Separatisté ženou obránce z Azovstalu před „tribunál“. S výměnou za ruské zajatce nepočítají
Proruští separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) na chystaný soudní proces se zajatými ukrajinskými obránci mariupolských oceláren Azovstal pozvou zástupce různých zemí, včetně těch západních. Dnes to podle agentury Interfax řekl lídr DNR Denis Pušilin.
Uvedl, že na ustanovení tribunálu pracuje úřad generálního prokurátora DNR „za pomoci příslušných orgánů Ruské federace“. Podle Pušilina by se procesu mělo zúčastnit co nejvíce představitelů z různých zemí. „Řada zemí už předběžně vyjádřila souhlas s účastí na mezinárodním tribunálu,“ řekl. O které státy jde, ale neuvedl.
Metalurgický areál v jihoukrajinském Mariupolu byl poslední baštou ukrajinské obrany strategicky položeného přístavního města. Moskva jeho dobytí oznámila v pátek, ukrajinští vojáci podle ní kapitulovali a 1900 jich je v ruském zajetí. Britské zpravodajské služby počet zajatců odhadují na 1700.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dříve navrhla zákaz výměny zajatců z pluku Azov, jehož příslušníci z velké části mariupolské ocelárny bránili. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin řekl, že případné výměny by se neměly vztahovat na „nacistické zločince“. Šéf zahraniční výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij, který dříve během nynějšího konfliktu byl součástí ruského týmu pro vyjednávání s Ukrajinou, nedávno řekl, že Rusko by v případě bojovníků z Azovstalu mělo zrušit moratorium na trest smrti.
Ministerstvo obrany v Moskvě dnes informovalo, že ruští vojáci odminovali přístupové cesty k mariupolskému přístavu a odstranili nevybuchlou munici z vod kolem přístavu. Z plavebního koridoru odstranili loď ukrajinské pobřežní stráže, kterou potopila ukrajinská armáda.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
Mariupol je jedním z nejvýznamnějších ukrajinských obchodních přístavů. Jeho ovládnutí je pro Rusko největším úspěchem současné invaze na Ukrajinu. Jeho dobytím se mu otevřel pozemní přístup na Krym, který Ukrajině zabralo před osmi lety.
