9°C
Gazprom opět utáhl kohoutky. Plné dodávky plynu v Nord Stream 1 neobnoví, míní experti
Ruská plynárenská společnost Gazprom od 14. června vyhlásila stav vyšší moci u dodávek plynu do Evropy nejméně jednomu velkému zákazníkovi, píše Reuters. Týká se to plynovodu Nord Stream 1, který aktuálně prochází plánovanou odstávkou. Odborníci oslovení ČTK dnes uvedli, že se domnívají, že Rusko plné dodávky již neobnoví. Oznámení o zásahu vyšší mocí dostal od společnosti mimo jiné největší odběratel ruského plynu v Německu, a to firma Uniper. Večer pak i společnost RWE.
„Uniper se domnívá, že je to neopodstatněné. Tvrzení o zásahu vyšší mocí proto oficiální odmítl,“ uvedl německý podnik. „Prosím, pochopte, že nemůžeme komentovat detaily ani náš právní názor,“ sdělila v prohlášení RWE, která vlastní zásobníky plynu i v České republice
Ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy s kompresorovou turbínou. Kanada v neděli poslala po opravě turbínu pro plynovod Nord Stream 1 do Německa. Uvedl to dnes list Kommersant s odvoláním na informované zdroje.
Pokud nebudou žádné problémy s logistikou a na celnici, měla by podle listu turbína dorazit do Ruska za dalších pět až sedm dní. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU.
Plynovod se měl po odstávce spustit v pátek, do té doby se ale nestihne turbína dodat. „Rusko spíše využije zpožděnou dodávku opravené turbíny k prodloužení odstávky. Je škoda, že se Kanada s Německem nedokázala domluvit dříve, bohužel prodlužování nejistoty a napětí na trhu s plynem nehrají ve prospěch Evropy,“ řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor. Nepředpokládá ale, že Nord Stream 1 zůstane dlouhodobě zcela uzavřený. „Rusku spíše vyhovuje škrtit dodávky a šroubovat tak cenu, nikoliv je zcela zastavit,“ uvedl Gavor.
Podle řídícího konzultanta EGÚ Brno Michala Kocůrka Rusko cíleně využívá dodávky plynu do EU k nahlodání její jednoty a vytvoření velmi nekomfortní situace v rámci jednotlivých členských zemí, především u těch, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé, a které nejsilněji podporují sankce proti Rusku. „V tomto případě jde hlavně o Německo. Rusko také postupně přidává další a další důvody, proč dodávky plynu do EU snižuje. Není tedy důvod předpokládat, že by se s návratem turbíny mělo cokoli měnit,“ uvedl Kocůrek.
I když se Nord Stream 1 opět spustí na 40 procent, je podle něj potřeba se přesto připravit na možnost, že za pár dní může být zase zastaven. „Znovu kvůli zdánlivě čistě technickým důvodům. Těch si Rusko dokáže vytvořit, kolik bude chtít,“ dodal Kocůrek.
Minulý týden také začala pravidelná údržba plynovodu. Trvat má do 21. července. Část evropských politiků se obává, že Gazprom po údržbě dodávky plynu buď neobnoví, anebo jen v omezeném režimu.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.
12:02
Dnes
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
11:28
Dnes
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
10:40
Dnes
Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.
Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.
Video
Politolog o „totálním selhání“ vlády: Má se starat i o „našince“. A co přinese české předsednictví?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
