Rada Evropy „na hodinu“ vyrazila Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Lavrov se vyhazovu vysmál
Rada Evropy (RE), která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí, dnes oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu vyloučila Rusko. Výbor ministrů RE v prohlášení uvedl, že Ruská federace od dnešního dne přestává být po 26 letech členskou zemí organizace.
Rusko se členem Rady Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, stalo v roce 1996. Jeho odchod z této organizace mimo jiné znamená, že nebude vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Rozhodnutí, které agentura AP označila za bezprecedentní, přichází po týdnech odmítavých reakcí na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina. Kreml svou vojenskou invazi na Ukrajinu obhajuje potřebou sousední zemi demilitarizovat, „denacifikovat“ a zabránit údajné genocidě ruskojazyčného obyvatelstva.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
Výbor Rady ministrů RE pozastavil členství Ruska v této instituci den po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kam ruská vojska vpadla 24. února. Na začátku tohoto týdne pak zahájil proces vyloučení.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes uvedl, že Rusko by Radu Evropy opustilo bez ohledu na vyloučení. Připomněl, že Moskva v úterý formálně oznámila RE, že tuto organizaci opouští. V rozhovoru se stanicí RBK řekl, že země NATO a EU „zneužívají své většiny v radě a nakonec ji přeměnily v nástroj protiruské politiky“.
Členem Rady Evropy je Ukrajina, která k vyloučení Ruska opakovaně vyzývala a dnešní krok přivítala. „Pro Rusko není v evropských orgánech místo, protože vede barbarskou útočnou válku proti Ukrajině a páchá četné válečné zločiny,“ napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Není jasné, kdo vyloučení podpořil, protože výbor ministrů RE dospěl k rozhodnutí za zavřenými dveřmi.
Ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech jejích mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku. Na ten je obecně možné se obracet se stížností poté, co jednotlivci vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky. Jednotlivci, kteří si stěžují na porušení svých práv, se tedy musí nejprve obrátit na soudy dané země, a to včetně tribunálů nejvyšších. Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji.
