ONLINE: Ukrajina zasáhla největší ruskou továrnu na baterie. A útok okupantů na Oděsu a Černihiv

Ruská armáda nadále počítá s tím, že bude dodržovat třídenní klid zbraní na Ukrajině, který jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin pro období oslav porážky nacismu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na případný ukrajinský útok ale podle něj Moskva odpoví.

Ukrajinští uprchlíci na Slovensku loni zaplatili na daních a odvodech už více peněz, než země vynaložila na pomoc této skupině migrantů. Většinu těchto výdajů Slovensku proplatila Evropská unie, vyplývá z vládní analýzy. Tisíce Ukrajinců přišly na Slovensko po začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022, značná část z nich pokračovala v cestě do dalších evropských zemí včetně Česka.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi. Upozornil na to dnes podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň přitom už je v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Hlavní souboj se očekává mezi kandidáty největších polských politických stran. Liberální Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska vyslala varšavského primátora Rafala Trzaskowského, zatímco opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozhodla podpořit historika Karola Nawrockého. Očekává se, že ani jeden z nich v prvním kole prezidentských voleb nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a že se tedy mezi nimi definitivně rozhodne ve druhém kole 1. června.

Litva chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením protitankových min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi v objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy Kč) do posílení obrany podél hranic s Ruskem a Běloruskem v příštím desetiletí. S odkazem na pondělní oznámení litevského ministerstva obrany to dnes napsal server The Kyiv Independent.

Litva sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí na jihozápadě a s Běloruskem na východě a jihu. Litva posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO, jehož je Litva součástí, a Ruskem, které už více než tři roky vojensky útočí na Ukrajinu. Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, zdůvodňují to stále agresivnějším chováním Ruska.

Ruské vzdušné útoky na Charkov a Oděskou oblast si vyžádaly jednoho mrtvého a několik zraněných, uvedly ukrajinské úřady. Ukrajinské letectvo zároveň ohlásilo sestřelení více než 50 ruských bezpilotních prostředků. Tři civilní oběti v důsledku ukrajinských úderů oznámil šéf ruské Kurské oblasti.

Prokuratura v jihoukrajinské Oděské oblasti uvedla, že ruský útok na civilní infrastrukturu měl za následek smrt 29letého muže. Devatenáctiletý mladík byl převezen do nemocnice. „Poškozeny byly rodinné domy, hospodářské budovy, vzdělávací zařízení, sklady soukromého podniku a automobily,“ uvedla prokuratura.

Ukrajinská armáda v noci ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany ruské letecké síly zničily v noci 105 ukrajinských dronů, informovala agentura Reuters.

Dnes také ukrajinská armáda podle Reuters uvedla, že její jednotky bojují v Kurské oblasti, ačkoliv Moskva tvrdí, že jejich vpád odrazila.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

pokračujeme v online zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině.

Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Vzdušné síly zlikvidovaly nejméně 19 bezpilotních letounů, uvedl na telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ukrajina, která se již více než tři roky brání ruské invazi, v rámci vlastní obrany podniká dronové výpady na ruské území, na hlavní město útočí druhou noc v řadě.

Sobjanin uvedl, že „podle dosavadních informací nejsou na místech dopadů trosek vážné škody ani zranění“. Drony podle něho letěly na metropoli z různých směrů.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Německý kancléř Olaf Scholz na sklonku svého funkčního období zatelefonoval naposledy ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a poděkoval mu za úzkou a důvěryhodnou spolupráci. Potvrdil také německou „neochvějnou podporu" Ukrajině, oznámil dnes v Berlíně mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit.

Odstupujícímu kancléři bylo opakovaně vytýkáno, že váhá s podporou Ukrajiny. Scholz to vždy viděl jinak, píše agentura DPA. Kancléř během telefonátu ocenil Zelenského vedení a také statečnost a odhodlání ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi, uvedl Hebestreit. Končící spolkový kancléř v telefonickém rozhovoru také zdůraznil, že Zelenského ochota přijmout bezpodmínečné třicetidenní příměří ukazuje, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina.

Na rozvoji ukrajinských studií bude Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolupracovat s ukrajinským prezidentským fondem. Děkanka fakulty Eva Lehečková dnes podepsala memorandum o spolupráci. Podepsáním se fakulta stává součástí Globální koalice ukrajinských studií, která má za cíl propojovat centra ukrajinských studií po celém světě. Fakulta o tom informovala na svém webu.

