
Čeští experti o pozastavení Nord Streamu 2: Hrozí Rusku krach, nebo Evropě blackouty?

Přestože bývalá německá kancléřka Angela Merkelová varovala před použitím nového ruského plynovodu Nord Streamu 2 jako geopolitické zbraně, současný kancléř Olaf Scholz kvůli situaci na Ukrajině pozastavil jeho uvedení do provozu. Podle expertů to bude mít vliv na emise a ceny plynu i elektřiny. Bude muset Evropa hledat nové zdroje plynu? V čem udělalo Německo fatální chybu? A jak by ovlivnila válka na východě dodávky plynu přes Ukrajinu?
„Současnou situaci sledujeme s velkým znepokojením. Plynovod by přispěl k zaplnění rostoucí mezery v dovozu plynu do Evropy,“ uvedl k pozastavení podle Reuters Timm Kehler, vedoucí společnosti Zukunft Gas, který sdružuje německé energetické firmy. „Většina analytiků čekala, že tato karta bude vytažena v případě ještě nebezpečnější eskalace, jako je postup ruských vojsk za hranice separatistických oblastí,“ uvedl také analytik Hans Koenig.
„Nord Stream 2 ještě nebyl uvedený v činnost a odložení jeho zprovoznění zásobování v Evropě nezhorší. Nenaplní se ale optimistická očekávání z doby před vypuknutím konfliktu, že by zvýšené dodávky Gazpromu nově dokončeným plynovodem pomohly snížit vysoké ceny plynu,“ uvedl pro Blesk Zprávy analytik trhu s energiemi Jiří Gavor.
Větší problém v pozastavení Nord Streamu 2 vidí ekonom Štěpán Křeček. „Když se nespustí Nord Stream 2, bude to komplikovat dodávky plynu do Evropy a pravděpodobně budeme muset hledat alternativní zdroje plynu. Nabízí se dovážení zkapalněného plynu z USA, nicméně tato forma je výrazně dražší. Uvidíme, jestli Rusko bude dál dodávat plyn v současných objemech nebo jestli bude konflikt dodávky ovlivňovat, nicméně kdyby byl nedostatek plynu, povede to k růstu cen v desítkách procent,“ řekl Blesk Zprávám.
K objemu dodávek plynu z Ruska se vyjádřil také Gavor. „Odložení Nord Streamu 2 neznamená výpadek dodávek, ale v důsledku napjatých vztahů s Ruskem zřejmě nemůžeme čekat tak velké dodávky ruského plynu, jaké by přicházely za normálních okolností. Existují obavy, že v této situaci napjatých vztahů a sankcí vůči Rusku Gazprom nebude ochoten zvyšovat dodávky plynu nad rámec dlouhodobých smluvních kontraktů,“ sdělil.
„Transportní kapacita stávajícími plynovody je dostatečná, ale dodávky budou spíše na úrovni objemu, kterého jsme byli svědky koncem roku 2021. Energetická bezpečnost bude zajištěna, ale na vyšší cenové úrovni, a to se dotkne všech spotřebitelů,“ dodal pro Blesk Zprávy expert na energetiku Gavor.
Křeček: Konflikt může zvýšit ceny elektřiny a bude mít nepříznivý vliv na emise
Ekonom Štěpán Křeček připomněl, že plyn potřebují nejen domácnosti k vaření či vytápění, ale také elektrárny. „Plynové elektrárny jsou velice důležité, jsou stabilním zdrojem energie na rozdíl od obnovitelných zdrojů a vyrovnávají tak výkyvy při nepřízni počasí. Proto bude nutné tyto elektrárny udržovat v chodu, a když bude dražší plyn, tak to ovlivní ceny elektřiny,“ vysvětlil.
Křeček doplnil, že kvůli emisím se mnoho uhelných elektráren začalo přestavovat na plynové, které mají menší dopad na životní prostředí. Pokládá si otázku, jestli se kvůli komplikacím s plynem a závislostí na Rusku budou tyto projekty také pozastavovat. „Možná budeme muset zůstat u plynu delší dobu, než jsme očekávali, a to bude mít na vypouštěné emise nepříznivý vliv,“ sdělil.
