Moskva je připravená odblokovat přístavy plné obilí. Má ale podmínky: Chce konec sankcí
Rusko je připraveno utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podmínkou je podle něj ale odminování ukrajinských přístavů a uvolnění protiruských sankcí, napsal ruskojazyčný server BBC.
Ukrajinské přístavy v Černém moři jsou pod blokádou od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, píše agentura Reuters. V napadené zemi je okolo 20 milionů tun obilí, které Kyjev nemůže kvůli blokádě vyvézt. Dodávky pšenice z Ruska a Ukrajiny před válkou představovaly téměř 30 procent světového obchodu. Ukrajina je zároveň čtvrtý největší exportér kukuřice a pátý největší vývozce pšenice na světě a nemožnost tyto produkty vyvážet přispívá k narůstající globální potravinové krizi.
„Řešení problémů s potravinami si žádá komplexní přístup, včetně toho spojeného s ukončením sankčních omezení vůči ruskému exportu a ruským finančním transakcím. Také vyžaduje, aby Ukrajina odminovala veškeré přístavy, kde kotví lodě,“ uvedl Ruděnko, podle kterého je pak Moskva ochotná zprovoznit „humanitární koridor“, tedy zajistit bezpečnou plavbu obchodním lodím.
Moskva o humanitárních koridorech dříve hovořila v souvislosti s evakuací ukrajinských civilistů z ostřelovaných či obléhaných měst, jako například přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Pokusy o evakuaci ale nebyly vždy úspěšné; z neúspěchu a porušování dočasného příměří se pak ruská i ukrajinská strana vinily navzájem.
Rusko: Provoz Mariupolu byl obnoven
Náměstek zároveň odmítl zprávy serveru CNN, že Rusko krade ukrajinské obilí. CNN o patrně ukradených potravinách informovala tento měsíc dvakrát, a to mimo jiné s odkazem na satelitní snímky. O ruské blokádě ukrajinských přístavů hovoří podle CNN nově odtajněné informace amerických zpravodajských služeb. Ruská invaze podle nich v podstatě zablokovala veškerý vývoz zboží, čímž svět přiblížila ke globální potravinové krizi.
Další problémy mohou nastat v následujících několika týdnech, kdy se do přístavů dostanou nové dodávky za situace, kdy se ty předchozí nepodařilo vyvézt, řekl stanici BBC ukrajinský podnikatel a majitel přístaviště Andrij Stavnicer. Část obilí a dalších potravin Ukrajina nyní exportuje po Dunaji, který tvoří její jihozápadní hranici s Rumunskem a další po železnici. Jedná se ale jen o zlomek vývozu před vpádem ruských vojsk, uvádí BBC.
Ruské ministerstvo obrany dnes zároveň oznámilo, že přístav Mariupol u Azovského moře začal opět po tříměsíčním obléhání normálně fungovat. Tamní přístav je „odminován a demilitarizován“, uvedl podle agentury TASS mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. BBC poznamenává, že zaminováním přístavů se Ukrajina brání ruským výsadkářům.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