Pro pražskou ukrajinistiku je vstoupení do koalice vítanou možností, jak navázat kontakty a stát se součástí širšího dialogu, řekla zástupkyně ředitele Ústavu východoevropských studií FF UK Tereza Chlaňová.

„Naším cílem je již dlouho zpřítomňovat v naší společnosti nejen to, co se děje na Ukrajině v současné době, ale vysvětlovat souvislosti, objasňovat složitou ukrajinskou minulost a domestikovat u nás ukrajinskou kulturu tak, aby se stala součástí našeho kulturního prostoru. Tato koalice bezpochyby poskytne širší možnosti a nové impulzy, které v současné komplikované době mohou nastartovat řadu nových iniciativ,“ uvedla Chlaňová.

Americký prezident Donald Trump dnes vedl „velmi dobrý a produktivní“ telefonický rozhovor s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, v němž probírali širokou škálu témat od způsobu ukončení války na Ukrajině přes situaci v Sýrii až po válku v Pásmu Gazy. Trump to uvedl na své sociální síti. O telefonátu podle agentury Reuters informoval také úřad tureckého prezidenta.

Trump na síti Truth Social také napsal, že jej turecký lídr „do budoucna“ pozval do Turecka a že Erdogan rovněž přicestuje do Washingtonu, neuvedl však kdy. Záznam telefonátu, který zveřejnil Erdoganův úřad, potvrdil, že prezident pozval Trumpa na návštěvu Turecka.

Republikánský prezident označil své vztahy s Erdoganem za svého prvního působení v Bílém domě za „vynikající“ a zdůraznil, že obě země budou spolupracovat na ukončení války na Ukrajině.

„V každém případě se těším na spolupráci s prezidentem Erdoganem na ukončení této směšné, ale smrtící války mezi Ruskem a Ukrajinou - TEĎ!“ uvedl Trump ve svém příspěvku. 

Český premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který byl dnes druhým dnem na oficiální návštěvě České republiky, další podporu ze strany Česka. Po zhruba dvouhodinovém jednání Fiala uvedl, že Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16 na svém území. Zelenskyj ocenil českou podporu i diskusi se zástupci českého obranného průmyslu, očekává, že se vzájemné vztahy odrazí v posílení kapacit výroby na Ukrajině. Ukrajinský prezident se dnes sešel také s vedením Sněmovny a Senátu, již v neděli ho přijal prezident Petr Pavel.

Zelenskyj navštívil Prahu v prezidentské funkci již v roce 2023. Tentokrát přicestoval i s manželkou Olenou, která se dnes zúčastnila zahájení konference Global Healthcare Initiative for Ukraine.

Neparlamentní Slovenské hnutí obrody (SHO) předalo dnes kanceláři prezidenta Petera Pellegriniho petici se žádostí o vypsání referenda o neuplatňování protiruských sankcí. Ústavní právníci už dříve uvedli, že hlava státu by měla nechat navrhovanou otázku přezkoumat ústavnímu soudu, neboť o protiruských sankcích nerozhodla Bratislava, ale Evropská unie, a Slovensko se na jejich uplatňování podílí jako členský stát evropské sedmadvacítky.

SHO tvrdí, že k vypsání plebiscitu shromáždilo téměř 400.000 podpisů. To by znamenalo, že toto hnutí s proruskými názory splnilo podmínku získat podporu alespoň 350.000 občanů Slovenska, které má zhruba 5,4 milionu obyvatel. Petice žádá vypsat referendum s otázkou, zda obyvatelé země souhlasí s tím, aby Slovenská republika neuplatňovala sankce vůči Ruské federaci, které škodí slovenským občanům, živnostníkům i podnikatelům.

Konflikt na Ukrajině je horkou laboratoří technických inovací a improvizací. Zdokonalují se různé typy dronů, ale i různé metody ochrany před nimi. Třeba jako tato síť namontovaná na terénním vozidle Hummer, jakou předvedla 65. mechanizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny v Záporožské oblasti.

