Smutný příběh obránců Azovstalu: Nasťa odmítla opustit zraněného přítele, padla u Mariupolu. Vlada zajali Rusové
Voják ukrajinské armády Vlad a jeho přítelkyně Nasťa spolu sloužili v pluku Azov Ukrajinské národní gardy. Během bitvy a obléhání továren v Azovstalu dívka přítele odmítla opustit, když se zranil. Později byla zabita ruskými vojáky během obléhání Mariupolu. Rodina doufá, že bude moci Nasťu řádně pohřbít a naposledy se s ní rozloučit.
Když koncem února ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině, Nasťa s Vladem neváhali, připojili se k armádě a začali bránit svou zemi. Nasťa a její přítel Vlad se tak stali odvážnými bojovníky, kteří společně sloužili v mariupolských ocelárnách Azovstal. I když oba věřili, že vše společně zvládnou a po návratu z fronty zpečetí svou lásku sňatkem, následoval tragický konec.
Zraněného přítele nechtěla opustit
„Velitelé Nasťu nabádali, aby opustila Azovstal, dostala možnost z továrny odejít, ale odmítla. Řekla: Dokud je Vlad tady, já pryč nepůjdu!“ popsala na sociálních sítích Vladova sestra. Odmítnutí evakuace se mladé Ukrajince stalo osudným. Nasťa byla v Azovstalu zabita během bránění továrny a její milovaný Vlad byl zajat ruskými okupanty.
„Byla tak statečná, citlivá a vždy plná života. A teď zemřela na tom pekelném místě při obraně své milované země,“ řekla Vladova příbuzná. Před odjezdem do služby ji prý Nasťa pozvala, ať za ní a Vladem přijede v květnu do Mariupolu, že jim v tu dobu již skončí služba. K setkání už ale nedošlo, Nasťa padla při bránění oceláren.
Rodina Nasťu nemůže pohřbít
„Nebáli se smrti. Vždy byli podle jejich slov připraveni položit život za Ukrajinu a své blízké. To jen my jsme se báli, jak si poradíme, když nedej bože budou pryč. A teď se to bohužel děje,“ doplnila Vladova sestra. Podle ní je celá situace pro rodinu velmi stresující, protože přesně neví, co je se zraněným Vladem a ze srdce by si přáli dostat alespoň Nastino tělo. „Ona tam leží už více než měsíc a nemůžeme ji ani pořádně pohřbít,“ zlobí se příbuzná.
Ve snaze omezit vliv Moskvy Lotyšsko a Estonsko postupně ruší ruštinu ve vzdělávání, zpřísňují imigrační pravidla a zaměřují se na organizace napojené na Rusko. Píše o tom The Kyiv Independent.
„Ukrajina nikdy nehledala válku. Dohodli jsme se na bezpodmínečném příměří, hledali jsme příležitosti k míru a opakovaně jsme světu nabízeli způsoby, jak zastavit útoky ve vzduchu, na souši i na moři. Je to však Rusko, které tomuto procesu neustále brání – manipuluje, protahuje jednání, terorizuje naše lidi leteckými údery a zintenzivňuje útoky podél frontové linie. Válka pokračuje jen proto, že Moskva nechce, aby skončila." Napsal na svém účtě na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Německý historik Schlögel dnes převzal cenu ve frankfurtském kostele svatého Pavla. V děkovné řeči uvedl, že by se Němci a Evropané měli od Ukrajinců učit.
„Občané a občanky Ukrajiny nás učí, že to, co se děje, nelze nazývat ukrajinským konfliktem, ale je to válka. Pomáhají nám porozumět, s kým máme co do činění: s režimem, který chce Ukrajinu zničit jako nezávislý stát a který nenávidí Evropu,“ uvedl 77letý historik. „Ukazují nám, že když se ustupuje agresorovi, zvyšuje to jen jeho apetit, a že appeasement nevede k míru, ale vyšlapává cestičku k válce,“ dodal.