V západních zemích je podle ekonoma Křečka plyn ještě důležitější než v České republice, která má stále dostatek jádra i uhlí. „Jako fatálně chybné se ukazuje rozhodnutí Německa odstavit jaderné elektrárny. Tento zdroj nám chybí, měl se nahrazovat plynem a to se teď ukazuje jako výrazný problém,“ řekl.
Rusko by bez obchodování s Evropou mohlo zkrachovat
Pozastavení Nord Streamu 2 zlehčil člen ruské rady pro mezinárodní vztahy Bogdan Bezpalek, který poukázal na to, že projekt stejně ještě nebyl v provozu. Tento fakt je ale výhodný spíš pro Českou republiku než pro Rusko, vysvětlil ekonom Křeček. Podle něj by Moskva preferovala dodávky plynu, které by se vyhýbaly Ukrajině a poplatkům.
„Tím by Rusko mohlo odstřihnout Ukrajinu od dodávek plynu, omezily by se současné cesty a využila by se nová cesta Nord Streamu 2 vedoucího přímo do Německa. Když ale nebude nový plynovod spuštěný, budou se muset využívat stávající cesty a pokud vypukne na Ukrajině konflikt, k ceně plynu se přidá riziková přirážka, která ji zvýší,“ vysvětlil Křeček.
A jak by kromě vyšších cen ovlivnil konflikt mezi Kyjevem a Moskvou dodávky plynu, které tečou přes Ukrajinu? Energetik Jiří Gavor uvedl, že s přerušením dodávek z východního směru už má Evropa zkušenosti. „V roce 2009 došlo ke sporům mezi Gazpromem a Ukrajinou a dodávky se přerušily. V tomto směru je ale Česko diverzifikované a největší množství plynu teče severozápadním směrem, nikoliv přes Ukrajinu, ale de facto přes Německo,“ vysvětlil.
„Tam se dostává plyn jednak Nord Streamem 1, tedy hlavním exportním ruským plynovodem, ale také občas diskutovaným plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko a obchvatem přes Německo zase k nám. Absolutní výpadek ukrajinské trasy by bezpečnost zásobování plynu Česko neměl ohrozit,“ zakončil Gavor.
Pro Rusko je Nord Stream 2 významný, protože v rámci exportu vyváží hlavně komodity. Přestože Evropská unie spotřebovává 38 % ruského plynu, 26 % ruské ropy a 46 % ruských pevných paliv jako například uhlí, Rusko za to získává finanční prostředky. I když Evropa by v případě zastavení dodávek z Ruska musela hledat alternativní zdroje, pro Rusko by to byla mnohem větší rána.
„Upadlo by do dramatického dluhu, a kdyby se k tomu přidaly další sankce, jako je například odstřižení od mezinárodních plateb, tak by se znemožnilo Rusku financovat zemi a mířilo by ke krachu,“ informoval Štěpán Křeček. Na druhou stranu, kdyby podle Křečka Rusko zatlačilo na další země, aby Evropě místo něj nedodávaly plyn a další komodity, mohlo by to u nás vést v krajním případě až k blackoutům, které jsou hospodářsky enormně nákladné.
Křeček tedy nabádá k investicím do navýšení kapacit zásobníků, předzásobit se pro případ výpadku dodávek a hledat bez ohledu na vývoj na Ukrajině spolehlivější dodavatele, aby Evropa nebyla z ruské strany zranitelná. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že nyní je v českých zásobnících plyn na 40 dní.
Projekt Nord Stream se diskutuje od roku 2015, plyn z 1230 kilometrů dlouhého potrubí by měl pokrýt potřeby asi 26 milionů domácností a přinášet stejné množství komodity jako dosavadní Nord Stream. Projekt už od začátku kritizují některé evropské země například v Pobaltí, varovaly před destabilizací Ukrajiny. Během výstavby uvalily sankce také USA, plynovod je připravený fungovat od roku 2021.