Potíže s vývozem obilí z Ukrajiny: Rusové ho kradou, Britové hledají způsoby pomoci
Británie hledá způsoby, jak pomoci Ukrajině s vývozem obilnin, které kvůli ruské invazi a zablokovaným přístavům nemůžou zemi opustit obvyklou lodní cestou. Stanici Sky News to dnes řekl britský ministr dopravy Grant Shapps, který toto téma řeší se svým ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem. Ukrajina kvůli válce čelí problémům, jak vyvézt téměř 25 milionů tun obilí, přičemž jeho nedostatek může ohrozit miliony hladovějících lidí v chudých zemích. Podle satelitních snímků přitom část obilí na svých lodích odváží přes krymský Sevastopol Rusové.
„Mluvili jsme o podrobnostech, do nichž tady nemůžu zacházet, ale obecně šlo o to, jaká infrastruktura je potřeba, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven,“ řekl britský ministr dopravy Grant Shapps.
„Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země... A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem,“ dodal britský ministr.
Britský deník The Times dnes napsal, že Británie a další spojenci mimo jiné zvažují vyslání válečných lodí do Černého moře, a to právě kvůli ochraně nákladních plavidel s ukrajinským obilím.
Rusové kradou obilí přes Sevastopol?
Pro ukrajinské lodě by měl vzniknout bezpečný koridor směrem od Oděsy k úžině Bospor.
Podle CNN mezitím přes krymský Sevastopol mizí patrně ukradené ukrajinské obilí do Ruska, důkazem mohou být i satelitní snímky, které se objevily na twitteru.
Koridor pro vývoz obilovin
O koridoru pro vývoz obilovin hovořil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou. Na jeho provozu by se měly podílet některé země NATO, ale také státy, které jsou na dodávkách obilovin z Ukrajiny existenčně závislé, například Egypt.
Taková operace by ale vyžadovala i zpřístupnění nyní zaminovaného oděského přístavu a Ukrajině by bylo třeba dodat dalekonosné zbraně, kterými by mohla bránit své pobřeží a lodě před útoky ruského námořnictva, napsal The Times.
Britský list ale zároveň s odvoláním na vyjádření nejmenovaného západního diplomata uvedl, že ustavení koridoru pro vývoz obilovin po moři je nepředstavitelné bez souhlasu Ruska. „Pokoušet se o to bez ruského souhlasu znamená zvýšit riziko možného incidentu,“ řekl.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
Část zásob obilovin se Ukrajina pokouší s pomocí dalších zemí vyvézt například po železnici. Například český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Do exportu ukrajinského obilí se zapojila i nákladní divize německých drah DB Cargo.
Ukrajina má ve svých silech zásoby v podobě milionů tun obilí a vzhledem k blížící se sklizni, která se očekává za pět až šest týdnů, řeší akutní problém, jak je vyprázdnit. Pokud se jí to nepodaří, nebude mít sklizeň kam uskladnit. Kvůli blokádě ukrajinských přístavů stoupají i ceny obilí na světových trzích a mezinárodní organizace včetně OSN varují, že nedostatek potravin může způsobit hladomor.
