ONLINE: Už 21 mrtvých po tragickém útoku na Kyjev. A Němci chtějí zvýšit tlak na Putina

Ukrajinští pohraniční zachránili 42letého muže, který se snažil dostat přes Karpaty do Rumunska a v horách šest dnů bloudil. Nečekal, že cesta přes hory bude tak náročná. Na některých místech sněhová pokrývka stále dosahovala dvou metrů. Vypověděl, že v lese viděl rysa karpatského a v noci slýchal výt vlky. Několikrát zabloudil a nachodil asi 70 kilometrů. Pohraničníci ho objevili zesláblého a pomohli mu dostat se do civilizace.

Čeká ho trest za pokus o nelegální přechod hranice.

Lidé se na náměstí Nezávislosti v Kyjevě rozloučili s padlými vojáky. Serhij Konoval a Taras Petrušun zemřeli v bitvě s ruskými jednotkami.

„Po sérii cílených raketových a dronových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ze strany Ruska utrpěla ukrajinská energetická síť v posledních týdnech značné škody. V reakci na tuto krizi EU rychle zmobilizovala nouzovou energetickou pomoc, která je na cestě na Ukrajinu,“ uvedla Evropská komise s tím, že posílá deset velkokapacitních generátorů ze svých strategických rezerv. Každý má kapacitu dodávat elektřinu středně velké nemocnici, která se ocitla v nouzové situaci.

K tomu v reakci na ukrajinskou žádost nabídly Rakousko, Německo, Švédsko a Nizozemsko prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU celkem 157 generátorů různých velikostí.

Alarmy před nálety už některé Ukrajince nevzrušují. „Obyvatelé bytového domu v Oděské oblasti zalili sirénu montážní pěnou, aby nerušila spánek,“ ukazuje jejich otrlost kanál Nexta TV. 

Slovensko bude podle premiéra Roberta Fica jednat s Ukrajinou o svém jednostranném zákazu dovozu vybraných ukrajinských zemědělských a potravinářských produktů. Bratislava ale podle něj chce, aby byli slovenští farmáři nadále chráněni před ukrajinskou konkurenci. Téma bude součástí společné schůzky členů slovenské a ukrajinské vlády, která je naplánovaná na čtvrtek na východním Slovensku.

„Hledáme a chceme najít takový mechanismus, který by mohl vést ke zrušení jednostranných rozhodnutí a opatření, ale musí to být mechanismus, který bude chránit naše zemědělce,“ řekl dnes novinářům Fico.

Nynější Ficova vláda loni na podzim rozšířila jednostranný slovenský zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny, o kterém rozhodl předchozí úřednický kabinet, o dalších deset druhů zboží. Restrikce se vztahují například na pšenici, kukuřici, med, řepku, slunečnici či cukr.

Asistent poslance SPD Jaroslava Foldyny Milutin Ilić spoluorganizoval v Praze únorovou konferenci, které se zúčastnili zástupci proruského zpravodajského portálu Voice of Europe, který je nově na českém sankčním seznamu. Na organizaci a financování se podle Iliče podílel také německý poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Vyplývá to ze zjištění Deníku N a polského listu Gazeta Wyborcza. Web Voice of Europe podle Bezpečnostní informační služby (BIS) provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.

Deník N uvedl, že únorové konference se vedle zástupců zmíněného serveru účastnili zástupci krajně pravicových stran z různých zemí Evropy a vystoupil tam mimo jiné sám Ilić, Foldyna, europoslanec za SPD Ivan David nebo člen českých Pirátů Giuseppe Maiello. Akci spoluorganizoval spolek Geopolitikon, který založil a vede Foldynův asistent srbského původu Ilić.

Ilić Deníku N řekl, že německý poslanec Bystroň, který je českého původu, se podílel na organizování druhé části konference a pomáhal i s financováním. Následně ale řekl, že Bystroň platil pouze oběd některým hostům.

Britský ministr zahraničí David Cameron se na Floridě setkal s uchazečem o křeslo v Bílém domě a exprezidentem Donaldem Trumpem ve snaze o posílení podpory Kyjevu a uvolnění 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu. 

