ONLINE: Ukrajina zasáhla největší ruskou továrnu na baterie. A útok okupantů na Oděsu a Černihiv

„Kosťantynivka je jedním z nejvíce postižených měst Doněcké oblasti, pod palbou nepřítele je skoro každý den. Vyzývám všechny k evakuaci! Evakuace zachraňuje životy!“ napsal šéf oblastní správy Vadym Filaškin na sociální síti. Před válkou mělo město okolo 70.000 obyvatel.

Rusko zaútočilo třemi řízenými střelami Ch-59/69 a vyslalo 74 dronů, napsalo ukrajinské letectvo k dnešním 09:00 SELČ. Dvě střely a 60 dronů se podařilo sestřelit. Dvě ze tří střel podle ruskojazyčného serveru BBC mířily přes Černihivskou na Kyjevskou oblast a přes Sumskou oblast zřejmě směrem k vojenskému letišti v Myrhorodu v Poltavské oblasti.

Tajný ukrajinský odboj operuje za ruskou frontou. Mají za úkol sabotáže i „eliminace“

Velitel ukrajinských speciálních sil, který vede síť ukrajinských civilistů bojujících za ruskými liniemi, dal svůj vůbec první rozhovor, a to pro britskou zpravodajskou televizi Sky News. „Mnoho našich lidí během své práce zemřelo a mnoho z nich končí v ruských věznicích," uvedl o ukrajinském odboji velitel, který si přál z bezpečnostních důvodu zůstat v anonymitě.

Snímek stíhačky F-16. Právě o tento typ stroje přišlo ukrajinské letectvo. Do boje je zasadila tento týden

„Pilot letectva ozbrojených sil Ukrajiny Oleksij Mes byl zabit při obraně naší země,“ uvedlo ukrajinské letectvo, které pilota označilo za hrdinu, když při ochraně životů Ukrajinců položil ten svůj. Poznamenalo, že během své poslední mise zničil tři střely s plochou dráhou letu a jeden útočný dron. Pohřeb pilota se konal dnes.

Letectvo podrobnosti o zkáze stroje neuvedlo. Nehoda se stala v době masivního ruského ostřelování, ale podle prvních zpráv se zdá, že stíhačka nebyla sestřelena, uvedl WSJ. „Nehoda byla nejspíše následkem pilotovy chyby,“ dodal deník.

Charkovský region je stále minovým polem. Na snímku je ukrajinští vojáci likvidují. 

Omezení kyjevských vojenských akcí, včetně vpádu do Kurska, slouží pouze k prodloužení války a posílení Ruska, píší Alfonso Prat-Gay, Karin von Hippel, Greg Mills a Juan-Carlos Pinzon z Brenthurst Foundation.

Čistý zisk ruské plynárenské společnosti Gazprom se v prvním pololetí meziročně více než ztrojnásobil a překročil bilion rublů (zhruba 247 miliard Kč). Za růstem zisku stál vyšší vývoz plynu a opatření ke kontrole nákladů

Veškeré dodávky v rámci české muniční iniciativy běží tak, jak bylo nasmlouváno a schváleno, což Kyjev ocenil, uvedl v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský.

Ukrajina v pondělí přišla o jednu z amerických stíhaček F-16. Dnes o tom s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele informoval deník The Wall Street Journal, podle kterého letoun nesestřelili Rusové, ale nejspíše havaroval kvůli chybě pilota. První stroje F-16 dorazily na Ukrajinu podle médií v červenci.

Bývalý náměstek ministra obrany Pavel Popov byl zadržen. Armádní generál byl odvolán ze své funkce před dvěma měsíci. Pracoval jako náměstek ministra obrany 11 let. Byl obviněn z podvodu. 

Ruští vojáci dobyli dvě vesnice v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes podle agentury AFP ruské ministerstvo obrany. V tomto úseku fronty čelí Ukrajinci náporu početní převahy ruské armády, zejména ve směru na město Pokrovsk, které je důležitým logistickým bodem.

