Krátké vlažné sprchy, topení na minimum. Němci už nacvičují na zimní nedostatek plynu
Zbavit se ruského plynu a neumrznout? Německá vláda si vytkla za cíl naplnit do zimy zásobníky na zemní plyn, ale i kdyby se to podařilo – a ono nemusí – tak plyn nemusí na celou topnou sezónu vystačit. Proto představitelé vyzývají občany, aby šetřili už v létě a osvojili si úspornější návyky. Zvláště když by Rusko mohlo dodávky plynu ustřihnout ještě dříve, než se jich snaží zbavit Evropa, píše deník El País.
Příští zima bude po dlouhé době první bez ruského plynu – nebo aspoň bez takového množství, jakým bylo Německo zvyklé krmit svůj silný průmysl a vytápět domy mnoha ze svých 83 milionů obyvatel. A to může znamenat omezování a příděly.
Koaliční vláda sociálního demokrata Olafa Scholze už na to populaci připravuje. Zatím jde o preventivní kroky: Uspořit, kolik jen bude možné, kdyby letošní zima měla být obtížná nejen kvůli nedostatkům, ale i drastickému zdražování paliv. Všudypřítomná vládní kampaň vybízí lidi ke kratšímu a chladnějšímu sprchování, aby se oproti letním obdobím dřívějších roků uspořilo 10 % energie.
Zavřený Nord Stream
Ve veřejných debatách také přibývá varování, co všechno v zimě může nastat. „V případě akutního nedostatku plynu by mohla být teplá voda nouzově dostupná jen v určitou denní dobu,“ vykreslil jedno ze strašidel v rozhovoru pro Welt am Sonntag Jens Kerstan, který má ve vládě (zvané Senát) spolkové země/města Hamburk na starosti životní prostředí a energetiku. Také by se mohlo zvažovat utlumení ústředního vytápění. Občanům zatím doporučuje nedávat si vanu, jen rychlou sprchu, a to ještě s úspornou sprchovou hlavicí. Rovněž podle něj sami uspoří díky chytrým termostatům.
Až donedávna si málokdo představoval, že by se nedostupnost plynu dotkla i německých domácností – z nichž zhruba polovinu vytápí právě zemní plyn. Převládal názor, že to „odskáče“ průmysl. Změnily to minulé dny, kdy se uzavřel plynovod Nord Stream 1. Šlo o technickou odstávku naplánovanou na 11. až 21. červenec. Jenže vzhledem k bouřlivé mezinárodní scéně dané ruským vpádem na Ukrajinu přibyly obavy: Co když už Gazprom plynovod neotevře?
Německo se snaží před zimou prakticky úplně naplnit zásobníky, minulý týden nebyly ani na dvou třetinách kapacit – a plnění se s výpadkem Nord Streamu výrazně zpomalilo. Jenže ani zásobníky nemusejí dostačovat, pojmou plyn zhruba pro dva a půl měsíce běžné zimy.
Zvýšit dovoz odjinud není jednoduché. Krize urychlila výstavbu dvou ze čtyř chystaných plovoucích terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), který tankery mohou přivést z různých koutů světa. Ten v Hamburku ale nezačne lodě přijímat dřív než v květnu, jak uvedl hamburský politik Kerstan.
A tyto tankery budou předmětem cenového soupeření s jinými zeměmi, jak připomněl šéf Gazpromu Alexej Miller. „Poptávka na na asijsko-pacifickém trhu výrazně poroste, v druhé polovině roku budou evropští dovozci bojovat s čínskými, indickými i dalšími asijskými kupci o ‚zlatý‘ zkapalněný zemní plyn,“ citoval ho El País. Tímto strašením se hlavně snažil tlačit na Berlín, aby od ruského dovozu neupouštěl a zprovoznil plynovod Nord Stream 2, který je dokončený, ale nedostal od německých úřadů povolení k zahájení provozu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Teplá voda na příděl
Zatlačit na úspory chtělo jedno bytové družstvo v Drážďanech. Oznámilo, že skoro v polovině ze svých 600 bytů omezí dodávky teplé vody. Tekla by jen ve špičkách ráno, v poledne a večer. Spolková ministryně bydlení Klara Geywitzová musela připomenout, že něco takového zákon nedovoluje. V nájemních a družstevních bytech musí být teplá voda k dispozici 24 hodin denně.
Naopak není zcela jasné, na kolik stupňů se musí ústředně vytápět. Realitní firma Vonovia, která v Německu pronajímá přes 300 tisíc bytů, informovala nájemníky, že nadcházející topnou sezónu nebudou v noci radiátory zrovna horké. Konkrétně je mezi 23. a 6. hodinou chce stáhnout na 17 °C, a ušetřit tak 8 % plynu. Pro spaní je chladnější teplota vhodnější a zákon to nereguluje. Sdružení nájemníků se však odkazují na několik rozsudků, které vyžadovaly minimálně 20 stupňů.
Při nedostatku plynu však možná nebude nazbyt. Spolkový ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck tak už předložil návrh zákona, který by v případě nouze umožnil vládě rychle konat. Například by jí umožňoval bez parlamentního svolení, pomocí dekretů, nařizovat energetické úspory, ale také dotovat energetické firmy v potížích. Jak Habeck říká, zatím není potřeba se k něčemu takovému urychlovat, ale je důležité mít takové nástroje po ruce, pokud by se situace náhle zhoršila.
