Chlapec (11) přišel z Ukrajiny na Slovensko úplně sám! Měl jen igelitku, rodiče zůstali doma
Situace uprchlíků prchajících před válkou z Ukrajiny je děsivá, případ, o kterém informovala slovenská policie, ale předčil úplně vše. Za strážníky na ukrajinsko-slovenskou hranici dorazil 11letý chlapec, který z ukrajinského Záporoží na východě země doputoval na Slovensko úplně sám. Měl u sebe jen igelitku, mobil a pas, rodiče museli zůstat na Ukrajině.
„Dobrovolníci se o něj ochotně postarali, odvezli ho do tepla a poskytli mu jídlo a pití, které mu zabalili na další cestu,“ napsala slovenská policie. „Všechny si získal svým úsměvem, nebojácností a odhodláním hodným skutečného hrdiny,“ dodala.
Celý příběh nakonec skončil dobře, chlapec měl na ruce a kuse papíru v pase napsané číslo, díky kterému se úřady mohly spojit s jeho blízkými. Na místě pomohl i český policista, který na hranicích vypomáhá. „Hrdina včerejší noci!“ napsala o ukrajinském chlapci mluvčí českého policejního prezidia Kateřina Rendlová.
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této země už přes 100 000 lidí. Do dnešního rána to bylo 101 529 osob, informoval mluvčí slovenského policejního prezidia Michal Slivka.
Mnoho uprchlíků nezůstalo na Slovensku, ale pokračovali k příbuzným do dalších států včetně Česka. Z Ukrajiny přes Slovensko utíkají do vlasti také stovky občanů třetích zemí. Bratislava ve spolupráci s kolegy ze zahraničí už zorganizovala repatriační lety do Indie a Maroka.
Sněmovna nedokončila ani na třetí pokus závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro Ukrajince, kteří do Česka uprchli před ruskou vojenskou agresí. Zhruba polovinu času určeného pro dnešek k projednání novely takzvaného lex Ukrajina vyplnilo vystoupení Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace. Dolní komora by se mohla k předloze vrátit za týden. Předpokládá také zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat.
Opozice zpochybňuje zejména dvojici koaličních poslaneckých úprav v novele. První z nich se týká uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá pak jiného způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců, než nyní platí pro české občany. K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ve druhé polovině listopadu ani minulý týden.
Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu.
„Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů,“ uvádí se v prohlášení Kremlu.
„Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu,“ dodal Kreml.
Česko nebude od roku 2026 čerpat prostředky z Regionálního plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi od agentur OSN. V září o tom rozhodlo vládní grémium pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků, sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Podle Deníku N získala ČR loni z programu 33 milionů dolarů (zhruba 790 milionů korun), letos přes 20 milionů dolarů. Organizace pro pomoc uprchlíkům rozhodnutí kritizuje, uvedl v úterý Deník N.
„Důvodem pro neúčast ČR na uvedeném plánu pro rok 2026 – a potažmo utlumení financování poskytovaného ČR prostřednictvím agentur OSN – není nedostatek kontroly nad financemi, nýbrž širší mezinárodní implikace této podpory,“ uvedla Malá. Česko podle ní nyní soutěží o peníze se zeměmi, které čelí nesrovnatelně větším humanitárním výzvám. „A to paradoxně včetně samotné Ukrajiny,“ dodala mluvčí.
Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům ale rozhodnutí připraví tisíce uprchlíků v Česku o potřebnou pomoc. „Podpora českého státu pro tyto uprchlíky se neustále snižuje a jejich životní a finanční situace se v Česku velmi zhoršují. Vidíme například velký nárůst psychických problémů mezi ukrajinskými ženami. A český stát za tři roky nebyl schopen přijít s jediným projektem v této oblasti,“ řekl Deníku N ředitel organizace Martin Rozumek.
