Moskva je připravená odblokovat přístavy plné obilí. Má ale podmínky: Chce konec sankcí
Rusko je připraveno utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podmínkou je podle něj ale odminování ukrajinských přístavů a uvolnění protiruských sankcí, napsal ruskojazyčný server BBC.
Ukrajinské přístavy v Černém moři jsou pod blokádou od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, píše agentura Reuters. V napadené zemi je okolo 20 milionů tun obilí, které Kyjev nemůže kvůli blokádě vyvézt. Dodávky pšenice z Ruska a Ukrajiny před válkou představovaly téměř 30 procent světového obchodu. Ukrajina je zároveň čtvrtý největší exportér kukuřice a pátý největší vývozce pšenice na světě a nemožnost tyto produkty vyvážet přispívá k narůstající globální potravinové krizi.
„Řešení problémů s potravinami si žádá komplexní přístup, včetně toho spojeného s ukončením sankčních omezení vůči ruskému exportu a ruským finančním transakcím. Také vyžaduje, aby Ukrajina odminovala veškeré přístavy, kde kotví lodě,“ uvedl Ruděnko, podle kterého je pak Moskva ochotná zprovoznit „humanitární koridor“, tedy zajistit bezpečnou plavbu obchodním lodím.
Moskva o humanitárních koridorech dříve hovořila v souvislosti s evakuací ukrajinských civilistů z ostřelovaných či obléhaných měst, jako například přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Pokusy o evakuaci ale nebyly vždy úspěšné; z neúspěchu a porušování dočasného příměří se pak ruská i ukrajinská strana vinily navzájem.
Rusko: Provoz Mariupolu byl obnoven
Náměstek zároveň odmítl zprávy serveru CNN, že Rusko krade ukrajinské obilí. CNN o patrně ukradených potravinách informovala tento měsíc dvakrát, a to mimo jiné s odkazem na satelitní snímky. O ruské blokádě ukrajinských přístavů hovoří podle CNN nově odtajněné informace amerických zpravodajských služeb. Ruská invaze podle nich v podstatě zablokovala veškerý vývoz zboží, čímž svět přiblížila ke globální potravinové krizi.
Další problémy mohou nastat v následujících několika týdnech, kdy se do přístavů dostanou nové dodávky za situace, kdy se ty předchozí nepodařilo vyvézt, řekl stanici BBC ukrajinský podnikatel a majitel přístaviště Andrij Stavnicer. Část obilí a dalších potravin Ukrajina nyní exportuje po Dunaji, který tvoří její jihozápadní hranici s Rumunskem a další po železnici. Jedná se ale jen o zlomek vývozu před vpádem ruských vojsk, uvádí BBC.
Ruské ministerstvo obrany dnes zároveň oznámilo, že přístav Mariupol u Azovského moře začal opět po tříměsíčním obléhání normálně fungovat. Tamní přístav je „odminován a demilitarizován“, uvedl podle agentury TASS mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. BBC poznamenává, že zaminováním přístavů se Ukrajina brání ruským výsadkářům.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