Česko podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) prověří možnost rychlejšího vydávání potvrzení o beztrestnosti ukrajinským uprchlíkům, aby mohli vykonávat některá povolání. Vystrčil to dnes uvedl po jednání vedení horní parlamentní komory s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze jako jeden z konkrétních výsledků.

Ruská novinářka a filmová kritička Jekatěrina Barabašová uprchla s pomocí francouzské nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) do Francie. Čtyřiašedesátileté ženě hrozí ve vlasti za kritiku ruské invaze na Ukrajinu až deset let odnětí svobody.

„Děkuji Vám za podporu,“ řekla novinářka v pařížském sídle RSF. Kvůli odjezdu z Ruska musela opustit svou 96letou matku, dodala.

„Je to obrovská úleva a štěstí mít ji tu zdravou a v pořádku mezi námi v Paříži,“ uvedl za RSF její generální ředitel Thibaut Bruttin.

Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na svém území. Už nyní se učí na trenažérech české výroby, řekl novinářům po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským premiér Petr Fiala (ODS). Vedle široce citované muniční iniciativy připomenul, že ČR poslalo na Ukrajinu, kterou napadlo Rusko, 2000 kusů těžké techniky.

Na tiskové konferenci po zhruba dvouhodinovém jednání Fiala potvrdil Zelenskému další podporu ze strany ČR. Poděkoval i Čechům za podporu politiky pomoci Ukrajině. Zmínil i vznik středisek pro návrat uprchlíků do vlasti.

Téměř tři čtvrtiny Čechů nevěří, že bude do konce letošního roku v rusko-ukrajinské válce dosaženo stabilního příměří, které označil americký prezident Donald Trump v předvolební kampani za jeden ze svých důležitých cílů. To, že je zastavení konfliktu do konce roku pravděpodobné, si myslí 15 procent občanů ČR. Vyplynulo to z dubnového průzkumu agentury STEM.

„Aktuální data bychom mohli přeložit jako ukázku nízké důvěry Čechů v prezidenta USA Donalda Trumpa. Ačkoli si česká veřejnost dlouhodobě a stabilně přeje rychlé ukončení bojů, v možné příměří v letošním roce, což byl jeden z leitmotivů prezidenta Trumpa, věří jen málokdo,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský. K možnosti brzkého dosažení příměří jsou podle něj o něco skeptičtější podporovatelé současné vládní koalice a Pirátů než voliči opozice a mimoparlamentních stran.

Ukrajinské síly dnes zahájily nový pokus o vpád do ruské příhraniční Kurské oblasti. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov koncem dubna oznámil, že ukrajinské jednotky byly zcela vyhnány ze západoruské Kurské oblasti, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna. Média uváděla, že Kyjev vytlačením z Kurské oblasti přišel o důležitou páku pro případné mírové rozhovory s Moskvou.

„Nepřítel v noci raketami vyhodil do povětří mosty a ráno zahájil útok obrněnými jednotkami,“ uvedl nyní na Telegramu ruský válečný bloger RVvoenkor. „Odminovací vozidla začala dělat průjezdy v minových polích, následovala je obrněná vozidla s vojáky. Na hranicích probíhají těžké boje,“ dodal.

O opětovném pokusu Ukrajiny o vpád do Kurské oblasti informovalo také několik dalších ruských blogerů včetně „Archanděla speciálních sil“ či válečného zpravodaje ruské státní televize Alexandra Sladkova.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem je podle Kremlu nutná, nic konkrétního ale zatím dohodnuto nebylo. „Takové setkání je zjevně na spadnutí. V mnoha ohledech se domníváme, že je nutné,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Vyžaduje to pokračování kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem, které byly zahájeny a nyní pokračují. Zatím v tom nejsou žádné podrobnosti,“ odpověděl na otázku, zda by se Putin mohl v květnu setkat s Trumpem v Saúdské Arábii.

V posledních dnech američtí činitelé dávají najevo, že Trumpově administrativě dochází s vyjednáváním trpělivost. Pokud podle nich nebude mírové dohody brzy dosaženo, Spojené státy mohou rozhovory pozastavit či se vzdát role zprostředkovatele. Trump byl podle agentur Reuters v posledních dnech vůči Moskvě kritičtější než obvykle a vyjádřil obavy, zda ho Putin jenom nevyužívá.

