Sankce škodí celému světu, hřímá Putin. Prázdnými regály v Rusku se „nepochlubil“
Sankce uvalené Západem na Rusko už způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil ve středu podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i ve Spojených státech kvůli růstu cen.
Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin ve středu prohlásil, že „speciální vojenská operace“ ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska. Zopakoval dřívější tvrzení Kremlu, že operace postupuje přesně podle plánu.
Vážení čtenáři, díky za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc. Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, uvedl první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Byla podle něj chyba, že se této role loni nezhostila Evropa. Za dobrou zprávu považuje, že Trump bere v potaz zájmy Evropy a postupuje s ní v souladu. „Z pohledu EU je namístě hledat společně s Ukrajinou kompromisy a hlavně záruky, není namístě kritizovat Trumpa. I když to bude ještě mimořádně náročné, je skutečně šance, že to dotáhne do konce,“ dodal Havlíček. Pro Bílý dům je Budapešť první volbou místa, kde by se mohl konat summit i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal dnes večer server Politico s odkazem na dva zdroje. Tajná služba Spojených států (USSS), která má za úkol ochranu prezidenta a dalších vysokých ústavních činitelů, se podle serveru připravuje na summit ve středoevropské zemi a jako nejvhodnější se jeví právě maďarské hlavní město. Maďarský premiér Viktor Orbán patří k největším podporovatelům Trumpa v Evropské unii, a Budapešť již jednou odmítla uplatnit zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydaný na vysokého politika. Stalo se tak při letošní návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Pro Ukrajince by však Budapešť měla neblahé konotace, jelikož právě tam bylo v roce 1994 uzavřeno memorandum, v rámci kterého se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti. Memorandum pak Rusko porušilo v roce 2014 okupací Krymu.
„Jako zbraň si (západní země) zvolily ekonomické, finanční, obchodní a jiné sankce proti Rusku. Ty ale nyní dopadají na Evropany a Američany kvůli rostoucím cenám benzínu, energií a potravin i kvůli ztrátě pracovních míst souvisejících s ruským trhem,“ řekl Putin na ekonomické poradě s ruskými činiteli.
Šéf Kremlu zároveň ujistil, že Rusko má k dispozici zdroje, aby mohlo dostát svým dlouhodobým сílům. Se současnou „zkouškou se důstojně vypořádá, jak tomu bylo i v tisícileté historii země“. Připustil, že „strukturní změny ruské ekonomiky“ povedou k růstu inflace a nezaměstnanosti. Hlavním úkolem ruského vedení je tak tato rizika minimalizovat, prohlásil Putin a slíbil například zvýšení životního minima i vyšší platy pracovníků ve státní sféře. Exportéry vyzval, aby dodávali více zboží na domácí trh. Dodal, že zapotřebí je zajistit například dostupnost léků.
