Ukrajinci tvrdě odmítli vydat území Rusku: Jděte do p*dele! vzkázal poradce Zelenského politikům
Po sociálních sítích Telegram a Twitter se začalo šířit video s poradcem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Oleksij Arestovyč v rozhovoru s lidsko-právním aktivistou Markem Feyginem reagoval na názory některých západních politiků včetně bývalého ministra zahraničí Spojených států Henryho Kissingera, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území výměnou za mír! Zastánce podobných návrhů odkázal do patřičných mezí a tvrdými slovy při tom nešetřil.
Nekompromisní výrazivo použil v rozhovoru poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. V rozhovoru s ruským lidskoprávním aktivistou Markem Feyginem se dostali k názorům západních politických činitelů, kteří uvedli, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území. Učinit tak má v zájmu míru v Evropě. Právě tyto názory pobouřily i Zelenského, který situaci přirovnal k mnichovské dohodě, k níž došlo v roce 1938. Velká Británie, Itálie, Francie a Německo podepsaly tehdy dohodu, v níž postoupily československé pohraničí Německu v naději, že se předejde válce.
Politici, kteří radí Ukrajině, aby se vzdala okupovaných území, podle Zelenského neberou v potaz osud milionů Ukrajinců, kteří v těchto oblastech žijí. Podle něj nad ukrajinskými zájmy nesmí převážit vůle těch, kteří spěchají, aby se mohli znovu scházet s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Vždy musíme myslet na lid a pamatovat si, že hodnoty nejsou jen slova,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident se například vymezil proti americkému listu The New York Times, který minulý týden napsal, že jednání o míru si ze strany Kyjeva zřejmě vyžádají tvrdé ústupky. „The New York Times možná psal něco podobného i v roce 1938,“ řekl Zelenskyj. Ten také kritizoval vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022, ale 1938,“ řekl ukrajinský prezident s další narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.
Zatímco Zelenskyj se však v reakcích na názory a rady západních činitelů mírnil, jeho poradce Arestovyč popustil uzdu emocím. (V zájmu poctivosti je nutné dodat, že očekával, že jeho vulgarismy nahradí typické pípnutí.) „To se nikdy nestane,“ řekl podle TSN Arestovyč s tím, že Rusko se chystá znovu útočit na Kyjev, Černihiv a Sumy. Rusku podle něj nestačí pouze část území a Ukrajina nikdy nebude souhlasit s tím, aby se dobrovolně části území vzdala. „Jděte do p**ele s takovými nabídkami,“ vzkázal západním politikům a dodal, že nikdo nebude obchodovat s ukrajinskou zemí. „Zbláznili jste se k**va? Máme děti, které umírají, vojáci svými těly zastavují rakety, a oni nám říkají, abychom obětovali naši zemi?!“ uvedl rozhořčeně.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