Kontrolu nyní mají podle ruských úřadů ruští vojáci nad vesnicí Stelmachivka, která leží nedaleko hranic Luhanské a Charkovské oblasti, na úseku fronty podél linie Kupjansk-Svatove-Kreminna. Ukrajina se k tomu tvrzení nijak nevyjádřila.

Druhou obsazenou obcí je Mykolajivka v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany neupřesnilo, kde přesně se obec nachází, podotýká AFP. Vesnic se stejným jménem je v této oblasti na východě Ukrajiny víc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský generální štáb dnes potvrdil dřívější zprávy médií a ruských úřadů, podle kterých ukrajinské síly ve středu zaútočily na dělostřelecký sklad a dvě ropná skladiště v Rusku. Jednalo se o zařízení v Rostovské a Voroněžské oblasti, které přímo sousedí s Ukrajinou, ale také o skladiště v Kirovské oblasti, která leží východně od Moskvy a od ukrajinských hranic ji vzdušnou čarou dělí přes 1100 kilometrů.

Jeden z útoků mířil na ropné skladiště Atlas v Rostovské oblasti, kde podle ruských úřadů i ukrajinské armády způsobil požár, plameny zachvátily několik nadrží.

„Úkol provedly jednotky Sil speciálních operací ukrajinské armády a vojenské rozvědky HUR ministerstva obrany ve spolupráci s dalšími útvary obranných sil,“ uvedl generální štáb.

„Nezasloužím si být tady“ je prohlášení, které se dá od člověka ve vězení čekat. Ale Tetjana Potapenková neoblomně trvá na tom, že není tím, za koho ji má ukrajinský stát. Odpykává si první z pěti let za mřížemi a je jednou ze 62 odsouzených za kolaboraci ve vězení nedaleko Dnipra, píše na svých internetových stránkách britská BBC.

Tetjana pochází z 300 kilometrů vzdáleného Lymanu, který v roce 2022 po šest měsíců okupovala ruská armáda. Vysvětluje, že ve svém bydlišti 15 let působila jako dobrovolnice a úzce spolupracovala s místními úřady. Za to, že v tom pokračovala i po příchodu Rusů, nyní platí vysokou cenu.

Podle ukrajinské prokuratury se protiprávně ujala oficiální funkce u okupantů. Rozdávala například humanitární pomoc. „Zima skončila, lidé neměli jídlo, někdo se za ně musel postavit,“ říká. „Nemohla jsem přeci tyto staré lidi opustit, vyrostla jsem mezi nimi,“ vysvětluje.

Země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině, prohlásil dnes v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Borrell s novináři mluvil před začátkem neformálního setkání unijních ministrů zahraničí, jehož hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Schůzky se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Česko zastupuje Jan Lipavský.

„Musíme zrušit omezení týkající se zbraní a umožnit, aby Ukrajinci mohli mířit na cíle, odkud je Rusové bombardují,“ řekl Borrell při společném prohlášení s Kulebou. Jen v pondělí podle něj Rusko vyslalo na ukrajinská města více než 300 raket a dronů. „Je jasné, že chtějí zničit elektrickou infrastrukturu země před nadcházející zimou,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Rusko v noci na dnešek podniklo další vzdušný úder na Ukrajinu. Vyslalo na ni podle stanice BBC několik desítek bezpilotních letounů a dvě střely. V řadě ukrajinských regionů úřady vyhlásily letecký poplach. Z Kyjeva jsou hlášeny dopady trosek sestřelených dronů, napsal server Ukrajinska pravda. Ruské úřady informovaly o útoku ukrajinských dronů na anektovaný poloostrov Krym nebo Brjanskou oblast.

„Po desítkách bezpilotních letounů ruská armáda opět vypálila na Ukrajinu střely. Zatím ale nejde o masivní raketový úder, podle ukrajinské armády jsou dvě,“ napsala BBC na svém ruskojazyčném webu. Střely podle ní mířily přes Černihivskou na Kyjevskou oblast a přes Sumskou oblast zřejmě směrem k vojenskému letišti v Myrhorodu v Poltavské oblasti.

