ONLINE: Ukrajina a Rusko si předaly další zajatce. A summit NATO kvůli Trumpovi zkrátí?

Dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na této schůzce zastupuje prezident Petr Pavel.

Podle Zelenského jsou dnes „v plánu důležitá jednání a podpis nové oboustranné bezpečnostní dohody“. Hlavní je ale podle něj udělat vše pro posílení ukrajinské protivzdušné obrany a pro naplnění naléhavých potřeb ukrajinské armády. Řekl to poté, co Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.

„Ruské zlo je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale také pro každý národ sousedící s Ruskem a pro všechny, kdo si váží mezinárodního práva,“ uvedl ukrajinský prezident. V Litvě byl naposledy v lednu, loni v červenci se ve Vilniusu připojil k summitu NATO.

Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve.

Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislá na ruské ropě.

Německý exkancléř prohrál soud s deníkem Bild. Gerhard Schröder si stěžoval na publikování rozhovoru s ruským právníkem a disidentem Alexejem Navalným, jenž ho v něm označil za „Putinova poslíčka“, který „chrání vrahy“ a „dostává tajné platby“. 

Cílem rozsáhlého nočního ruského útoku na Ukrajinu bylo poškodit kritickou infrastrukturu v pěti regionech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské síly použily více než čtyři desítky střel a přibližně stejný počet dronů a Zelenskyj opět apeloval na spojence své země, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu. O poškození elektráren a rozvoden v pěti regionech informuje podle agentury Reuters také provozovatel přenosové soustavy.

„Ruští teroristé opět zaútočili na kritickou infrastrukturu. Došlo k dalšímu odpornému raketovému útoku na Charkov a Charkovskou oblast. Byly zasaženy také objekty v Kyjevské, Záporožské, Oděské a Lvovské oblasti,“ uvedl Zelenskyj na telegramu a na adresu západních partnerů dodal, že Ukrajina potřebuje prostředky pro účinnou protivzdušnou obranu a další zbraně, a ne „zavírání očí“ a zdlouhavé diskuse.

Polská armáda v noci kvůli ruským útokům na západ Ukrajiny aktivovala vše potřebné k ochraně polského vzdušného prostoru, uvedla Varšava.

Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v několika oblastech Ukrajiny, uvedl její ministr energetiky. Zasaženy byly mj. dvě elektrárny.

Kvůli válce museli z rodné země utéct, řada z nich by se ráda vrátila, ale nemá kam... Ukrajinští uprchlíci se proto po více než dvou letech snaží začlenit do české společnosti. Pracují na místech, kde jsou zapotřebí. Celý článek čtěte ZDE

Europoslanci dnes budou na zasedání v Bruselu hlasovat o plánu reformovat trhy s elektřinou a plynem tak, aby byli spotřebitelé chráněni před cenovými šoky a aby byl energetický systém odolnější a udržitelnější. Během druhého a závěrečného dne plenární schůze je rovněž čeká debata o právním státu a svobodě médií na Slovensku. V odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině reforma rovněž umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska.

Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska. Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. 

Na Slovensku budou dnes společně jednat členové slovenské a ukrajinské vlády za účasti premiérů obou zemí, Roberta Fica a Denyse Šmyhala. Schůzka se uskuteční necelého půl roku po nástupu do úřadu nynějšího Ficova kabinetu, který Ukrajině bránící se ruské invazi zastavil vojenskou pomoc ze slovenských státních zásob. Fico a Šmyhal společně jednali už letos v lednu v ukrajinském Užhorodu. Slovenský premiér dříve nešetřil kritikou na adresu východního souseda.

Český prezident Petr Pavel se dnes zúčastní summitu iniciativy Trojmoří v litevském Vilniusu. Plánuje také několik bilaterálních jednání, například s estonským protějškem Alarem Karisem. Pavla doprovodí podnikatelská a akademická delegace pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy, která se zúčastní obchodního fóra. V jednom z panelů vystoupí i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Dobré ráno, z ruské Murmanské oblasti v noci na dnešek vzlétlo nejméně sedm ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které zaútočily na Ukrajinu. Vedení ukrajinského letectva o tom informovalo na platformě Telegram a vyzývalo obyvatele, aby neignorovali sirény hlásící letecký poplach. Nejméně deset zásahů kritické infrastruktury v Charkovské oblasti nad ránem oznámil šéf správy oblasti Oleh Syněhubov. V Zaporožské oblasti jsou slyšet výbuchy.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online k Ukrajině končí. Těšíme se na shledanou zase od rána.

Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska.

Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. To je i Girkinův případ. Advokát nicméně podle agentury RBK sdělil, že o jeho klienta má jako o velitele zájem jedna z jednotek v takzvané Doněcké lidové republice, což je mezinárodně neuznaný útvar vyhlášený na východní Ukrajině proruskými separatisty a později anektovaný Ruskem.

Girkina, známého také pod přezdívkou Strelkov, letos v lednu soud poslal za výzvy k extremistické na čtyři roky za mříže. Ruská justice se na tohoto stoupence ruské invaze na Ukrajinu zaměřila poté, co na platformě Telegram kritizoval ruské vedení za nedostatečnou rozhodnost ve válce.

Evropskou unii čeká ještě hodně práce v oblasti boje proti dezinformacím. Přes množství již přijatých opatření musí ve své obraně před informačním vlivem cizích zemí zrychlit. V dnešní rozpravě Evropského parlamentu k ruským informačním operacím, o kterých koncem března informovaly české úřady, to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Česká republika koncem března zařadila na národní sankční seznam mimo jiné společnost Voice of Europe, která na své platformě publikovala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Český Deník N v této souvislosti napsal, že česká kontrarozvědka odhalila celou Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do Evropského parlamentu. 

