Rusku docházejí rakety, proto na Ukrajině mění ofenzivu. Spoléhat víc budou na letadla
Ruská ofenziva na Ukrajině se změnila. Moskva nemá dostatečné zásoby vysoce přesných raketových zbraní, zintenzivnila proto využití letectva k podpoře pozemních jednotek. V pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Pokračují ruské dělostřelecké útoky na město Severodoněck na severu Luhanské oblasti.
„Vzhledem k nedostatečným zásobám vysoce přesných raketových zbraní hledá nepřítel jiné způsoby, jak zničit kritická a vojenská zařízení na území Ukrajiny,“ uvádí ukrajinská armáda.
Ohrožení z Běloruska
V oblasti Volyně a Polesí běloruská armáda dále plní úkoly k posílení svých sil na hranicích s Ukrajinou. „Hrozba raketových a bombových útoků na civilní a vojenskou infrastrukturu z území Běloruské republiky přetrvává,“ varovalo velení ukrajinské armády.
Na severu Ukrajiny ruské jednotky posilují své pozice u ukrajinsko-ruských hranic. Pokračuje také dělostřelecké a minometné ostřelování ukrajinských jednotek a civilní infrastruktury v Sumské oblasti z území Ruska. U Charkova se ruské jednotky soustředí na udržení pozic. A opět ostřelovaly město Rubižne.
Prezident Erdogan označil útoky na tankery v Černém moři za nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
Dopad války na obchod
Ruská invaze na Ukrajinu tvrdě dopadla na obchodní činnost v Oděse, kterou prakticky zastavila, upozornila v pravidelném ranním hlášení britská vojenská rozvědka. Ruská námořní blokáda ukrajinských přístavů odradila obchodní lodní průmysl od působení v oblasti.
Výpadky v přepravní kapacitě, kterou ruská blokáda způsobila, podle Britů pravděpodobně nenahradí pozemní vývoz. V důsledku toho zůstávají značné zásoby ukrajinského obilí ve skladech, odkud nemohou být vyvezeny.
„Boje již vyvíjejí nepřímý tlak na světové ceny obilí. Zatímco hrozba ruské námořní blokády nadále brání komerční lodní dopravě v přístupu do ukrajinských přístavů, výsledný výpadek dodávek dále zvýší ceny mnoha základních produktů,“ uvádí se ve zprávě britského ministerstva obrany.
