Protesty v Kazachstánu: Mrtví v ulicích, prezident dovolil střílet bez varování. Čína tleská

Protesty v Kazachstánu:

• Nepokoje propukly v neděli 2. ledna ve městě Žanaozen. Rychle se rozšířily dál, nejsilnější jsou v největším městě Almaty.
• Důvodem je zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily. Vláda v úterý požadavkům demonstrantů ustoupila a slíbila snížit ceny zdraženého paliva o více než 50 procent, protestující tím však neuklidnila.
• Ruský politolog Vladislav Inozemcev se domnívá, že dění v Kazachstánu může v delší perspektivě vést k dalšímu oslabování Ruska.
• Prezident Tokajev odvolal kabinet, požádal o pomoc vojenskou alianci ODKB a vyhlásil výjimečný stav. Je blokován internet a v některých částech mobilní signál.
• Policie oznámila oběti ve vlastních řadách, o obětech mezi demonstranty neinformovala.
• Počet zraněných přesáhl 1000, z toho je nejměně 400 hospitalizovaných.
• Policie zadržela nejméně 3 tisíce lidí.
• Zatímco z Německa zazněla ostrá kritika použití ostré munice proti civilistům a šéfka Evropské komise vyzvala k ukončení násilí, čínský prezident Si Ťin-pching svůj kazachstánský protějšek pochválil za důraznou reakci a „rychlé zklidnění situace“, informovala agentura AP.
• Aerolinky ruší lety. Některé země, například Kyrgyzstán, zahájily evakuaci svých občanů.
• Podle českého ministerstva zahraničí je v Kazaschtánu asi 30 Čechů, neměli by být v nebezpečí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je zájmem Česka dodržování lidských práv.
• Rusko v rámci ODKB vyslalo do Kazachstánu své výsadkáře, ve čtvrtek večer přiletěly také běloruské jednotky. Vojáky posílá dále Arménie, Tádžikistán a Kyrgyzstán.
• Prezident Tokajev v pátek 7. ledna oznámil, že v zemi byl z velké části obnoven ústavní pořádek.
• V pátek 7. ledna se v budově televizní stanice Mir u náměstí Republiky v Almaty se zabarikádovali někteří účastníci nepokojů.
• Prezident Tokajev dovolil policii a vojsku střílet bez varování, aby skoncovaly s nynějšími nepokoji.

„Ústavní pořádek byl z velké části obnoven ve všech regionech země. Místní orgány mají situaci pod kontrolou. Teroristé však používají zbraně a poškozují majetek občanů. Proto je třeba, aby protiteroristická operace pokračovala, dokud nebudou bojovníci zcela zlikvidováni,“ řekl Tokajev po zasedání bezpečnostního štábu. Prezident má dnes rovněž promluvit k národu.

„V současné době bylo zadrženo přes 3000 lidí, 26 bylo zlikvidováno a 18 zraněno,“ citovala ráno agentura Interfax ministerstvo vnitra. Bezpečnostní složky mají podle resortu pod kontrolou všechny budovy městských a okresních úřadů a také policejních stanic. Interfax už dříve informoval, že generální prokuratura zahájila trestní řízení v souvislosti s nepokoji a případným viníkům hrozí tresty od osmi let vězení až po doživotí se ztrátou občanství.

Těla obětí v rozstřílených autech

Úřady v Kazachstánu označují účastníky nepokojů za „teroristy“, „extrémisty“ či „ozbrojené bandity“.

„Střelba v oblasti u náměstí Republiky v Almaty neutichá. Jsou mrtví. Leží přímo na ulici. Je vidět několik rozstřílených aut, přinejmenším ve dvou z nich jsou těla,“ vylíčil zpravodaj TASS s tím, že v dalších částech města panuje dnes ráno relativní klid, výstřely zaznívají jen vzácně.

Zdražení LPG rozpoutalo peklo: Mrtví policisté, pád vlády a výjimečný stav v Kazachstánu

„Likvidace“ útočníků

Vojáci ve čtvrtek střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v největším městě země Almaty, které se stalo centrem nepokojů. Zásah si podle agentur vyžádal mezi protestujícími zraněné a zřejmě i mrtvé, úřady ale přesnější údaje nesdělily a z dnešního prohlášení zatím nejsou jasné podrobnosti. Úřady už v noci na čtvrtek informovaly o „likvidaci“ desítek útočníků na administrativní budovy, což některá zahraniční média interpretovala tak, že policie zabila desítky demonstrantů. Mluvčí policie neupřesnila, co má výrazem „zlikvidovat“ na mysli. 

Na sociálních sítích se objevila videa pořízená v Almaty. V pozadí jsou slyšet sirény a střelba. TASS zároveň v pátek ráno informovala o tom, že v budově televizní stanice Mir u náměstí Republiky v Almaty se zabarikádovali někteří účastníci nepokojů.

