Darja (34) s dětmi utekla k přátelům až do USA: „Tuto nečestnou válku vyhrajeme,“ doufá
Před rozpoutáním války na Ukrajině žila Darja (34) se svou rodinou v Kyjevě. Po 24. únoru se však její život zcela změnil. Se svými dvěma syny: Míťou (8) a Nikim (3), uprchla do Spojených států. Nyní žije u svých přátel. Stále však věří, že válka brzy skončí a bude se moct se syny vrátit domů.
Rodina spokojeně žila v malém domku na předměstí hlavního města. Darja vystudovala právnickou fakultu a pracovala jako vedoucí firmy zaměřující se na poradenství v oblasti celního práva. „Můj manžel sloužil u ukrajinské celní a pohraniční správy,“ říká žena v rozhovoru pro server Penobscot Bay Pilot. Na jaře plánovali na zahradě vysadit nové stromy a opravit verandu.
Nečekaná ruská invaze jejich život zcela změnila. „Nejdříve nám volal kamarád, že musíme co nejdříve odjet z Kyjeva. Pak nám volal i soused, ať se co nejrychleji zabalíme a odjedeme,“ dodává matka, která si ještě několik dní před útokem nedokázala podobný scénář ani představit.
Darja se za jediný den sbalila a s dětmi odjela do Polska. Přestože její manžel je pouze civilistou a měl právo odjet ze země, rozhodl se jako spousta dalších Ukrajinců bránit svou vlast. „Nejdříve pomáhal koordinovat humanitární pomoc na rumunských hranicích. Nyní je zpátky v Kyjevě, kde pomáhá s řízením zničeného letiště,“ vysvětluje žena, která je se svým mužem v častém telefonickém kontaktu.
Z Polska do USA se Darja se syny přestěhovala kvůli vysoké ceně nájmu, který po několika měsících nedokázala nadále splácet. Od dubna žijí v domě u známých ve státě Maine. „Ve Spojených státech jsem poprvé a vidím, že Američané jsou velmi dobří a upřímní lidé. Když se dozvěděli, že utíkám s malými dětmi před válkou, darovali nám mnoho věcí,“ pochvaluje si Ukrajinka přijetí v místní komunitě.
Během bombardování Kyjeva ruský granát zasáhl i jejich dům. Naštěstí zůstal neponičený a mohou jej využívat sousedi, kteří naopak přišli o střechu nad hlavou. Darja se přesto bojí, že její dům i celá země nápor nevydrží a po válce z ní zbude jen hromada trosek.
Starší Míťa během půl roku navštěvoval dvě základní školy, kde se mluvilo dvěma naprosto odlišnými cizími jazyky: polštinou a angličtinou. Přesto se cítí v nové škole velmi dobře a našel si kamaráda, emigranta z Konga. „Vypráví mu o svém životě v Africe. Oba sdílí svou zkušenost války,“ vysvětluje Darja, která bohužel zatím nemůže uplatnit své právnické vzdělání, a proto se stará o dům svých hostitelů.
Darja věří ve vítězství svého lidu. V rozhovoru poděkovala všem státům, které Ukrajinu podporují finančně nebo zasíláním vojenské techniky: „Od Američanů se nám dostalo největší pomoci v krvavé válce s nepřítelem, který s úsměvem na tváři zabíjí děti i staré lidi. Tuto nečestnou válku vyhrajeme,“ věří.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový. Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Dohoda na navýšení výdajů na obranu, na které se dnes na summitu Severoatlantické aliance v Haagu shodly členské země, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) správnou cestou k zajištění bezpečné budoucnosti Česka. Na síti X uvedl, že události posledních let nejen na Blízkém východě jasně ukázaly, že pokud není diplomacie podpořena reálnou ekonomickou a vojenskou silou, není účinná. Všechny členské státy NATO potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.
