Řízená protitanková střela NLAW se Ukrajincům osvědčila: Jak funguje a k čemu se hodí?
MTB LAW známá také pod zkratkou NLAW je protitanková řízená střela (PTŘS, v ang. ATGM – Anti-Tank Guided Missile) krátkého dosahu. Komplet NLAW vyvinula švédská společnost Saab Bofors Dynamics ve spolupráci s britskou firmou Thales Air Defence. Vývoj zbraně byl dokončen v roce 2002. NLAW najdete ve výzbroji armády Velké Británie, Švédska, ale rovněž Finska, Švýcarska, Saudské Arábie, Indonésie a nově Ukrajiny.
Cena NLAW je nižší, ale Javelin dává více možností
NLAW představuje levnější alternativu amerických protitankových střel Javelin. Zatímco pořizovací cena jedné střely u Javelinu se pohybuje okolo 180 tisíc dolarů (více než 4 miliony korun), řízená střela NLAW stojí přibližně čtvrtinu. Stejně jako americký systém lze i NLAW odpálit z ramene – celý komplet váží zhruba 12,4 kilogramu. Ani další aspekty se od Javelinu příliš neliší. Vojáci mohou okamžitě po výstřelu změnit stanoviště a ostřelovat cíle také z prostorů uvnitř budov.
Pár významných rozdílů mezi oběma systémy ale existuje. Protitanková střela NLAW má mnohem menší dosah, konkrétně v rozmezí 20–800 metrů (u Javelinu činí dosah až 4 kilometry). Americký komplet spoléhá na infračervené navádění, trajektorie střely NLAW je řízena počítačem. Obsluha proto musí před vypuštěním střely zaměřený cíl po dobu 3 sekund sledovat. NLAW neútočí přímo – ve chvíli, kdy se nachází nad horní částí tanku či obrněného transportéru, odpálí směrem dolů tandemovou nálož. Vzhledem ke svým vlastnostem se NLAW hodí spíše pro městskou válku nebo střelbu v členitém terénu.
NLAW v akci na Ukrajině
Protitanková střela NLAW má Ukrajině pomoci při obraně před ruskou agresí. Ukrajinci zbraně získali od Velké Británie. Podle dostupných informací dodali Britové na Ukrajinu v posledních měsících minimálně 2 000 PTŘS tohoto typu. Spolu se zbraněmi přiletělo i několik desítek britských vojáků, kteří měli za úkol výcvik obsluhy NLAW.
Ukrajinská vláda jmenovala nového šéfa Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BEB), v jeho čele bude bývalý protikorupční vyšetřovatel Oleksandr Cyvinskyj. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev k tomuto kroku přistoupil po týdnech odkladů, ale zároveň ve snaze o posílení správy věcí veřejných, což je podmínka pro to, aby si země udržela podporu západních věřitelů.
Předchozí ukrajinská vláda v červenci čelila kritice za to, že Cyvinského do úřadu z bezpečnostních důvodů nejmenovala, byť ho jednomyslně podpořila mezinárodní výběrová komise, upozornil Reuters a dodává, že dozorčí orgány vysvětlení kabinetu zpochybnily. Ukrajinský Úřad pro hospodářskou bezpečnost má na starosti boj proti hospodářské trestné činnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu 6. srpna krátce po příjezdu amerického vyslance Steva Witkoffa do Moskvy vyzval Washington, aby zesílil tlak na Rusko a donutil tak režim Vladimira Putina ukončit invazi na Ukrajinu. Ta trvá od února 2022. „Je velmi důležité posílit všechny páky, které mají Spojené státy, Evropa a G7 k dispozici,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích a dodal: „Kreml se bude opravdu snažit ukončit válku, pouze když bude cítit dostatečný tlak.“
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl Kreml. Po příletu na letiště Vnukovo dnes ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského prezidenta Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy 25. dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel. Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku dnešních Witkoffových jednání v Moskvě.
