Rusové na frontě mají hlad? Čínu měli žádat o zásoby potravin!
Rusům na frontě docházejí i zásoby jídla? V žádosti o čínskou pomoc stálo i to, že si Rusové přejí zabalené „ready to eat“ (připravené k jídlu, pozn. red.) potraviny pro své vojáky. To potvrzuje spekulace analytiků, že okupanti mají značné logistické problémy. Čína se k pomoci Rusům staví nejednoznačně, nechce riskovat narušení ekonomických vztahů se Západem.
Vladimir Putin podle všeho požádal Čínu o pomoc v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Od čínské strany měl požadovat armádní vybavení. Čínští představitelé ale tvrdí, že o ničem takovém neví. Zatím tedy není jasné, zda tuto pomoc poskytnou. Čínany před tím varoval americký prezident Joe Biden. Pro Čínu by to prý mělo vážné následky.
Překvapivé ale je, co mimo jiné Rusové po čínské straně chtěli. Mezi pomocí, kterou Rusko požadovalo, byly předem zabalené trvanlivé vojenské potravinové soupravy, známé v USA jako „ready to eat“. Taková žádost jen potvrzuje informace analytiků. Ti tvrdí, že Rusové mají na Ukrajině značné logistické problémy. Ty spolu s dalšími aspekty velmi brzdí ruskou invazi. Invazní vojska nemají dosud obsazenou jedinou větší strategickou pozici.
Okupantské jednotky se pak v ukrajinských městech uchylují k rabování. Vojáci vykrádají jeden obchod za druhým, jen aby měli co jíst. Neváhali vybrat ani ukrajinský bankomat.
Vedení Komunistické strany Číny není zcela zajedno v tom, jak reagovat na ruskou žádost o pomoc, uvedl jeden ze zdrojů. Dva představitelé uvedli, že touha Číny vyhnout se ekonomickým následkům může omezit její chuť pomáhat Rusku. „Někteří se skutečně obávají, že jejich zapojení by mohlo poškodit ekonomické vztahy se Západem, na které Čína spoléhá,“ uvedl jeden ze zdrojů pro CNN.
Svou účast na pondělním jednání v Bílém domě podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministerský předseda Keir Starmer a finský prezident Alexander Stubb.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl dnes v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
„Podařilo se nám získat následující ústupek - Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden ze skutečných důvodů, proč chce Ukrajina být v NATO,“ řekl Witkoff s tím, že sám slyšel Putina s tímto krokem souhlasit poprvé, píše agentura Reuters. Witkoff se zúčastnil páteční schůzky na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem, kteří spolu jednali o ukončení více než tříleté ruské agrese na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl v televizním rozhovoru řekl, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal dnes Rubio podle agentury Reuters.
„Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát,“ řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.