Polské děti se příští týden na začátku školního roku setkají s novými spolužáky: s desítkami tisíc ukrajinských dětí, které žijí v Polsku, ale ještě nezažily polský vzdělávací systém. V Polsku vstupuje v platnost nový zákon, podle kterého je pro děti uprchlíků školní docházka povinná. Ale nikdo není schopen říci, kolik se zapíše nových žáků. Odhady se pohybují od 20 000 do 80 000, napsala agentura AFP.

Unijní ministři zahraničí se dnes po prázdninové přestávce poprvé setkají na jednání v Bruselu. Neformální zasedání šéfů diplomacií zemí EU, takzvaný Gymnich, se mělo původně konat v Budapešti a mělo ho pořádat maďarské předsednictví, šéf unijní diplomacie Josep Borrell ale v červenci oznámil, že se schůzka uskuteční v Bruselu. Reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině a chování premiéra Viktora Orbána, který na začátku července navštívil Rusko i Čínu a jednal s tamními vůdci. Borrell rovněž označil za absolutně nepřijatelná maďarská prohlášení, že EU prosazuje válku.

Francouzská justice začala stíhat zakladatele Telegramu Pavla Durova. Propustila ho z vazby, ale bude pod policejním dohledem, uvedla prokuratura.

„Dodání F-16, přistoupení Ukrajiny k NATO, rizika při ofenzivě u Kursku - prezident Pavel jedná o zásadních otázkách v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI,“ upozorňuje na Twitteru francouzská ambasáda v Česku.

Použití stíhaček F-16 v ruském vzdušném prostoru je „zcela legitimní. Je to legitimní sebeobrana", říká Pavel v ukázce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prohlášení na Telegramu vyzval partnery Ukrajiny k „mnohem větší aktivitě v boji proti ruskému teroru“. „Rozhodnost nyní - okamžité zrušení omezení pro Ukrajinu ve věci dálkových úderů - nám pomůže ukončit válku co nejdříve, spravedlivě pro Ukrajinu i celý svět,“ uvedl prezident.

Rusko zakázalo vstup na své území 92 občanům USA, včetně novinářů několika významných významných médií. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o odvetu za šíření „nepravdivých informací“ o bojích ruské armády na Ukrajině.

„V reakci na rusofobní kurz administrativy Bidena s deklarovaným cílem 'uštědřit Moskvě strategickou porážku', (...) se trvale uzavírá vstup do Ruské federace 92 občanům USA,“ uvedla na Telegramu ruská diplomacie.

Připojený soupis jmen doplňuje sankční seznam, na který Rusko již dříve zařadilo stovky dalších občanů USA či jiných západních zemí.

Mezinárodní věřitelé schválili plán Ukrajiny na restrukturalizaci dluhu v hodnotě přes 20 miliard dolarů. Oznámila to ukrajinská vláda. 

Plán počítá se snížením nominální hodnoty dluhopisů o více než třetinu. To pomůže zredukovat zadlužení Ukrajiny na úroveň, kterou její západní partneři a Mezinárodní měnový fond (MMF) považují za dostatečně udržitelnou k tomu, aby pokračovali v poskytování podpory.

Šéf Telegramu Pavel Durov byl propuštěn z policejní vazby. Zatčen byl v sobotu kvůli nedostatečné spolupráci platformy s úřady při vyšetřování nelegálního obsahu.

Po téměř čtyřech dnech strávených v policejní vazbě byl dnes konečně předán soudu, uvedla agentura AFP.  Podle televize BFMTV vyšetřující soudce ukončil policejní vazbu Pavla Durova s ohledem na jeho první výslech a případné obvinění.

Slovensko koupí šest izraelských systémů protivzdušné obrany za více než půl miliardy eur (12,5 miliardy korun). Podpis mezivládní dohody s izraelskou stranou se očekává do konce října. Informovala o tom agentura TASR s odvoláním na příslušný dokument, který dnes schválila vláda premiéra Roberta Fica.

Za předchozí vlády darovalo Slovensko svůj stárnoucí systém protivzdušné obrany S-300 Ukrajině, což současná vláda kritizuje.