Evropská unie v úterý představí plán, jak hodlá postupně ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv. Ukončit smlouvy s Moskvou o dovozu plynu ale nebude pro nakupující země jednoduché, uvedla dnes agentura Reuters. Plán, který zveřejní Evropská komise (EK), přichází v době, kdy Spojené státy tlačí Rusko k mírové dohodě s Ukrajinou. Pokud by bylo dohody dosaženo, ruská energetika by mohla mít v Evropě opět své místo a mohlo by také být zmírněny sankce vůči Moskvě, dodala agentura.

Přibližně 19 procent evropského plynu stále pochází z Ruska, a to prostřednictvím plynovodu TurkStream a dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie má nezávazný cíl ukončit dovoz ruských fosilních paliv do roku 2027.

Evropská komise nyní zkoumá právní možnosti, které by evropským společnostem umožnily odvolat se na vyšší moc a ukončit smlouvy o dovozu ruského plynu, aniž by jim hrozily sankce. Unijní exekutiva se zabývá i tím, jak firmám zakázat uzavírat nové smlouvy na ruský plyn, cituje Reuters nejmenovaný vysoce postavený unijní zdroj.

Plánovanou účast srbského prezidenta Aleksandara Vučiče na páteční vojenské přehlídce v Moskvě provázejí nejasnosti. Kvůli zdravotním potížím se minulý týden předčasně vrátil z cesty do Spojených států. Po vyšetření prezidenta ve vojenské nemocnici v Bělehradě jeho kardiolog Dragan Dinčić v sobotu uvedl, že není reálné, aby se Vučić v nejbližších dnech vrátil k plnění povinností. Byl již třikrát hospitalizován kvůli vysokému krevnímu tlaku.

Vučić dříve oznámil, že se „s hrdostí“ zúčastní přehlídky, která se u příležitosti 80. výročí vítězství v druhé světové válce uskuteční 9. května na Rudém náměstí v Moskvě. Řekl také, že chce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem jednat o dodávkách ruského plynu do Srbska.

Podle předsedkyně parlamentu a Vučičovy blízké spolupracovnice Any Brnabičové lékaři prezidentovi nařídili přísný klid na lůžku, což však kardiolog přímo nepotvrdil. K chystané Vučičově návštěvě v Moskvě v neděli večer řekla pouze to, že hlava srbského státu „dodrží slovo“.

„Představte si své město, sousedství, kde jste vyrůstali. Stejné domy, stejná atmosféra, Ale z každého okna na vás potenciálně míří nepřítel,“ vykresluje na Facebooku 28. samostatná mechanizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny a přidává fotky z výcviku. „Boje v městské zástavbě jsou nejtěžší. Ale i  ty vás naučíme,“ apeluje na mladé, aby se dobrovolně přihlásili.

Podle ukrajinských vzdušných sil zaútočilo Rusko na Ukrajinu dvěma balistickými střelami a 116 drony, včetně jejich imitací. Útokem byly postiženy Sumská a Doněcká oblast.

„K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 42 útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země,“ napsalo letectvo na platformě Telegram. Na 21 atrap dronů, jejichž účelem je přetížit protivzdušnou obranu, zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých dronů se hlášení nezmiňuje.

Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku se ohradilo vůči nedělním výrokům slovenského premiéra Roberta Fica, který za vyhrožování označil vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války v Moskvě. Fico, jenž se moskevských oslav v pátek plánuje zúčastnit, kritizoval Zelenského za výrok, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků na uvedené akci. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

Podle ukrajinské ambasády Zelenskyj pouze konstatoval, že Ukrajina nevylučuje provokace ze strany Ruska 9. května a házení viny za narušení bezpečnosti na Ukrajinu. Velvyslanectví také uvedlo, že místo obviňování ukrajinského prezidenta by slovenští politici měli jeho vyjádření důkladněji analyzovat.

Zelenskyj v pátek redaktorům agentury AFP a dalším novinářům ohledně chystaných slavností v Moskvě a jejich bezpečnosti řekl: „Nemůžeme přebrat odpovědnost za to, co se děje na území Ruské federace. To oni zajišťují bezpečnost“. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová toto prohlášení označila za hrozbu od „teroristy mezinárodních rozměrů“. Podle ní ohrožuje bezpečnost „válečných veteránů, kteří v posvátný den přijdou na průvody a oslavy“.