V pomoci Ukrajině si vybíjíme i frustraci z covidové pandemie, soudí vojenský psycholog
Za obrovskou mírou solidarity s válkou zasaženou Ukrajinou stojí i dva uplynulé roky covidové pandemie. O tom je přesvědčen vojenský psycholog Daniel Štrobl (47). Pro Blesk.cz popsal souvislosti a radí, jak v aktuálním konfliktu zachovat vlastní psychické zdraví.
To, že jsou Češi solidární, psychologa a psychoterapeuta Daniela Štrobla podle jeho vlastních slov nepřekvapilo. Potvrdilo to v nedávné době tornádo na Moravě, v minulosti, v devadesátých letech, zase fakt, že Češi velmi ochotně pomáhali běžencům z bývalé Jugoslávie.
„Tato situace ukázala, že nemáme problém s cizinci, a už vůbec ne s cizinci, kteří jsou nám aspoň trochu kulturně blízcí. V takových případech se skutečně rozdáme. Samotná reakce mě tedy nepřekvapila, překvapila mě robustnost toho, jak lidé pomáhají,“ vysvětluje Štrobl a odkazuje nejen na četné finanční sbírky na podporu Ukrajiny, ale i přímou pomoc tamním uprchlíkům s transportem či ubytováním nebo shromažďování humanitární pomoci.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Vylít si frustraci z pandemie
Vojenský psycholog v souvislosti s horečnou aktivitou na pomoc Ukrajině vidí i spojitost s covidovou pandemií. „Část z nás si teď v dobrém slova smyslu může vybít frustraci nashromážděnou během dvou let pandemie. Během covidu jsme nemohli vůbec nic, mohli jsme maximálně nosit roušky,“ vysvětluje Štrobl.
Velká míra frustrace a zlosti se v době pandemie podle odborníka projevovala většinou neadresně vůči vládě či různým institucím, případně v diskuzích na sociálních sítích. „I ti lidé, kteří se toho účastnili, ale cítili, že takhle namířená zlost nikam nevede, že je to dětinské. Teď ale máme viditelného nepřítele, máme za co a proti komu bojovat,“ myslí si o náporu sil na pomoc Ukrajině Štrobl.
Proti úzkosti pomáhá aktivita
Velká část obyvatel Česka ale také propadla obavám z následků ruské invaze na Ukrajinu. Podle odborníka velmi pomůže, když se v takové situaci aktivně zapojíme a podle svých sil pomáháme.
„Platí to, co platilo v době pandemie, kdy jsme v počátcích společně začali šít roušky. Je důležité, abych měl pocit, že navzdory tomu, že se tady hraje nějaká veliká hra velmocí, tak já jako člověk nejsem bezmocný, že můžu svým dílem něčemu přispět. Taková činnost snižuje úzkost a pomáhá získat kontrolu,“ popisuje Štrobl.
Dalším důležitým způsobem, jak posílit naši psychiku, je dávkování informací. „Nebuďte zpravodajství vystaveni čtyřiadvacet hodin denně. Zjistěte, jaká je situace, a pak si dělejte svoje věci a žijte vlastním životem,“ radí psycholog.
Velmi důležité je podle jeho slov nezapomínat, že na rozdíl od Ukrajiny, my tu máme mír. „Užívejme si ho. Pokud se my sami vzdáme klidného mírového života, chození na výlety, užívání si blížícího se jara, svých koníčků a zálib, tak z toho může těžit jedině Putin,“ povzbuzuje Štrobl.
Nevkusné posty na sociálních sítích
Odborník se vyjádřil i k sociálním sítím, na kterých se objevují na jedné straně příspěvky o válce a sdílení válečných hrůz, na straně druhé naopak snímky z exotických dovolených, které doprovázejí hanlivé komentáře. Ty vyčítají, že zatímco se někde bojuje a lidé trpí, jiní si užívají u moře.
„V tom, že si někdo užívá života, dětí a sluníčka, nevidím vůbec nic špatného. Ale že se s tím potřebuje chlubit celému světu na sociálních sítích v době války na Ukrajině, mi přijde přinejmenším nevkusné,“ uzavírá psycholog Daniel Štrobl, který se netají tím, že sociální sítě nemá v oblibě.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Válka na Ukrajině: Ruský útok zasáhl jeden z bloků Záporožské elektrárny.
