Proč to v Kazachstánu vře: Český analytik zmínil mnoho chudých v nejbohatší zemi v regionu
Nynější protesty v Kazachstánu mají širší souvislosti. Přestože je země nejbohatší v regionu střední Asie, značná část obyvatel zůstává chudá. Největší protestní potenciál mají oblasti západního Kazachstánu, soudí Martin Laryš z Ústavu mezinárodních vztahů. Kazachstánem v posledních dnech otřásly nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Podle kusých zpráv úřadů jsou důsledkem nejméně desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených.
Protesty propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se rázem zdvojnásobily. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst. Prezident Kasym-Žomart Tokajev poté mimo jiné odvolal vládu, vyhlásil výjimečný stav a požádal o pomoc země postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kam patří mimo jiné Rusko. To okamžitě vyslalo výsadkáře.
„Kazachstán sice oficiálně předběhl Rusko v HDP na hlavu a je zdaleka nejbohatší zemí Střední Asie, ale značná část obyvatel zůstává chudá nehledě na nerostné bohatství a relativně dobré ekonomické ukazatele,“ uvedl Laryš. Největší protestní potenciál podle něj má západní Kazachstán, kde se těží většina ropy a plynu, protože místní obyvatelé strádají nerovnou distribucí výnosů z těžby. „Jinými slovy mají vládě za zlé to, že z regionu vysává místní nerostné bohatství, aniž se stará o blahobyt místních obyvatel,“ poznamenal.
Většina protestů podle něj začínala právě na západě země, včetně těch nejkrvavějších v Žanaozenu v roce 2011. „Značná část kazašské společnosti prošla určitou deziluzí, kdy se jejich ekonomická situace za posledních deset let nijak výrazně nezlepšila, a dospěla k logickému závěru, že za současného režimu se lépe mít nebudou. To pak ústí v obecnou frustraci a zlost,“ dodal Laryš.
Velká inflace znehodnotila měnu
Ekonomickým a sociálním problémům s koronavirovou pandemií předcházela velká inflace, jež znehodnocovala národní měnu tenge. V autoritářské zemi, jako je Kazachstán, se podle Laryše málokdy realizují smysluplné reformy. Politické vedení je většinou nechce, aby neohrozily jeho politické či ekonomické zájmy.
Laryš dále zmínil, že podle dostupných informací mohly hrát roli i zákulisní boje o moc: „Aniž bych se pouštěl do spekulací o tom, kdo a jak (a jestli vůbec) tyto protesty záměrně vyvolal a řídil, faktem je, že se současnému prezidentu Tokajevovi podařilo vystrnadit dlouhodobého vládce země Nursultana Nazarbajeva i jeho nejbližší okruh, a fakticky tak tímto téměř palácovým převratem ukončit několikaletou a nepříliš efektivní éru dvojvládí.“
Širší dopad na bezpečnostní situaci v regionu by protesty podle něj mít neměly, protestující nemají lídry ani hierarchii. Nepokoje ale oslabily legitimitu současného režimu a není vyloučeno, že budou v menší míře pokračovat i v budoucnosti, míní.
Intervenci zemí ODKB bude podle Laryše negativně vnímat velká část kazašské veřejnosti, což může nadále destabilizovat situaci i postoj tamního obyvatelstva vůči Rusku.
Z tech zprav co dostavame nasimi sdelovacimi prostredky si ztezi udelame predstavu jak to tam vlastne vypada. K dnesnimu dni asi 12 policistu zabito, dvema urezany hlavy...Hm no, na mne je to dosdt silne...