Při srážkách v Almaty podle oficiálních zdrojů utrpělo zranění 748 příslušníků pořádkových sil a dvěma z 18 zabitých policistů odřízli hlavu. „Svědčí to o teroristickém a extremistickém charakteru banditských uskupení,“ citovala agentura TASS televizní stanici Chabar-24. Ta s odvoláním na policejního velitelství nejprve informovala o 12 zabitých policistech, z toho jedno tělo mělo odříznutou hlavu. Později se podle této stanice našlo tělo dalšího zabitého policisty, rovněž s hlavou oddělenou.

„Policisté v Almaty vyrazili k očistě ulic. Přijímají opatření k zadržení narušitelů pořádku,“ citovala agentura TASS z komuniké.

Záběry z protestů

Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí zažívá nejhorší protesty za posledních nejméně deset let. Prezident Kasym-Žomart Tokajev z chaosu v zemi obvinil „provokatéry z domova i ze zahraničí“. Tokajev jednal s hlavami sousedních států a shodli se, že je potřeba obnovit stabilitu a mír v zemi.

Česko vyzvalo k ukončení nepokojů

Nová česká vláda na svém čtvrtečním jednání krátce hovořila i o situaci v Kazachstánu. „Samozřejmě zájmem České republiky je, aby všude ve světě se dodržovala lidská práva, nebyly potlačovány občanské svobody a byla respektována nezávislost a celistvost jednotlivých států a nezasahovaly do toho jiné mocnosti,“ řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS).

České ministerstvo zahraničí následně v prohlášení vyzvalo všechny strany nepokojů v Kazachstánu k ukončení násilností a řešení situace s respektem k zákonům a lidským právům. V zemi se podle úřadu nachází zhruba 30 českých občanů. Česká ambasáda v Nur-Sultanu nemá informace o tom, že by byli v ohrožení.

Lidé v Kazachstánu protestují proti zdražování paliva, prezident odvolal dosavadní vládu | Reuters

„Ministerstvo zahraničních věcí se znepokojením sleduje vývoj situace v Kazachstánu, kde v uplynulých hodinách došlo k eskalaci vnitropolitické a bezpečnostní situace. Zvláště závažné jsou zprávy o desítkách obětí na životech. Vyzýváme všechny strany, aby ukončily veškeré násilnosti a mimořádnou situaci řešily s respektem k zákonům a lidským právům,“ uvedlo ministerstvo.

Sousední Čína označila nepokoje v Kazachstánu za „vnitřní záležitost“ země a vyjádřila přesvědčení, že se kazašské úřady dokážou se vzniklou situací vypořádat.

„Doufáme, že se situace stabilizuje a že bude obnoven normální společenský řád,“ uvedl mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin s tím, že Čínu a Kazachstán pojí rozsáhlé strategické partnerství. Středoasijská země je především dodavatelem energetických surovin do Číny, se kterou sdílí více než 1500 kilometrů dlouhou hranici.

Putin varoval Bidena před „kolosální chybou“. Po telefonu řešili Ukrajinu i sankce

Co rozpoutalo nepokoje?

Nepokoje propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst. Nepokoje vedly ve středu k odvolání vlády prezidentem Tokajevem, který novému přechodnému kabinetu nařídil, aby usměrnil ceny paliv stejně jako ostatního „společensky významného“ zboží.

Podle ruského ekonoma Inozemceva nešlo jen o rostoucí ceny mnoha výrobků a paliv, které i po posledním zdražení jsou nadále výrazně levnější než v Rusku a na Ukrajině, ale hlavně o únavu ze stagnace, nerovnosti a korupce - a přesněji z ustavičného zneužívání moci příbuznými a chráněnci bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Stagnace, provázená obohacováním elit, dráždila a vedla k výbuchu.

Hlavní pozadí protestů představoval rozkol kazašských elit, který způsobilo jinak rozumné rozhodnutí Nazarbajeva z roku 2019 odstoupit z funkce. Ale lidé z exprezidentova okolí nadále kontrolovali mnoho vládních institucí. Faktické dvojvládí znemožňovalo prezidentovi Tokajevovi podniknout alespoň omezené reformy, objasnil Inozemcev.

Ve středu Tokajev kromě jiného požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Tato vojenská aliance několika postsovětských republik včetně Ruska jeho žádosti vyhověla a pozdě ve středu večer SEČ odsouhlasila, že do Kazachstánu pošle na omezenou dobu mírové jednotky.

V projevu pak Tokajev děkoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že  na prosbu o pomoc s nastolením pořádku zareagoval „soudružsky vřele“.

