„Bojovali jsme o Kyjev v roce 1943. Němci z něj udělali pevnost. Dnes je to stejné. Je mi smutno, že se dnes o Kyjev opět bojuje. Němci vyvraždili obyvatelstvo a nechali na Ukrajině krvavou stopu. Dnes se tam krev prolévá zase,“ říká Jan Ihnatík.
Obává se, jak to s Kyjevem a i Ukrajinou dopadne. „Smrt si vybírá daň na nevinných lidech. Nešťastná válka. Nikdy bych ji už nechtěl zažít, a je mi úzko z dnešní situace. Za války nacisti vyřvávali: Zabijte tu každého. Dnes se odtud ozývají podobně nechutné výkřiky,“ je smutný válečný hrdina.
Osvobozoval Ukrajinu
Jako mladík sloužil v československé armádě, která právě Ukrajinu osvobozovala. „Po válce jsem chtěl doma založit rodinu, a hospodařit. Nevyšlo to. Můj rodný kraj, Podkarpatská Rus, připadl Sovětskému svazu. Stalin tvrdil, že to místí chtějí. Nechtěli jsme, nebyla to pravda,“ pokrčil rameny Ihnatík.
Válečný veterán Jan Ihnatík při oslavě svých 100. narozenin.
Už tehdy se tím podle jeho názoru narušila rovnováha mezi národnostmi, jejichž řevnivost přerostla až do stávajícího válečného konfliktu. „Před 2. světovou válkou tam byli všichni zajedno. Kvůli mocenským touhám je i ten dnešní konflikt,“ uvedl veterán.
„Je třeba udělat těm zločinům přítrž. Za jakoukoliv cenu. Jinak to může být konec lidstva. S dnešními bojovými technickými možnostmi,“ podotkl stoletý Jan Ihnatík.
Domovinu navštěvuje každý rok
„Doufám, že přes tu proklatou válku svou domovinu ještě navštívím. Jezdím tam pravidelně, a od letoška mi slíbili, že pro mě budou jezdit. Mám slabé nohy. Měl bych tam vyrazit v březnu. Pokud nebude válka a její protagonisté proti,“ dodal válečný hrdina.
Než k bližním na Podkarpatské Rusi mohl po válce vůbec poprvé vyjet, zatáhla se železná opona, a on musel čekat celých10 let, než mu výjezd umožnili.
Pohnutý osud Jana Ihnatíka
Bylo mu 17 let, když musel povinně narukovat do maďarských oddílů, které okupovali Podkarpatskou Rus. Uvěřil zvěstem o „sovětském ráji na zemi“, šířeném rusínskou mládeží a utekl v roce 1940 ilegálně do Sovětského svazu.
Jen co přešel s kamarády hranice, zatkli je sovětští pohraničníci a poslali do sběrného tábora ve Skolje, kde se v tu dobu tísnilo několik desítek uprchlíků. Převezli je do věznice Stryji, kde probíhaly hlavní výslechy NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí).
Sbíral mrtvoly
V „rychlých procesech“ tam odsuzovali vězně k tvrdým trestům. Janu Ihnatíkovi napařili tři roky nápravně-pracovních táborů. Skončil v lágru u města Uchta. Pustili ho roku 1943, kdy se hlásil do československé vojenské jednotky v Buzuluku. „Posbírat mrtvoly po bombardování, to bylo naše uvítání na frontu,“ vzpomíná Jan Ihnatík.
V průběhu války se jako příslušník dělostřeleckého pluku 1. československého armádního sboru v SSSR účastnil celého tažení v SSSR a podílel se na osvobozování Československa. Během bojů byl několikrát zraněn. Je přímým účastníkem Dukelské i Jaselské operace.
I po válce zůstal v československé armádě a až do důchodu působil u vojenských útvarů především na Moravě. U příležitosti 75 let od konce války jej ministr obrany Lubomír Metnar ocenil čestným pamětním odznakem. Dnes žije v Havířově.
Ukrajinská armáda a regionální představitelé dnes ráno informovali o útocích ruských dronů a o bojových střetech na frontové linii v posledních 24 hodinách, a to navzdory stále platnému třídennímu příměří zprostředkovanému Spojenými státy. Podle šéfů pěti ukrajinských oblastí přišli při těchto ruských útocích o život dva lidé a nejméně 16 dalších utrpělo zranění.
Ministři zemí unie by na svém dnešním jednání v Bruselu měli podle šéfky diplomacie Kaji Kallasové schválit nové sankce proti osobám i subjektům odpovědným za nezákonné deportace ukrajinských dětí většinou do Ruska nebo do Rusy ovládaných území. Po skončení schůzky se uskuteční ještě setkání Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí. „Budeme diskutovat o tom, co dalšího může mezinárodní společenství udělat. Protože, co dělají těmto dětem, je naprosto hrozné,“ řekla šéfka unijní diplomacie.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se ukázalo, že příměří na Ukrajině, které chtěl ruský prezident Vladimir Putin, bylo jen cynické a určené k tomu, aby ochránilo ruskou vojenskou přehlídku. Kallasová zároveň odmítla Putinův návrh, aby se zprostředkovatelem rozhovorů o ukončení války Ruska proti Ukrajině stal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
