V pomoci Ukrajině si vybíjíme i frustraci z covidové pandemie, soudí vojenský psycholog
Za obrovskou mírou solidarity s válkou zasaženou Ukrajinou stojí i dva uplynulé roky covidové pandemie. O tom je přesvědčen vojenský psycholog Daniel Štrobl (47). Pro Blesk.cz popsal souvislosti a radí, jak v aktuálním konfliktu zachovat vlastní psychické zdraví.
To, že jsou Češi solidární, psychologa a psychoterapeuta Daniela Štrobla podle jeho vlastních slov nepřekvapilo. Potvrdilo to v nedávné době tornádo na Moravě, v minulosti, v devadesátých letech, zase fakt, že Češi velmi ochotně pomáhali běžencům z bývalé Jugoslávie.
„Tato situace ukázala, že nemáme problém s cizinci, a už vůbec ne s cizinci, kteří jsou nám aspoň trochu kulturně blízcí. V takových případech se skutečně rozdáme. Samotná reakce mě tedy nepřekvapila, překvapila mě robustnost toho, jak lidé pomáhají,“ vysvětluje Štrobl a odkazuje nejen na četné finanční sbírky na podporu Ukrajiny, ale i přímou pomoc tamním uprchlíkům s transportem či ubytováním nebo shromažďování humanitární pomoci.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina.
Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.
Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Vylít si frustraci z pandemie
Vojenský psycholog v souvislosti s horečnou aktivitou na pomoc Ukrajině vidí i spojitost s covidovou pandemií. „Část z nás si teď v dobrém slova smyslu může vybít frustraci nashromážděnou během dvou let pandemie. Během covidu jsme nemohli vůbec nic, mohli jsme maximálně nosit roušky,“ vysvětluje Štrobl.
Velká míra frustrace a zlosti se v době pandemie podle odborníka projevovala většinou neadresně vůči vládě či různým institucím, případně v diskuzích na sociálních sítích. „I ti lidé, kteří se toho účastnili, ale cítili, že takhle namířená zlost nikam nevede, že je to dětinské. Teď ale máme viditelného nepřítele, máme za co a proti komu bojovat,“ myslí si o náporu sil na pomoc Ukrajině Štrobl.
Proti úzkosti pomáhá aktivita
Velká část obyvatel Česka ale také propadla obavám z následků ruské invaze na Ukrajinu. Podle odborníka velmi pomůže, když se v takové situaci aktivně zapojíme a podle svých sil pomáháme.
„Platí to, co platilo v době pandemie, kdy jsme v počátcích společně začali šít roušky. Je důležité, abych měl pocit, že navzdory tomu, že se tady hraje nějaká veliká hra velmocí, tak já jako člověk nejsem bezmocný, že můžu svým dílem něčemu přispět. Taková činnost snižuje úzkost a pomáhá získat kontrolu,“ popisuje Štrobl.
Dalším důležitým způsobem, jak posílit naši psychiku, je dávkování informací. „Nebuďte zpravodajství vystaveni čtyřiadvacet hodin denně. Zjistěte, jaká je situace, a pak si dělejte svoje věci a žijte vlastním životem,“ radí psycholog.
Velmi důležité je podle jeho slov nezapomínat, že na rozdíl od Ukrajiny, my tu máme mír. „Užívejme si ho. Pokud se my sami vzdáme klidného mírového života, chození na výlety, užívání si blížícího se jara, svých koníčků a zálib, tak z toho může těžit jedině Putin,“ povzbuzuje Štrobl.
Nevkusné posty na sociálních sítích
Odborník se vyjádřil i k sociálním sítím, na kterých se objevují na jedné straně příspěvky o válce a sdílení válečných hrůz, na straně druhé naopak snímky z exotických dovolených, které doprovázejí hanlivé komentáře. Ty vyčítají, že zatímco se někde bojuje a lidé trpí, jiní si užívají u moře.
„V tom, že si někdo užívá života, dětí a sluníčka, nevidím vůbec nic špatného. Ale že se s tím potřebuje chlubit celému světu na sociálních sítích v době války na Ukrajině, mi přijde přinejmenším nevkusné,“ uzavírá psycholog Daniel Štrobl, který se netají tím, že sociální sítě nemá v oblibě.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina.
Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.
Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Válka na Ukrajině: Ruský útok zasáhl jeden z bloků Záporožské elektrárny.
