Darja (34) s dětmi utekla k přátelům až do USA: „Tuto nečestnou válku vyhrajeme,“ doufá
Před rozpoutáním války na Ukrajině žila Darja (34) se svou rodinou v Kyjevě. Po 24. únoru se však její život zcela změnil. Se svými dvěma syny: Míťou (8) a Nikim (3), uprchla do Spojených států. Nyní žije u svých přátel. Stále však věří, že válka brzy skončí a bude se moct se syny vrátit domů.
Rodina spokojeně žila v malém domku na předměstí hlavního města. Darja vystudovala právnickou fakultu a pracovala jako vedoucí firmy zaměřující se na poradenství v oblasti celního práva. „Můj manžel sloužil u ukrajinské celní a pohraniční správy,“ říká žena v rozhovoru pro server Penobscot Bay Pilot. Na jaře plánovali na zahradě vysadit nové stromy a opravit verandu.
Nečekaná ruská invaze jejich život zcela změnila. „Nejdříve nám volal kamarád, že musíme co nejdříve odjet z Kyjeva. Pak nám volal i soused, ať se co nejrychleji zabalíme a odjedeme,“ dodává matka, která si ještě několik dní před útokem nedokázala podobný scénář ani představit.
Darja se za jediný den sbalila a s dětmi odjela do Polska. Přestože její manžel je pouze civilistou a měl právo odjet ze země, rozhodl se jako spousta dalších Ukrajinců bránit svou vlast. „Nejdříve pomáhal koordinovat humanitární pomoc na rumunských hranicích. Nyní je zpátky v Kyjevě, kde pomáhá s řízením zničeného letiště,“ vysvětluje žena, která je se svým mužem v častém telefonickém kontaktu.
Z Polska do USA se Darja se syny přestěhovala kvůli vysoké ceně nájmu, který po několika měsících nedokázala nadále splácet. Od dubna žijí v domě u známých ve státě Maine. „Ve Spojených státech jsem poprvé a vidím, že Američané jsou velmi dobří a upřímní lidé. Když se dozvěděli, že utíkám s malými dětmi před válkou, darovali nám mnoho věcí,“ pochvaluje si Ukrajinka přijetí v místní komunitě.
Během bombardování Kyjeva ruský granát zasáhl i jejich dům. Naštěstí zůstal neponičený a mohou jej využívat sousedi, kteří naopak přišli o střechu nad hlavou. Darja se přesto bojí, že její dům i celá země nápor nevydrží a po válce z ní zbude jen hromada trosek.
Starší Míťa během půl roku navštěvoval dvě základní školy, kde se mluvilo dvěma naprosto odlišnými cizími jazyky: polštinou a angličtinou. Přesto se cítí v nové škole velmi dobře a našel si kamaráda, emigranta z Konga. „Vypráví mu o svém životě v Africe. Oba sdílí svou zkušenost války,“ vysvětluje Darja, která bohužel zatím nemůže uplatnit své právnické vzdělání, a proto se stará o dům svých hostitelů.
Darja věří ve vítězství svého lidu. V rozhovoru poděkovala všem státům, které Ukrajinu podporují finančně nebo zasíláním vojenské techniky: „Od Američanů se nám dostalo největší pomoci v krvavé válce s nepřítelem, který s úsměvem na tváři zabíjí děti i staré lidi. Tuto nečestnou válku vyhrajeme,“ věří.