Rada Evropy „na hodinu“ vyrazila Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Lavrov se vyhazovu vysmál
Rada Evropy (RE), která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí, dnes oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu vyloučila Rusko. Výbor ministrů RE v prohlášení uvedl, že Ruská federace od dnešního dne přestává být po 26 letech členskou zemí organizace.
Rusko se členem Rady Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, stalo v roce 1996. Jeho odchod z této organizace mimo jiné znamená, že nebude vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Rozhodnutí, které agentura AP označila za bezprecedentní, přichází po týdnech odmítavých reakcí na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina. Kreml svou vojenskou invazi na Ukrajinu obhajuje potřebou sousední zemi demilitarizovat, „denacifikovat“ a zabránit údajné genocidě ruskojazyčného obyvatelstva.
NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.
Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.
„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.
Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“
Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.
„Kyjevská oblast: Podle aktualizovaných údajů bylo zraněno 31 lidí, včetně tří dětí. Požáry a škody byly hlášeny v okresech Bělocerkovského, Fastovského, Bučského, Obuchovského a Boryspilského regionu,“ uvedla Státní záchranná služba .
„Práce na odstraňování následků raketových útoků v okresech Buča a Bělocerkovskij pokračují,“ uvádí se v prohlášení.
V Kyjevské oblasti nebyly hlášeny žádné oběti. V Kyjevě úřady hlásily čtyři úmrtí při masivním nočním útoku, zatímco starosta Vitalij Kličko informoval o 14 zraněních.
„Jeden z nich je ve vážném stavu,“ řekl Kličko . „Odklízejí trosky z poškozeného bytového domu v Solomenské čtvrti, kde se částečně zřítily podlahy.“
Mezitím je v Záporoží podle Ivana Fedorova, náčelníka regionální vojenské správy, již známo 31 zraněných v důsledku ranního útoku . Dodal, že 10 lidí bylo převezeno do nemocnice.
Výbor Rady ministrů RE pozastavil členství Ruska v této instituci den po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kam ruská vojska vpadla 24. února. Na začátku tohoto týdne pak zahájil proces vyloučení.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes uvedl, že Rusko by Radu Evropy opustilo bez ohledu na vyloučení. Připomněl, že Moskva v úterý formálně oznámila RE, že tuto organizaci opouští. V rozhovoru se stanicí RBK řekl, že země NATO a EU „zneužívají své většiny v radě a nakonec ji přeměnily v nástroj protiruské politiky“.
Členem Rady Evropy je Ukrajina, která k vyloučení Ruska opakovaně vyzývala a dnešní krok přivítala. „Pro Rusko není v evropských orgánech místo, protože vede barbarskou útočnou válku proti Ukrajině a páchá četné válečné zločiny,“ napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Není jasné, kdo vyloučení podpořil, protože výbor ministrů RE dospěl k rozhodnutí za zavřenými dveřmi.
Ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech jejích mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku. Na ten je obecně možné se obracet se stížností poté, co jednotlivci vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky. Jednotlivci, kteří si stěžují na porušení svých práv, se tedy musí nejprve obrátit na soudy dané země, a to včetně tribunálů nejvyšších. Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji.
