Krátké vlažné sprchy, topení na minimum. Němci už nacvičují na zimní nedostatek plynu
Zbavit se ruského plynu a neumrznout? Německá vláda si vytkla za cíl naplnit do zimy zásobníky na zemní plyn, ale i kdyby se to podařilo – a ono nemusí – tak plyn nemusí na celou topnou sezónu vystačit. Proto představitelé vyzývají občany, aby šetřili už v létě a osvojili si úspornější návyky. Zvláště když by Rusko mohlo dodávky plynu ustřihnout ještě dříve, než se jich snaží zbavit Evropa, píše deník El País.
Příští zima bude po dlouhé době první bez ruského plynu – nebo aspoň bez takového množství, jakým bylo Německo zvyklé krmit svůj silný průmysl a vytápět domy mnoha ze svých 83 milionů obyvatel. A to může znamenat omezování a příděly.
Koaliční vláda sociálního demokrata Olafa Scholze už na to populaci připravuje. Zatím jde o preventivní kroky: Uspořit, kolik jen bude možné, kdyby letošní zima měla být obtížná nejen kvůli nedostatkům, ale i drastickému zdražování paliv. Všudypřítomná vládní kampaň vybízí lidi ke kratšímu a chladnějšímu sprchování, aby se oproti letním obdobím dřívějších roků uspořilo 10 % energie.
Zavřený Nord Stream
Ve veřejných debatách také přibývá varování, co všechno v zimě může nastat. „V případě akutního nedostatku plynu by mohla být teplá voda nouzově dostupná jen v určitou denní dobu,“ vykreslil jedno ze strašidel v rozhovoru pro Welt am Sonntag Jens Kerstan, který má ve vládě (zvané Senát) spolkové země/města Hamburk na starosti životní prostředí a energetiku. Také by se mohlo zvažovat utlumení ústředního vytápění. Občanům zatím doporučuje nedávat si vanu, jen rychlou sprchu, a to ještě s úspornou sprchovou hlavicí. Rovněž podle něj sami uspoří díky chytrým termostatům.
Až donedávna si málokdo představoval, že by se nedostupnost plynu dotkla i německých domácností – z nichž zhruba polovinu vytápí právě zemní plyn. Převládal názor, že to „odskáče“ průmysl. Změnily to minulé dny, kdy se uzavřel plynovod Nord Stream 1. Šlo o technickou odstávku naplánovanou na 11. až 21. červenec. Jenže vzhledem k bouřlivé mezinárodní scéně dané ruským vpádem na Ukrajinu přibyly obavy: Co když už Gazprom plynovod neotevře?
Německo se snaží před zimou prakticky úplně naplnit zásobníky, minulý týden nebyly ani na dvou třetinách kapacit – a plnění se s výpadkem Nord Streamu výrazně zpomalilo. Jenže ani zásobníky nemusejí dostačovat, pojmou plyn zhruba pro dva a půl měsíce běžné zimy.
Zvýšit dovoz odjinud není jednoduché. Krize urychlila výstavbu dvou ze čtyř chystaných plovoucích terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), který tankery mohou přivést z různých koutů světa. Ten v Hamburku ale nezačne lodě přijímat dřív než v květnu, jak uvedl hamburský politik Kerstan.
A tyto tankery budou předmětem cenového soupeření s jinými zeměmi, jak připomněl šéf Gazpromu Alexej Miller. „Poptávka na na asijsko-pacifickém trhu výrazně poroste, v druhé polovině roku budou evropští dovozci bojovat s čínskými, indickými i dalšími asijskými kupci o ‚zlatý‘ zkapalněný zemní plyn,“ citoval ho El País. Tímto strašením se hlavně snažil tlačit na Berlín, aby od ruského dovozu neupouštěl a zprovoznil plynovod Nord Stream 2, který je dokončený, ale nedostal od německých úřadů povolení k zahájení provozu.
Česko je připravené prodloužit program dodávek těžké munice na Ukrajinu do roku 2026, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Rozhovor dnes publikoval americký server. Klíčové podle něj bude zachování podpory muniční iniciativy po sněmovních volbách v ČR letos na podzim.
Ministr v interview uvedl, že česká muniční iniciativa podpořená spojeneckými penězi „změnila pravidla hry na bojišti“, píše Bloomberg. Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Ruský soud dnes rozhodl o převodu moskevského letiště Domodědovo ze soukromého vlastnictví na stát. Majitelé podle něj žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je Domodědovo poslední z řady ruských podniků znárodněných v nedávné době.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, nařídily ruské soudy znárodnění desítek soukromých firem, což je podle kritiků součástí snahy Kremlu posílit kontrolu nad hospodářstvím. Prokuratura obvykle používá řadu právních argumentů, aby zabavování majetku zdůvodnila, a naznačuje, že firmy jsou spojené s korupcí nebo byly nezákonně privatizovány po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo deset lidí, uvedl dnes odpoledne na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který tak snížil počet dosud ohlášených obětí. Kyjevští činitelé dříve informovali o nejméně 14 zabitých. Také starosta metropole Vitalij Kličko odpoledne informoval o deseti mrtvých, ale zároveň upozornil, že záchranné operace pokračují a v troskách mohou být další lidé. V jihoukrajinské Oděse naopak počet obětí podle úřadů vzrostl z jednoho na dva a další zabitý civilista je hlášený po ruském ostřelování z Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. České ministerstvo zahraničí ruské útoky odsoudilo. Moskva tvrdí, že napadla vojenské cíle.
Teplá voda na příděl
Zatlačit na úspory chtělo jedno bytové družstvo v Drážďanech. Oznámilo, že skoro v polovině ze svých 600 bytů omezí dodávky teplé vody. Tekla by jen ve špičkách ráno, v poledne a večer. Spolková ministryně bydlení Klara Geywitzová musela připomenout, že něco takového zákon nedovoluje. V nájemních a družstevních bytech musí být teplá voda k dispozici 24 hodin denně.
Naopak není zcela jasné, na kolik stupňů se musí ústředně vytápět. Realitní firma Vonovia, která v Německu pronajímá přes 300 tisíc bytů, informovala nájemníky, že nadcházející topnou sezónu nebudou v noci radiátory zrovna horké. Konkrétně je mezi 23. a 6. hodinou chce stáhnout na 17 °C, a ušetřit tak 8 % plynu. Pro spaní je chladnější teplota vhodnější a zákon to nereguluje. Sdružení nájemníků se však odkazují na několik rozsudků, které vyžadovaly minimálně 20 stupňů.
Při nedostatku plynu však možná nebude nazbyt. Spolkový ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck tak už předložil návrh zákona, který by v případě nouze umožnil vládě rychle konat. Například by jí umožňoval bez parlamentního svolení, pomocí dekretů, nařizovat energetické úspory, ale také dotovat energetické firmy v potížích. Jak Habeck říká, zatím není potřeba se k něčemu takovému urychlovat, ale je důležité mít takové nástroje po ruce, pokud by se situace náhle zhoršila.
