Nečekaní hrdinové Ukrajiny: Ruští zběhové bojují proti krajanům
Válka na Ukrajině a běžní Rusové není úplně téma, které se hojně rozebírá. Někteří z nich protestují proti agresi, kterou rozpoutal prezident Vladimir Putin, téměř všichni pociťují dopady sankcí a mnoho z nich rovněž přijímá propagandu Kremlu. Podle té Rusové Ukrajinu „osvobozují a denacifikují“ a Rusko je „obětí zlého Západu“. Našli se však i tací Rusové, kteří kremelské lži prohlédli a rozhodli se aktivně vystoupit proti Putinovi. Ze země zběhli a na Ukrajině se přidali k boji proti němu.
Zběhové se připojili například k ukrajinským jednotkám bránícím Kyjev, jejich cílem je osvobodit milovanou vlast od Putinova režimu. Rusové riskují vysoké tresty, dokonce i popravu v případě, že by byli zadrženi. „Putin a Kreml jsou jako rakovina, která brání míru,“ vysvětlují ruští zběhové svůj názor na putinovské Rusko. Patří mezi ně například i osmačtyřicetiletý elektrikář Volodymyr Grockov.
Grockov se považuje za vlastence, který hluboce miluje svou zemi. „Může to znít nabubřele, ale bojuju za svobodu a demokracii,“ prohlásil. Na první pohled ho od jeho kolegů nic neodlišuje, také oni bojují za svou zemi, svobodu a demokracii. Milují boršč, pelmeně či pirožky, Grockov se k ukrajinským jednotkám připojil, když utekl z Ruska. Nyní je na frontě na Donbasu.
V případě zajetí čeká zběhy trest smrti
Reportéry Daily Mailu, kteří s ním měli možnost mluvit, zajímalo, co by se stalo, kdyby Grockova zajali Rusové. „Smrt,“ zasmál se a dodal, že mnoho krajanů by ho jistě mělo za zrádce. Grockov není sám, kdo chce vidět novou tvář Ruska bez Putinova diktátu a korupce, nemálo ruských zajatců se přidalo na stranu Ukrajiny, včetně vyšších šarží či zástupců moskevských centrálních finančních institucí.
„Lidi z Ruska, jestli nenávidíte Putinův režim a chcete, aby Rusko bylo svobodná, demokratická země, připojte se k nám,“ to je výzva dalšího zběha Igora Volobujeva, někdejšího viceprezidenta Gazprombanky. Grockov rozhodně tento postoj zastává, pro novináře popsal, jak se dostal na Ukrajinu, jak začal bojovat, i to, že se účastnil krvavé bitvy u města Izjum.
Prozřel za pomoci Navalného
Jeho „prozření“ začalo někdy před 11 lety, kdy se po celém Rusku konaly prodemokratické protesty po zfalšovaných volbách, které vedly k vítězství Putinovy strany v parlamentních volbách. Grockov se přidal k menším demonstracím v jeho rodném městě Kandalakša v Murmanské oblasti. Oči mu otevřelo video, které sdílel v současnosti vězněný opozičník a bojovník proti korupci Alexej Navalnyj. Šlo o dokument, který odhaloval, že Putinovi nejbližší si nakradli miliardy v ropovodném projektu.
„Šokovalo mě, jak rozsáhlá korupce je a kam až dosahuje. Potom jsem se o politickou a ekonomickou situaci začal více zajímat a uvědomil jsem si, že s tímhle režimem musíme bojovat,“ uvedl. Přidal se k aktivistům a pravidelně chodil na protesty, když Putin v roce 2014 anektoval Krym, přestal platit daně. „Přišlo mi nemorální financovat jeho toxický diktát. Jsem ten typ člověka, co chce bojovat za spravedlnost. Odešel jsem na Ukrajinu,“ doplnil, že původně se aktivně bojů účastnit nechtěl. S přáteli chtěl rozjet online kampaň, která by odhalovala korupci a šířila nezkreslené informace.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Ruská spoluvina
Dění na Donbasu, válka Ukrajinců s proruskými separatisty, ho donutila odejít z Ruska. Na Ukrajině pobýval roky nelegálně a bojoval v nespočtu klíčových střetů. Chování mnoha Rusů odsuzuje a označuje za spoluvinu. „Mají stejné informace, jako jsem měl já, ale rozhodli se to ignorovat. Začala válka a na 99 procent Rusů je spokojeno, když vidí utrpení Ukrajiny,“ krajany ostře kritizuje.
Povolení legálně pobývat a zůstat na Ukrajině dostal teprve minulý podzim, podle vlastních slov je velmi hrdý, že může bránit Kyjev. „Cítím se tu jako doma, mám tu přátele, miluju tuhle zemi a budu za ni bojovat,“ neztratil ale ani lásku ke svojí vlasti. Chce vidět pád Moskvy, připouští však, že problémem Ruska není jen jeho současný prezident.
Rusové proti Rusku
„Můžu říct, že osobně proti Putinovi nic nemám, protože pokud to nebude Putin, jeho roli bude mít někdo jiný. Rusko, tak jak funguje dnes, by nemělo existovat,“ tvrdí. Podle Grockova je Rusko nádorem současného světa.
Oficiálně není znám počet Rusů, kteří bojují po boku Ukrajinců. Podle některých svědectví mají i vlastní jednotky, které si říkají Legie svobody Ruska a jsou složené z protiputinovských disidentů. Údaje ukrajinského ministerstva obrany z dubna uvádějí, že legie mají více než 100 rekrutů. Jeden ze členů prezidentské kanceláře doplnil, že někteří zajatí Rusové byli tak znechucení zvěrstvy v Buče nebo Irpini, že se rozhodli bojovat proti Rusku. Legionáři bojují pod bílomodrou vlajku používanou při protiválečných protestech. Grockov je nicméně součástí ukrajinských sil.
