ONLINE: Zelenskyj si volal s Trumpem. Řešili vojenskou spolupráci i sankce proti Rusku

Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.

Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.

„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.

Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.

„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“

Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč). 

Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.

Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).

Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat.

Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země.

Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný.

„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal.

Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.

Moskva registruje vyhrůžky Spojených států vůči Indii v souvislosti s nákupem ruské ropy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že cla nepovažuje za legitimní. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA kvůli dovozu ruské ropy výrazně zvýší cla na zboží z Indie. Indie podle Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku proti Ukrajině. Na zboží z asijské země uvalil 25procentní clo.

„Slyšíme mnoho prohlášení, která jsou ve skutečnosti vyhrůžkami. Pokusy přinutit země, aby ukončily obchodní vztahy s Ruskem. Nepovažujeme taková prohlášení za legitimní,“ řekl Peskov s tím, že suverénní státy mají právo vybírat si obchodní partnery na základě vlastních zájmů.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho vojska dobyla obec Sičneve v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jednalo by se o další dobytou vesnici v regionu, kam ruské jednotky pronikají od začátku letošního června. Tvrzení z oblastí bojů nebylo možné nezávisle ověřit, upozornily agentury.

Vesnice Sičneve, ruskými úřady označovaná jako Janvarskoje, leží na východě Dněpropetrovské oblasti v bezprostřední blízkosti administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko okupuje.

Moskva začátkem června uvedla, že její vojska dosáhla hranic Dněpropetrovské oblasti. Před necelým měsícem pak oznámila, že v tomto regionu dobyla první vesnici - Dačne.

„Německo vysílá stíhačky do Polska jako prostředek odstrašení před nadcházejícími rusko-běloruskými vojenskými cvičeními,“ tweetuje The Kyiv Independent. „Pět německých stíhaček Eurofighter bude pomáhat monitorovat vzdušný prostor NATO a potenciální ruské aktivity podél východní hranice.“

Panama přestane registrovat tankery i nákladní lodě starší než 15 let s cílem "optimalizovat provozní výkonnost své flotily, minimalizovat riziko zadržení a zabránit vstupu plavidel z takzvané stínové flotily", uvádí oborový portál Maritime-Executive. 

Pod panamskou vlajkou se plaví spousta cizích lodí, díky dosud vstřícným podmínkám má druhý největší registr plavidel na světě - patří k nim i spousta tankerů přepravujících sankcionovanou ruskou a íránskou ropu. Jejich stáří a nespolehlivost však budí obavy.

Jeden člověk přišel o život a deset dalších, včetně dvou dětí, utrpělo zranění při dnešním ruském útoku na město Lozova v jižní části ukrajinské Charkovské oblasti, informuje RBK Ukrajina s odvoláním na záchranáře v tomto regionu.

„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl její starosta Serhij Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda. Rusko invazi na Ukrajinu zahájilo v únoru 2022. Poškozená je kritická infrastruktura ve městě, panelové domy, soukromá zástavba. Provoz dočasně přerušilo nádraží v Lozové, které bylo při útoku zasaženo, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi zraněnými jsou čtyři železničáři.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

při zemětřesení, které minulý týden zasáhlo ruský Dálný východ a velké oblasti v Tichomoří, vznikly škody na základně ruských jaderných ponorek na Kamčatce. Informoval o tom list The New York Times.

Na satelitních snímcích firmy Planet Labs je zachycené poškozené plovoucí molo na základně Rybačij v jihovýchodní části Kamčatky. Jeho jedna část se zřejmě oddělila od ukotvovacího místa. Kromě toho nejsou ze satelitních snímků zřejmé další větší škody.

Agentura Reuters k informacím The New York Times napsala, že je nedokázala nezávisle ověřit.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství. Pro tento den se loučíme a přejeme dobrou noc.

Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo. Indie uvedla, že cla považuje za neodůvodněná a nerozumná.

Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.

Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.

„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.

Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.

