Potíže s vývozem obilí z Ukrajiny: Rusové ho kradou, Britové hledají způsoby pomoci
Británie hledá způsoby, jak pomoci Ukrajině s vývozem obilnin, které kvůli ruské invazi a zablokovaným přístavům nemůžou zemi opustit obvyklou lodní cestou. Stanici Sky News to dnes řekl britský ministr dopravy Grant Shapps, který toto téma řeší se svým ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem. Ukrajina kvůli válce čelí problémům, jak vyvézt téměř 25 milionů tun obilí, přičemž jeho nedostatek může ohrozit miliony hladovějících lidí v chudých zemích. Podle satelitních snímků přitom část obilí na svých lodích odváží přes krymský Sevastopol Rusové.
„Mluvili jsme o podrobnostech, do nichž tady nemůžu zacházet, ale obecně šlo o to, jaká infrastruktura je potřeba, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven,“ řekl britský ministr dopravy Grant Shapps.
„Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země... A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem,“ dodal britský ministr.
Britský deník The Times dnes napsal, že Británie a další spojenci mimo jiné zvažují vyslání válečných lodí do Černého moře, a to právě kvůli ochraně nákladních plavidel s ukrajinským obilím.
Rusové kradou obilí přes Sevastopol?
Pro ukrajinské lodě by měl vzniknout bezpečný koridor směrem od Oděsy k úžině Bospor.
Podle CNN mezitím přes krymský Sevastopol mizí patrně ukradené ukrajinské obilí do Ruska, důkazem mohou být i satelitní snímky, které se objevily na twitteru.
Koridor pro vývoz obilovin
O koridoru pro vývoz obilovin hovořil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou. Na jeho provozu by se měly podílet některé země NATO, ale také státy, které jsou na dodávkách obilovin z Ukrajiny existenčně závislé, například Egypt.
Taková operace by ale vyžadovala i zpřístupnění nyní zaminovaného oděského přístavu a Ukrajině by bylo třeba dodat dalekonosné zbraně, kterými by mohla bránit své pobřeží a lodě před útoky ruského námořnictva, napsal The Times.
Britský list ale zároveň s odvoláním na vyjádření nejmenovaného západního diplomata uvedl, že ustavení koridoru pro vývoz obilovin po moři je nepředstavitelné bez souhlasu Ruska. „Pokoušet se o to bez ruského souhlasu znamená zvýšit riziko možného incidentu,“ řekl.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Část zásob obilovin se Ukrajina pokouší s pomocí dalších zemí vyvézt například po železnici. Například český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Do exportu ukrajinského obilí se zapojila i nákladní divize německých drah DB Cargo.
Ukrajina má ve svých silech zásoby v podobě milionů tun obilí a vzhledem k blížící se sklizni, která se očekává za pět až šest týdnů, řeší akutní problém, jak je vyprázdnit. Pokud se jí to nepodaří, nebude mít sklizeň kam uskladnit. Kvůli blokádě ukrajinských přístavů stoupají i ceny obilí na světových trzích a mezinárodní organizace včetně OSN varují, že nedostatek potravin může způsobit hladomor.
