Známý aktivista Roman Ratušnyj (†24) padl v bojích na Ukrajině: Policejní brutalitu poznal už při Euromajdanu
Ve válce na Ukrajině padl v bojích kolem Charkova voják a známý aktivista Roman Ratušnyj (†24). Oznámil to oficiální twitterový účet ukrajinského obranného zpravodajství. Voják působil jako příslušník 93. nezávislé mechanizované brigády Cholodnyj Jar. Během Euromajdanu v roce 2014 organizoval protesty a demonstrace. Na vlastní kůži poznal i policejní brutalitu, byl pronásledován a dostával výhružky smrti.
Nedožil se ani pětadvaceti let, přesto se však Roman Ratušnyj zapsal do paměti mnoha Ukrajinců. V úterý o jeho skonu informovalo Ukrajinské obranné zpravodajství. „Vojenský zpravodajský důstojník Roman Ratušnyj byl zabit na frontě nedaleko Charkova. Roman byl známým veřejným aktivistou i před válkou. 5. července by oslavil pětadvacáté narozeniny,“ stojí na Twitteru.
Do boje se zapojil hned v první den války
Chlapec se k armádě přidal hned první den války na Ukrajině, tedy 24. února. Podle webu Theatlasnews.com Roman nejprve bojoval v bitvě u Kyjeva. Později se jeho 93. nezávislá mechanizovaná brigáda Cholodnyj Jar zapojila do dobytí měst Trostjanec, Sumy a Izjum.
Předtím, než se z Romana stal voják, věnoval se hlavně aktivismu, a to od svých 16 let. V listopadu 2013 vypukla na Ukrajině vlna rozsáhlých protestů, které jsou známy jako Euromajdan. Zapříčinilo je rozhodnutí tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat dohodu o politickém přidružení a volném obchodu s Evropskou unií a místo toho zvolit užší vazby na Rusko. Protestů se účastnil i Roman, který během nich na vlastní kůži poznal brutalitu policie, která se protesty snažila rozehnat, a stal se jedním z nejmladších demonstrantů, který byl policií bit.
Aktivistovi vyhrožovali i smrtí
V roce 2019 Roman založil nevládní organizaci Protect Protasiv Jar, která bojovala proti nelegální výstavbě tří výškových budov v rekreační zóně Kyjeva. To se ale samozřejmě nelíbilo stavebním magnátům, kteří mladému aktivistovi vyhrožovali smrtí a několik měsíců ho pronásledovali. Ani tak se ale Roman nevzdal a za své přesvědčení bojoval dál.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
