„Putinův hladomor“: Rusové ukradli na Ukrajině statisíce tun obilí. Prodá ho Číně?
Celý svět sleduje vývoj války na Ukrajině i z toho důvodu, že Ukrajina patří mezi tzv. obilnice světa zásobující mnoho dalších států. Dodávky obilí ustaly, sklady se navíc staly terčem ruských útoků. Co víc, podle ukrajinského ministerstva pro zemědělskou a potravinovou politiku jednotky vyslané ruským prezidentem Vladimirem Putinem ukradly na 400 tisíc tun obilí z okupovaných území. Ukrajina se nyní bojí, že se minulost bude znovu opakovat a že Putin plánuje vyvolat hladomor.
Rusko, potažmo Sovětský svaz, už jednou – v 30. letech minulého století, použilo hladomor jako svoji zbraň, podle některých historiků bylo cílem zničit ukrajinské národní cítění. Nyní se Ukrajinci obávají, že se Putin uchýlí ke stejné taktice jako tehdejší diktátor Josif Stalin, hladomor vedl k úmrtí zhruba 10 milionů lidí.
Ukrajinský ministr Taras Vysockyj oznámil, že Rusové ze čtyř okupovaných území – Cherskonské, Luhanské, Doněcké oblasti a Záporoží, ukradli kolem 100 tisíc tun obilí, uvedl list Daily Mail. Vysockyj objasnil, že se jednalo o regionální zásoby před další sklizní, v současné době tedy v oblastech hrozí nedostatek surovin. Letošní úroda je navíc v ohrožení, pole jsou zdevastovaná mnohdy spálená, ruští vojáci rovněž ukradli hospodářské stroje.
Ukrajinská ombudsmanka pro lidská práva Ljudmyla Denisovová obvinila Moskvu z toho, že se snaží vyvolat hladomor, podle ní chce Kreml vyhladovět odpor. „Z každého zmiňovaného regionu máme potvrzeno, že zmizelo kolem 100 tisíc tun obilí, byly odvezeny do Ruska,“ sdělil ministr Vysockyj pro ukrajinskou televizi.
Ukrajinské obilí pro Čínu?
„Dědicové organizátorů hladomoru ze 30. let znovu chystají genocidu ukrajinského lidu,“ tato ostrá slova na svém facebooku sdílela Denisovová. „Krádež jídla z okupovaných území je v rozporu s Ženevskými úmluvami z roku 1949,“ dodala. Ombudsmanka se obrátila na OSN a vyzvala je, aby tento akt přiřadili k válečným zločinům Ruska na Ukrajině. Několik Putinových podpůrců a šiřitelů kremelské propagandy jako třeba komentátor Dmitrij Jevstafijev dokonce prohlásili, že ukradené ukrajinské obilí by mělo Rusko prodat Číně.
„Pokud Čína obilí chce, zásobíme ji obilím z Ukrajiny,“ přidal se k tomu další Putinův muž, moderátor Vladimir Solovjov. Jevstafijev navíc v přímém přenosu potvrdil, že plán Ruska je Ukrajinu plně odříznout od přístupu k Černému moři. „Musíme také najít slabé místo Američanů, aby pochopili, že s námi je třeba vyjednávat, vyjednávat podle našich podmínek,“ pokračoval komentátor.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Lukašenkův mluvčí později uvedl, že Lukašenko propustil vězně na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Na konkrétní důkazy o obcházení sankcí ze strany českých firem chce počkat také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), na obecně formulované výhrady podle něj zatím není možné reagovat.
Dopad války na zbytek světa
Americká vyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová připomněla, že Ukrajina je obilnicí pro rozvojový svět, ale od počátku války, kdy bylo zásobování přerušeno, se situace v Africe a Blízkém východě rapidně zhoršila. Šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley upozornil, že už teď je vidět dopad války, a to na růstu cen, které postihují miliony lidí na celém světě. Poznamenal, že negativní následky války pociťuje například Egypt, který normálně kupuje 85 procent svého obilí právě od Ukrajiny, následně pak Libanon, který kupuje 81 procent obilí.
Ukrajina a Rusko společně vyprodukují 30 procent všech světových zásob pšenice a dvě čtvrtiny slunečnicového oleje. Martin Frick z WFP uvedl, že kolem 4,5 milionů obilí je v ukrajinských okupovaných přístavech. „Ani zrno z toho nemůže být nyní použito, prostě to tam stojí a čeká,“ popsal situaci. Na sociálních sítích se mezitím objevují záběry nejen kradeného obilí, ale i zničených sýpek a skladů.
Zelenskyj: Dělají to úmyslně
O potravinové krizi, kterou ruská válka na Ukrajině způsobuje, promluvil minulý týden také prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ruská blokáda připravuje o zásoby potravin několik desítek zemí. Rusové se úmyslně zaměřují na sklady zemědělských společností. Ničí sklady obilí, ničí sklady s hnojivem, ničí pole, kradou techniku,“ následně rovněž vyzval světové lídry, aby se připravili na potravinovou krizi, kterou jednání Ruska vyvolává.
„Rusko nenechává připlouvat nebo vyplouvat lodě, v podstatě kontroluje celé Černé moře. Chtějí zcela zablokovat naši ekonomiku,“ vysvětlil Zelenskyj.
