Řízená protitanková střela NLAW se Ukrajincům osvědčila: Jak funguje a k čemu se hodí?
MTB LAW známá také pod zkratkou NLAW je protitanková řízená střela (PTŘS, v ang. ATGM – Anti-Tank Guided Missile) krátkého dosahu. Komplet NLAW vyvinula švédská společnost Saab Bofors Dynamics ve spolupráci s britskou firmou Thales Air Defence. Vývoj zbraně byl dokončen v roce 2002. NLAW najdete ve výzbroji armády Velké Británie, Švédska, ale rovněž Finska, Švýcarska, Saudské Arábie, Indonésie a nově Ukrajiny.
Cena NLAW je nižší, ale Javelin dává více možností
NLAW představuje levnější alternativu amerických protitankových střel Javelin. Zatímco pořizovací cena jedné střely u Javelinu se pohybuje okolo 180 tisíc dolarů (více než 4 miliony korun), řízená střela NLAW stojí přibližně čtvrtinu. Stejně jako americký systém lze i NLAW odpálit z ramene – celý komplet váží zhruba 12,4 kilogramu. Ani další aspekty se od Javelinu příliš neliší. Vojáci mohou okamžitě po výstřelu změnit stanoviště a ostřelovat cíle také z prostorů uvnitř budov.
Pár významných rozdílů mezi oběma systémy ale existuje. Protitanková střela NLAW má mnohem menší dosah, konkrétně v rozmezí 20–800 metrů (u Javelinu činí dosah až 4 kilometry). Americký komplet spoléhá na infračervené navádění, trajektorie střely NLAW je řízena počítačem. Obsluha proto musí před vypuštěním střely zaměřený cíl po dobu 3 sekund sledovat. NLAW neútočí přímo – ve chvíli, kdy se nachází nad horní částí tanku či obrněného transportéru, odpálí směrem dolů tandemovou nálož. Vzhledem ke svým vlastnostem se NLAW hodí spíše pro městskou válku nebo střelbu v členitém terénu.
NLAW v akci na Ukrajině
Protitanková střela NLAW má Ukrajině pomoci při obraně před ruskou agresí. Ukrajinci zbraně získali od Velké Británie. Podle dostupných informací dodali Britové na Ukrajinu v posledních měsících minimálně 2 000 PTŘS tohoto typu. Spolu se zbraněmi přiletělo i několik desítek britských vojáků, kteří měli za úkol výcvik obsluhy NLAW.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