Jourová uvedla, že zjištění české tajné služby ohledně Voice of Europe považuje ze "velmi znepokojivé", nikoli však překvapivé.

OBRAZEM: Příslušníci Sibiřského praporu Mezinárodní legie Ozbrojených sil Ukrajiny, tvořeného převážně z dobrovolníků z řad ruských občanů, trénují v Kyjevské oblasti.

„Ukrajinský bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na civilní vozidlo ve vesnici Apanasovka... Bohužel zemřeli tři lidé, kteří byli v tu chvíli v autě, včetně dvou dětí,“ napsal gubernátor Kurské oblasti Roman Starovoit. Apanasovka se nachází asi deset kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Ruský raketový útok zabil dnes večer v Oděské oblasti čtyři lidi, včetně desetileté dívky, a dalších sedm lidí zranil, uvedl šéf oblastní správy.

Ruské úřady prodloužily do 20. dubna lhůtu týkající se předběžného vyšetřování smrti ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Na platformě Telegram to dnes napsal ředitel Navalného Fondu boje proti korupci Ivan Ždanov s poznámkou, že tak stále neexistují oficiální informace od státu o příčině Navalného smrti. Hlasitý kritik Kremlu zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři, která je pokládaná za jednu z nejdrsnějších ruských věznic.

Podle úřadů zemřel poté, co se mu udělalo zle. Zdroj prokremelské televize RT tehdy uvedl, že příčinou byla krevní sraženina, ale tato informace nebyla potvrzena, poznamenal server Meduza. Zaměstnanci věznice podle Ždanova později opozičníkově matce Ljudmile Navalné řekli, že její syn zemřel na „syndrom náhlého úmrtí“. Lékařská zpráva hovoří podle Navalného mluvčí o „přirozené smrti“.

Navalného okolí tvrdí, že za jeho úmrtím stojí – ať přímo, či nepřímo – režim prezidenta Vladimira Putina. Kreml popřel, že by se na smrti Navalného podílel stát. 

Polská prokuratura na dnešní 14. výročí letecké katastrofy u Smolenska oznámila, že vede vyšetřování proti třem ruským důstojníkům kvůli podezření, že letecké neštěstí způsobili. V roce 2010 se u Smolenska při pokusu o přistání zřítil vládní letoun a v jeho troskách spolu s dalšími 95 lidmi zahynul i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński. Soud na podezřelé Rusy vydal zatykače a vyšetřování je prodlouženo do konce letošního roku.

Už dříve polská média informovala o možnosti, že budou vydány zatykače na ruské dispečery letiště ve Smolensku. Dosavadní posudky podle prokuratury nepotvrzují tezi předchozí vlády o tom, že se letadlo zřítilo vinou úmyslné sabotáže na palubě stroje.

„Od začátku vyšetřování jsme získali několik stovek posudků od znalců různého zaměření. Podařilo se také shromáždit velké množství elektronických údajů, které jsou dále analyzovány. Vyslechli jsme více než 1000 svědků. Spis k případu má už skoro 1900 svazků,“ řekl prokurátor Przemyslaw Nowak.

Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona, který by umožnil službu v armádě odsouzeným za méně závažné trestné činy. Nevztahuje se například na ty, které soudy shledaly vinnými z úkladných vražd, sexuálního násilí nebo zločinů proti národní bezpečnosti, uvedl dnes zákonodárce Oleksij Hončarenko na síti Telegram. Norma má pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě.

Návrh zákona předpokládá, že v době mobilizace nebo válečného stavu budou moci soudy podmínečně propustit vězně k výkonu vojenské služby na základě smlouvy, napsal server Ukrajinska pravda. Poslanec Jaroslav Železňak naznačil, že návrh zákona před druhým a zároveň závěrečným čtením pravděpodobně dozná změn, aby se eliminovalo riziko korupce.

Zákonodárci také schválili v prvním čtení jiný návrh zákona, který zpřísňuje tresty pro ty, kteří neuposlechnou pravidel mobilizace. Podle Železňaka také tento dokument ještě zřejmě čekají změny před dalším hlasováním.

Moskva tvrdí, že se proti vyjednávání o ukončení války nestaví, ruští činitelé ale uvedli, že se konference ve Švýcarsku nezúčastní. Země podle nich není ve válce na Ukrajině neutrální. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes prohlásila, že konference je projektem amerických demokratů prezidenta Joea Bidena. Chtějí podle ní na fotografiích a videích z takové akce ukázat, že jejich „projekt Ukrajina“ je stále živý.

„Takto vypadá ukrajinský návrh zákona o mobilizaci a branné povinnosti,“ ukazuje kanál Nexta TV. Verchovná rada (jednokomorový parlament) dnes projednává téměř 4300 pozměňovacích návrhů k návrhu zákona.

Švýcarsko ve dnech 15. a 16. června uspořádá konferenci o Ukrajině, jejímž cílem je odstartovat mírový proces. S odvoláním na švýcarskou vládu o tom dnes informují agentury Reuters a AP, které ale zároveň poznamenávají, že Rusko, které už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, se konference nezúčastní.

Inflace v Rusku již dosáhla svého vrcholu, její pokles však zatím není dostatečný k tomu, aby ruská centrální banka mohla zahájit snižování úrokových sazeb. Uvedla to dnes podle agentury Reuters guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v projevu k poslancům Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.