Do Kazachstánu přijely jednotky z Ruska a dalších zemí

Rusko rychle vyslalo své výsadkáře do Kazachstánu jako součást mírových sil vojenské aliance bývalých sovětských republik, které mají přispět k uklidnění situace ve středoasijské zemi zmítané nepokoji. Ve čtvrtek večer přiletěly také běloruské jednotky. Tádžický parlament schválil vyslání dvou stovek vojáků do Kazachstánu. Spojenci nebudou nasazeni do bojů, ujistila kancelář prezidenta Tokajeva.

Vyslání 150 kyrgyzských profesionálních vojáků ze zvláštní jednotky Škorpion do Kazachstánu schválil v pátek podle serveru Fergana také parlament v Biškeku. Z letiště v Jerevanu podle agentury TASS odletěly transportní letouny se 70 arménskými vojáky do Kazachstánu.

Evropská unie však vyzvala Rusko, aby ctilo svrchovanost a nezávislost Kazachstánu. 

Hlavním úkolem „mírových jednotek“ je podle sekretariátu ODKB chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazašským silám při nastolení pořádku. V případě napadení mají právo použít zbraně, informoval server Kommersant s odvoláním na generálního tajemníka organizace.

„Prezident Putin měl ve čtvrtek a dnes řadu telefonických rozhovorů s vůdci členských zemí ODKB. Hovořil s kyrgyzským prezidentem Sadyrem Žaparovem, běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, tádžickým prezidentem Imomalim Rachmonem a také s arménským premiérem (Nikolem Pašinjanem),“ řekl podle agentury TASS kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. S kazašským protějškem si podle něj Putin volal „nejednou“.

Bouře v Kazachstánu: Diktátor na penzi Nazarbajev už není nedotknutelný. Má se bát i Putin?

Analytička: „Zlomový okamžik pro celou zemi.“

Povolání členských států ODKB na pomoc do Kazachstánu je zlomovým okamžikem pro celou zemi. Bude to obrovská rána pro tamní společnost, i kdyby nakonec nepřišly ze zahraničí jednotky žádné, nebo jen symbolické. ČTK to sdělila analytička Anna Jordanová z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Je to zlomový okamžik pro celou zemi. Všechny bývalé sovětské země v regionu si velmi zakládají na své nezávislosti a Kazachstán není výjimkou, navzdory úzkým ekonomickým a spojeneckým vazbám s Ruskem. Skutečnost, že prezident povolal proti svým občanům síly jiného státu, bude obrovskou ranou pro kazašskou společnost (i kdyby nakonec nepřišly ze zahraničí jednotky žádné, nebo jenom symbolické),“ uvedla na dotaz ČTK Jordanová.

Tento Tokajevův krok podle ní bude mít dopad i na sousedské vztahy ve Střední Asii. Kazachstán doposud regionu dominoval jakožto nejbohatší země, v ambicích na oblastního lídra ho ale v posledních letech dotahoval Uzbekistán. „Pravděpodobně si příležitost prosadit se proti oslabenému soupeři nenechá ujít,“ míní analytička.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Podle Jordanové minimálně část byznysové a politické elity opustila zemi, podle nepotvrzených informací také někteří příbuzní eprezidenta Nursultana Nazarbajeva. Tokajev se podle analytičky může snažit využít chaosu k posílení vlastní moci a dosazení svých lidí na klíčové pozice.

„Dnes a v příštích dnech se uvidí, jestli se Tokajevovi podaří udržet u moci svůj režim v alespoň přibližně stejné podobě, jako byl před týdnem (pokračovat zcela beze změn už není možné), nebo jestli Kazachstán čeká další dramatický vývoj,“ doplnila.

Aerolinky ruší lety do Kazachstánu

„Vzhledem k dalšímu vývoji situace se Lufthansa nyní rozhodla, že až do odvolání nebude nabízet žádné další pravidelné lety do Almaty,“ řekl mluvčí německé společnosti agentuře Reuters. Aerolinky Flydubai ze Spojených arabských emirátů ve středu sdělily, že zrušily let plánovaný na tento den z Almaty do Dubaje a že bezpečnostní situaci v Kazachstánu pečlivě sledují. Téhož dne tam přestaly létat kuvajtské aerolinky Jazeera Airways.

Čtvrteční lety do Almaty, Aktau a kazašského hlavního města Nur-Sultanu podle agentury TASS zrušil rovněž Aeroflot. Cestující zrušeného středečního letu kazašských aerolinek Air Astana z Moskvy do Almaty se museli přesunout do hotelu v ruské metropoli. Lety do Kazachstánu ve čtvrtek rušil další ruský přepravce Ural Airlines. Kyrgyzské úřady začaly evakuovat lidi, kteří jsou v Kazachstánu.