0°C
„Bojovali jsme o Kyjev v roce 1943. Němci z něj udělali pevnost. Dnes je to stejné. Je mi smutno, že se dnes o Kyjev opět bojuje. Němci vyvraždili obyvatelstvo a nechali na Ukrajině krvavou stopu. Dnes se tam krev prolévá zase,“ říká Jan Ihnatík.
Obává se, jak to s Kyjevem a i Ukrajinou dopadne. „Smrt si vybírá daň na nevinných lidech. Nešťastná válka. Nikdy bych ji už nechtěl zažít, a je mi úzko z dnešní situace. Za války nacisti vyřvávali: Zabijte tu každého. Dnes se odtud ozývají podobně nechutné výkřiky,“ je smutný válečný hrdina.
Osvobozoval Ukrajinu
Jako mladík sloužil v československé armádě, která právě Ukrajinu osvobozovala. „Po válce jsem chtěl doma založit rodinu, a hospodařit. Nevyšlo to. Můj rodný kraj, Podkarpatská Rus, připadl Sovětskému svazu. Stalin tvrdil, že to místí chtějí. Nechtěli jsme, nebyla to pravda,“ pokrčil rameny Ihnatík.
Válečný veterán Jan Ihnatík při oslavě svých 100. narozenin.
Už tehdy se tím podle jeho názoru narušila rovnováha mezi národnostmi, jejichž řevnivost přerostla až do stávajícího válečného konfliktu. „Před 2. světovou válkou tam byli všichni zajedno. Kvůli mocenským touhám je i ten dnešní konflikt,“ uvedl veterán.
„Je třeba udělat těm zločinům přítrž. Za jakoukoliv cenu. Jinak to může být konec lidstva. S dnešními bojovými technickými možnostmi,“ podotkl stoletý Jan Ihnatík.
Domovinu navštěvuje každý rok
„Doufám, že přes tu proklatou válku svou domovinu ještě navštívím. Jezdím tam pravidelně, a od letoška mi slíbili, že pro mě budou jezdit. Mám slabé nohy. Měl bych tam vyrazit v březnu. Pokud nebude válka a její protagonisté proti,“ dodal válečný hrdina.
Než k bližním na Podkarpatské Rusi mohl po válce vůbec poprvé vyjet, zatáhla se železná opona, a on musel čekat celých10 let, než mu výjezd umožnili.
Pohnutý osud Jana Ihnatíka
Bylo mu 17 let, když musel povinně narukovat do maďarských oddílů, které okupovali Podkarpatskou Rus. Uvěřil zvěstem o „sovětském ráji na zemi“, šířeném rusínskou mládeží a utekl v roce 1940 ilegálně do Sovětského svazu.
Jen co přešel s kamarády hranice, zatkli je sovětští pohraničníci a poslali do sběrného tábora ve Skolje, kde se v tu dobu tísnilo několik desítek uprchlíků. Převezli je do věznice Stryji, kde probíhaly hlavní výslechy NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí).
Sbíral mrtvoly
V „rychlých procesech“ tam odsuzovali vězně k tvrdým trestům. Janu Ihnatíkovi napařili tři roky nápravně-pracovních táborů. Skončil v lágru u města Uchta. Pustili ho roku 1943, kdy se hlásil do československé vojenské jednotky v Buzuluku. „Posbírat mrtvoly po bombardování, to bylo naše uvítání na frontu,“ vzpomíná Jan Ihnatík.
V průběhu války se jako příslušník dělostřeleckého pluku 1. československého armádního sboru v SSSR účastnil celého tažení v SSSR a podílel se na osvobozování Československa. Během bojů byl několikrát zraněn. Je přímým účastníkem Dukelské i Jaselské operace.
I po válce zůstal v československé armádě a až do důchodu působil u vojenských útvarů především na Moravě. U příležitosti 75 let od konce války jej ministr obrany Lubomír Metnar ocenil čestným pamětním odznakem. Dnes žije v Havířově.
Ruská tajná služba FSB se pokouší zasahovat do britské politiky kybernetickými útoky na přístroje politiků, novinářů a nevládních organizací. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo britské ministerstvo zahraničí, které si kvůli tomu předvolalo ruského velvyslance a na dvě osoby uvalilo sankce.
Spolupracovníci uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného zareagovali na vyhlášení termínu prezidentských voleb v Rusku spuštěním internetové kampaně, která má Rusy přesvědčit, aby hlasovali pro kohokoliv jiného a předvedli, že „Rusko už Putina nepotřebuje“.
V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku. Na tiskové konferenci po jednání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice to řekl prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance.
