Moskva je připravená odblokovat přístavy plné obilí. Má ale podmínky: Chce konec sankcí
Rusko je připraveno utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podmínkou je podle něj ale odminování ukrajinských přístavů a uvolnění protiruských sankcí, napsal ruskojazyčný server BBC.
Ukrajinské přístavy v Černém moři jsou pod blokádou od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, píše agentura Reuters. V napadené zemi je okolo 20 milionů tun obilí, které Kyjev nemůže kvůli blokádě vyvézt. Dodávky pšenice z Ruska a Ukrajiny před válkou představovaly téměř 30 procent světového obchodu. Ukrajina je zároveň čtvrtý největší exportér kukuřice a pátý největší vývozce pšenice na světě a nemožnost tyto produkty vyvážet přispívá k narůstající globální potravinové krizi.
„Řešení problémů s potravinami si žádá komplexní přístup, včetně toho spojeného s ukončením sankčních omezení vůči ruskému exportu a ruským finančním transakcím. Také vyžaduje, aby Ukrajina odminovala veškeré přístavy, kde kotví lodě,“ uvedl Ruděnko, podle kterého je pak Moskva ochotná zprovoznit „humanitární koridor“, tedy zajistit bezpečnou plavbu obchodním lodím.
Moskva o humanitárních koridorech dříve hovořila v souvislosti s evakuací ukrajinských civilistů z ostřelovaných či obléhaných měst, jako například přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Pokusy o evakuaci ale nebyly vždy úspěšné; z neúspěchu a porušování dočasného příměří se pak ruská i ukrajinská strana vinily navzájem.
Rusko: Provoz Mariupolu byl obnoven
Náměstek zároveň odmítl zprávy serveru CNN, že Rusko krade ukrajinské obilí. CNN o patrně ukradených potravinách informovala tento měsíc dvakrát, a to mimo jiné s odkazem na satelitní snímky. O ruské blokádě ukrajinských přístavů hovoří podle CNN nově odtajněné informace amerických zpravodajských služeb. Ruská invaze podle nich v podstatě zablokovala veškerý vývoz zboží, čímž svět přiblížila ke globální potravinové krizi.
Další problémy mohou nastat v následujících několika týdnech, kdy se do přístavů dostanou nové dodávky za situace, kdy se ty předchozí nepodařilo vyvézt, řekl stanici BBC ukrajinský podnikatel a majitel přístaviště Andrij Stavnicer. Část obilí a dalších potravin Ukrajina nyní exportuje po Dunaji, který tvoří její jihozápadní hranici s Rumunskem a další po železnici. Jedná se ale jen o zlomek vývozu před vpádem ruských vojsk, uvádí BBC.
Ruské ministerstvo obrany dnes zároveň oznámilo, že přístav Mariupol u Azovského moře začal opět po tříměsíčním obléhání normálně fungovat. Tamní přístav je „odminován a demilitarizován“, uvedl podle agentury TASS mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. BBC poznamenává, že zaminováním přístavů se Ukrajina brání ruským výsadkářům.
Cesta k míru v případě tak rozsáhlého konfliktu, jakým je ten na Ukrajině, není logicky přímočará a vyžaduje celou řadu složitých jednání, uvedl dnes na dotaz ČTK předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „USA se ukazují jako jediný světový hráč, který je cílevědomý a trpělivý na cestě k ukončení války, nastolení stability a zachování suverenity Ukrajiny,“ podotkl. Aktualizovaný plán podle něj jistě bude předmětem dalších citlivých jednání. „Zároveň je dobrou zprávou, že se snaha o dosažení míru nezastavila,“ dodal Vondráček.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk.
Čínský prezident v telefonátu s Trumpem také dodal, že všechny strany zapojené ve válce na Ukrajině by se měly snažit, aby zmírnily názorové rozdíly mezi sebou. Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na ukrajinské území v únoru 2022 nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před ruskou agresí na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
