Hlad a bída? Polní kuchyně ruských vojáků na Ukrajině odhalila neskutečné blafy
Ukrajinské jednotky se zmocnily ruské polní kuchyně. A nestačily zírat! Rusové mají podle všeho doslova hororovou dietu. Součástí jejich jídelníčku jsou pouze brambory, cibule a kyselé okurky. Rusové měli již dříve žádat o jídlo Čínu.
Video pořízené ukrajinskými jednotkami ukazuje obrovské obrněné vozidlo Ruska. V něm se skrývalo pořádné překvapení v podobě vojenské kuchyně. Ruské jednotky si na frontě moc nepochutnají. V útrobách obrněnce se nacházely pouze brambory, cibule nebo kyselé okurky. Jak uvedl deník Mirror, záběry byly pořízeny jen krátce poté, co na veřejnost prosákly informace, že Rusové měli na frontě k dispozici prošlé balíčky s jídlem.
Ukrajinský voják, který na záběrech prozkoumával útroby kuchyně, toho moc nenalezl. Mimo již zmíněných pochoutek našel jen několik pytlíčků s kořením. Množství jídla se válelo po zemi, ale to mají nejspíše na svědomí místní obyvatelé, kteří vůz údajně vyrabovali. Na sociálních sítích vyvolala ruská kuchyně vlnu posměšků. „Hm, tak podle těch rozházených brambor byly právě ony dnes asi k obědu,“ poznamenal jeden z komentujících.
Čínská pomoc?
Jak již dříve deník Blesk informoval, Vladimir Putin měl požádat o pomoc se zásobami Čínu. Mezi pomocí, kterou Rusko požadovalo, byly předem zabalené trvanlivé vojenské potravinové soupravy, v USA známé jako „ready to eat“ (připravené k jídlu - pozn. red.).
Taková žádost jen potvrzuje informace analytiků. Ti tvrdí, že Rusové mají na Ukrajině značné logistické problémy. Ty spolu s dalšími aspekty velmi brzdí ruskou invazi. Invazní vojska nemají dosud obsazenou jedinou větší strategickou pozici.
Okupantské jednotky se pak v ukrajinských městech uchylují k rabování. Vojáci vykrádají jeden obchod za druhým, aby měli co jíst. Neváhali vybrat ani ukrajinský bankomat.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
