Rusku docházejí rakety, proto na Ukrajině mění ofenzivu. Spoléhat víc budou na letadla
Ruská ofenziva na Ukrajině se změnila. Moskva nemá dostatečné zásoby vysoce přesných raketových zbraní, zintenzivnila proto využití letectva k podpoře pozemních jednotek. V pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Pokračují ruské dělostřelecké útoky na město Severodoněck na severu Luhanské oblasti.
„Vzhledem k nedostatečným zásobám vysoce přesných raketových zbraní hledá nepřítel jiné způsoby, jak zničit kritická a vojenská zařízení na území Ukrajiny,“ uvádí ukrajinská armáda.
Ohrožení z Běloruska
V oblasti Volyně a Polesí běloruská armáda dále plní úkoly k posílení svých sil na hranicích s Ukrajinou. „Hrozba raketových a bombových útoků na civilní a vojenskou infrastrukturu z území Běloruské republiky přetrvává,“ varovalo velení ukrajinské armády.
Na severu Ukrajiny ruské jednotky posilují své pozice u ukrajinsko-ruských hranic. Pokračuje také dělostřelecké a minometné ostřelování ukrajinských jednotek a civilní infrastruktury v Sumské oblasti z území Ruska. U Charkova se ruské jednotky soustředí na udržení pozic. A opět ostřelovaly město Rubižne.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.
Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
Dopad války na obchod
Ruská invaze na Ukrajinu tvrdě dopadla na obchodní činnost v Oděse, kterou prakticky zastavila, upozornila v pravidelném ranním hlášení britská vojenská rozvědka. Ruská námořní blokáda ukrajinských přístavů odradila obchodní lodní průmysl od působení v oblasti.
Výpadky v přepravní kapacitě, kterou ruská blokáda způsobila, podle Britů pravděpodobně nenahradí pozemní vývoz. V důsledku toho zůstávají značné zásoby ukrajinského obilí ve skladech, odkud nemohou být vyvezeny.
„Boje již vyvíjejí nepřímý tlak na světové ceny obilí. Zatímco hrozba ruské námořní blokády nadále brání komerční lodní dopravě v přístupu do ukrajinských přístavů, výsledný výpadek dodávek dále zvýší ceny mnoha základních produktů,“ uvádí se ve zprávě britského ministerstva obrany.