Policisté z Pardubického kraje obvinili čtyři české občany na Ukrajině z podvodů. Z call centra v cizině pod smyšlenou legendou bankéře, policisty a bezpečnostního pracovníka banky požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty nebo vložení do bitcoinmatů. Někteří poškození přišli o životní úspory a ještě si v některých případech další peníze půjčili, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská.

Podle ní ukrajinské gangy rekrutovaly české občany prostřednictvím sociálních sítí. S jejich pomocí při podvodech překonávaly jazykovou bariéru při oslovování českých volaných.

Jedno z call center bylo umístěné ve městě Dnipro a přímo se zaměřovalo na podvodná volání do České republiky. Policisté ve spolupráci s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a justičními a policejními orgány Česka a Ukrajiny zadrželi v poslední době na Ukrajině dva lidi, jednoho během zásahu v call centru v Dnipru. „U dvou zadržených Čechů jsme požádali o jejich vydání k trestnímu stíhání do České republiky a v současné době probíhá extradiční řízení,“ uvedla Janovská. Ukrajinští policisté během akce zadrželi více než 150 lidi a uzavřeli tři call centra.

Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo.

„Vůbec se nezajímají o to, kolik lidí na Ukrajině zabíjí ruská válečná mašinerie,“ napsal Trump. „Kvůli tomu výrazně zvýším clo, které platí Indie Spojeným státům,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky na frontové linii u města Vovčansk v severovýchodní části Charkovské oblasti. Město je vzdáleno pět kilometrů od ruských hranic a ruská ofenzíva v oblasti ho téměř srovnala se zemí.

„Hovořili jsme s veliteli o situaci na frontě, o obraně Vovčansku a o dynamice bitev. Zvláště jsme se věnovali takovým tématům, jako jsou dodávky dronů, nasazení narukování vojáků a přímé financování brigád (u Vovčansku). Naši bojovníci zde přinášejí svědectví o zapojení žoldnéřů z Číny, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Pákistánu a afrických států do války (na straně Ruska). Odpovíme na to,“ tweetoval Zelenskyj.

V Záporožské oblasti zahynula při ruském útoku leteckými bombami dvojice seniorů, sdělil šéf místní správy Ivan Fedorov.

Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12. Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze. Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.

Autobusy v pražké MHD podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nesmí mít průměrný věk starší než devět let, takže ty starší je nutné pravidelně vyřazovat. „Jsou to autobusy, které jsou plně funkční. Počet kilometrů, které mají najetý, je takový, že ještě minimálně jednou tolik najezdí, takže si myslíme, že budou sloužit ještě dalších devět, deset let, aniž by měly zbytečné poruchy,“ řekl primátor.

Se žádostí o poskytnutí pomoci se podle informací DPP na primátora obrátil starosta města Černivci a dar zprostředkovala organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem humanitární pomoci. Město využije autobusy pro posílené MHD, která je zahlcena novými obyvateli, kterých v důsledku války ve městě přibylo asi 60.000, což je téměř čtvrtina dosavadní populace.

Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden.

„Nevylučujeme možnost takové schůzky,“ řekl mluvčí Kremlu k setkání Witkoffa s Putinem s tím, že dosavadní kontakty s Trumpovým zmocněncem byly „konstruktivní a důležité“. „Pana Witkoffa v Moskvě vždy rádi uvidíme“, dodal Peskov.

Ruské úřady ráno informovaly o sestřelu 61 ukrajinských dronů. Rozsáhlý útok na nádraží ve městě Frolovo oznámil gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) hlásí „novou speciální operaci“, zaútočila na leteckou základnu na Krymu. „Dnes v noci drony Ústředního velitelství A SBU 'navštívily' vojenské letiště Saky na dočasně okupovaném Krymu. Jedná se o klíčovou ruskou leteckou základnu pro operace v Černém moři. V důsledku útoku byl jeden letoun Su-30SM zcela zničen, další poškozen. Zasaženy byly také tři letouny Su-24,“ chlubí se SBU. „Nepřítel utrpěl značné ztráty. Vždyť i jeden letoun Su-30SM může stát v průměru 35 až 50 milionů dolarů“ (i přes miliardu Kč).