aby se uskutečnila jeho schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve čtvrtek v Turecku, a že také udělá vše pro to, aby začalo platit příměří ve válce rozpoutané v únoru 2022 Putinem. Šéf Kremlu se dosud nevyjádřil, zda se zúčastní čtvrtečních jednáních s ukrajinskou stranou v Istanbulu, které sám v neděli navrhl uspořádat.
Přímých rusko-ukrajinských rozhovorů v Istanbulu se za Spojené státy zúčastní Steve Witkoff a Keith Kellogg, píše Reuters s odkazem na své zdroje.
Do války proti Ukrajině se v Rusku každý měsíc hlásí okolo 50.000 až 60.000 dobrovolníků, prohlásil podle agentur Putin, na jehož rozkaz válka začala.
Podívejte se na nové snímky Volodymyra Zelenského z tiskové konference v Kyjevě.
Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu prezidenta Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu.
„Teď je to opravdu na Putinovi... Míč leží výhradně na ruské straně,“ uvedl Merz. Moskvě dal čas do konce týdne, aby pokročila jednání o ukončení války na Ukrajině, kterou před více než třemi lety na Putinův rozkaz Rusko rozpoutalo. V případě, že se situace nezmění, přistoupí podle kancléře Evropská unie k „výraznému zpřísnění sankcí“.
Kreml dnes odmítl závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která o den dříve označila Rusko odpovědné za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, při kterém v létě 2014 zemřelo 298 lidí. O reakci Moskvy informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který zjištění organizace označil za zaujaté.
„Naše pozice je dobře známa. Rusko se vyšetřování této nehody nezúčastnilo. Proto žádné angažované závěry nepřijímáme,“ prohlásil dnes na pravidelné tiskové konferenci Peskov. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
Jména ruských zástupců na možných jednáních s Ukrajinou Moskva oznámí, jakmile to ruský prezident Vladimir Putin bude považovat za nezbytné, řekl dnes podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP nechtěl sdělit, zda se rozhovorů v Turecku zúčastní samotný Putin.
Lidé mohou přispívat na opravu dvou škol na Ukrajině zničených válkou, obnovit by se díky penězům měla základní infrastruktura včetně školních krytů. Podle organizace Koridor UA, která sbírku pořádá, je cílem umožnit návrat do škol pro více než 500 dětí. Za první týden lidé na sbírku poslali přes 62 000 korun, cílová částka je 765 000 korun. Zájemci mohou přispět přes platformu Darujme.cz.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu deset útočných dronů, všechny se podařilo sestřelit, uvedl Kyjev. Podle Reuters jde o nejméně dronů za několik týdnů.
Ruské ministerstvo zahraničí večer podle ruské státní agentury TASS uvedlo, že o Putinově iniciativě na zahájení přímých jednání s Ukrajinou v Turecku telefonicky hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem. Telefonát mezi oběma ministry podle agentury Reuters již dříve potvrdily i turecké zdroje, podrobnosti ale nesdělily.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory, musí Rusko přistoupit na klid zbraní. Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her.
Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu.
Žalobkyně městského státního zastupitelství v Praze nesouhlasí s vydáním ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové do Ruska. Podle ní existuje překážka, která mu brání. Soudu proto zaslala návrh na vyslovení nepřípustnosti vydání. Seznam Zprávám to řekl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. O vydání novinářky požádalo Rusko v únoru, údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Belgie zakoupí 200 až 300 polských protiletadlových střel Piorun, které se osvědčily v bojích na Ukrajině. Uvedl to dnes místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Polský hostitel a belgický ministr obrany Theo Francken dnes podle polských médií navštívili zbrojovku Mesko, která tyto přenosné střely vyrábí, a podepsali prohlášení o záměru střelu nakoupit.
Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes obvinil nepřátele Francie z šíření nepravdivých tvrzení, že Macron spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem užívali ve vlaku do Kyjeva kokain. Příspěvky řady ruských a proruských dezinformačních webů tvrdí, že prezident se na videu natočeném novináři snaží skrýt sáček s bílým práškem. Elysejský palác publikoval snímek, podle něhož jde o použitý kapesník.
Myšlenku na účast Donalda Trumpa při jednání Ukrajiny a Ruska podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého celá Ukrajina doufá v Trumpovu přítomnost v Istanbulu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle agentur vyjádřil, že doufá, že tato nová šance nebude promarněna.
„My všichni na Ukrajině bychom si samozřejmě přáli, aby tam s námi na tomto setkání v Turecku byl prezident Trump. Je to dobrý nápad. Můžeme toho hodně změnit. Prezident Erdogan skutečně může uspořádat setkání na nejvyšší úrovni,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. Připomněl také, že podpořil Trumpův návrh na bezpodmínečné příměří i Trumpovu myšlenku na přímé rozhovory s Putinem. „Budu v Turecku. Doufám, že se Rusové tomuto setkání nevyhnou,“ zdůraznil.
Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream, který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 2 a za kterým stojí stejní provozovatelé. Mezi nimi jsou vedle ruského Gazpromu i firmy z Evropské unie, a to z Německa, Francie a Nizozemska. Konsorcium nese název Nord Stream AG a své ústředí má rovněž ve stejnojmenné metropoli švýcarského kantonu Zug.