Chlapci (8) z Mariupolu utrhla střela kus masa ze zad! O válce psal deník
Osmiletý chlapeček z okupovaného Mariupolu si život během hrozivé války zapisoval do deníku. Jeho příbuzný Jevhen Sosnovskij po několika měsících z pekla ve městě uprchl, zápisky malého chlapečka vzal s sebou a rozhodl se je vydat. Navíc Jevhen přiblížil, jakými hrůzami si rodina musela projít a jak byl malý klučina statečný. I když byl vážně zraněný, skoro vůbec neplakal.
Strašlivá válka popsaná očima dítěte dojala mnoho lidí. Deník náhodně našla matka chlapečka. „Dojalo ji to. Přinesla nám ten deník ukázat v slzách. Když jsme ho s manželkou četli, také jsme se neubránili a plakali,“ popsal pan Sosnovskij pro server Ukrajinskaja Pravda.
Jevhena s manželkou a devadesátiletou tchyní po měsících evakuovali na území ovládané Ukrajinou. Klučina, který si vedl deník, a jeho maminka a sestra jsou však stále v Mariupolu. Utéct se neodvážili.
Střela odtrhla z chlapcových zad kus masa
Deník začíná slovy: „Dobře jsem se vyspal, probudil se a usmál,“ a pak následují strašlivé věci. Klučík utrpěl při ostřelování zranění a zemřel mu dědeček i starší sousedka, s níž se přátelil a měl ji moc rád. „Přišel jsem o dva psy, babičku Galyu, dědečka i milované město,“ popisuje chlapeček. Zápisky střídají dětské obrázky. Milovaní zemřelí jsou například namalovaní jako andělé.
Pan Sosnovskij popsal, že před válkou měla maminka chlapce dobrou práci, děti studovaly na prestižní škole a dům měli nově zrekonstruovaný. Pak ale přišla invaze a hned na počátku zasáhla střela dům, kde žil malý autor deníku se svou sestrou, maminkou a prarodiči a prababičkou. Obě děti, matka i dědeček byli zraněni.
„Ona sama (matka, pozn. red.) přinesla zraněné děti k nám domů. Slyšeli jsme zaklepání na dveře, otevřeli jsme a tam byla naše holčička celá od prachu a krve s dětmi v náručí, děti krvácely,“ popsal Jevhen s tím, že matka také krvácela z velkých ran, na nohou se jí řinula krev. Holčička měla vlasy slepené krví a chlapec obrovskou ránu na zádech. „Z chlapcových zad byl utržen kus masa o velikosti dlaně, neměl tam žádnou kůži,“ doplnil hrůzný obraz pan Sosnovskij.
Svépomocí se snažili všechny rány ošetřit. Ve městě nefungovalo žádné spojení a nebylo možné dojít si k lékaři. Jevhen vyběhl z domu a našel ukrajinské vojáky, kteří byli stále ve městě a prosil je, aby zkontaktovali Červený kříž. Armáda se však omluvila, že to nemá jak udělat, protože jejich spojení nefunguje, ale alespoň mu dali nějaký zdravotnický materiál.
Chlapeček měl obrovské bolesti, plakal, nemohl spát ani ležet. Později byli hrubě donuceni přesunout se do jiného domu. Všichni byli zranění a bylo to hrozné, neteř pana Sosnovského, maminka klučiny, se sotva hýbala, museli ji dát dva klacky na podepření.
Později v krytu byl podle Jevhena klučina opravdu statečný, téměř neplakal, jenom když mu převazovali zranění. Přitom musel mít obrovské bolesti. On, jeho matka a sestra jsou stále v Mariupolu, měli strach utéct, ale Jevhen je nyní v Kyjevě a snaží se sehnat lidi, kteří by zbytek rodiny také evakuovali na území ovládané Ukrajinou.