Setkání šéfů diplomacie s opozičními kandidáty při zahraničních návštěvách podle BBC není neobvyklé. Trump si už zajistil dostatečný počet delegátů na to, aby získal nominaci Republikánské strany do očekávaného souboje o Bílý dům. V listopadových prezidentských volbách se utká s nynějším demokratickým prezidentem Spojených států Joem Bidenem.

Za poslední den ztratil protivník 850 lidí, 23 tanků, 45 obrněných vozidel, 37 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Bezpilotní letouny zaútočily na letecké výcvikové středisko v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti v Rusku,“ tweetuje kanál Nexta.

Moskva požádala Kazachstán, aby byl připraven dodat Rusku 100.000 tun benzinu v případě nedostatku pohonných hmot na ruském trhu. Agentuře Reuters to řekly zdroje z odvětví. Ruský trh s pohonnými hmotami je v poslední době pod tlakem, protože ruské rafinerie se potýkají s výpadky kvůli technickým závadám a útokům ukrajinských dronů.

Podle jednoho ze zdrojů byla již uzavřena dohoda ohledně použití kazachstánských rezerv benzinu pro dodávky do Ruska. To se už na pomoci se zásobováním benzinem dohodlo také se sousedním Běloruskem.

V důsledku útoků ukrajinských dronů bylo na konci března mimo provoz zhruba 14 procent ruských kapacit pro primární rafinaci ropy. Ruské úřady nicméně zatím tvrdí, že situace na domácím trhu s pohonnými hmotami je stabilní a zásoby jsou dostatečné, píše Reuters.

Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem pod vedením prezidenta Vladimira Putina, řekl podle ruské státní agentury TASS šéf čínské diplomacie Wang I po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Pekingu.

„Jako přátelský soused Ruska a všestranný strategický partner budeme rozhodně podporovat stabilní rozvoj a obrodu Ruska pod vedením prezidenta Putina,“ řekl podle TASS čínský ministr s tím, že „strategickou spolupráci“ hodlají obě země posilovat i na globální scéně.

Lavrov podle agentury Interfax řekl, že obě země budou i nadále spolupracovat v boji proti terorismu. Poděkoval svému protějšku za soustrast v souvislosti s útokem na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy z 22. března, který si podle ruských úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých. Lavrov dnes končí dvoudenní návštěvu Pekingu. Naposledy Čínu navštívil loni na podzim, předtím se s Wangem I sešel v Moskvě.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všech 20 dronů, kterými Rusko v noci na dnešek zaútočilo na řadě míst země. Uvedl to velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Na odražení útoku se podle Oleščuka podílely ukrajinské stíhačky, rakety země-vzduch, prostředky elektronického boje i mobilní jednotky protivzdušné obrany. Na 20 dronů Šáhed bylo sestřeleno nad Mykolajivskou, Oděskou, Chersonskou, Dněpropetrovskou, Poltavskou, Vinnyckou a Lvovskou oblastí.

Podle Oleščuka vyslalo Rusko na Ukrajinu také čtyři protiletadlové řízené střely S-300. Neuvedl však, zda se je podařilo sestřelit či zda zasáhly nějaké cíle.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

V zájmu Francie už není diskutovat s ruskými představiteli, je přesvědčen francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné, podle něhož Moskva o těchto jednáních šíří „lživé“ zprávy. Informuje o tom dnes agentura AFP, podle které se tak Séjourné vyjádřil pro francouzská média při návštěvě Abidžanu.

Ve vazební věznici v ruské Belgorodské oblasti zemřel ruský dobrovolník Alexandr Demidenko, který pomáhal ukrajinským uprchlíkům s návratem do vlasti. Informovala o tom dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na příbuzné jednašedesátiletého muže. O příčině smrti zatím nejsou informace, ruské úřady se nevyjádřily. Demidenko podle médií pomáhal ukrajinským uprchlíkům poté, co do sousední země před více než dvěma roky vtrhla ruská vojska, proti invazi také protestoval.

Premiér Petr Fiala (ODS) při dnešním večerním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě hovořil o výsledku prezidentských voleb na Slovensku, v nichž o víkendu vyhrál Peter Pellegrini. Dalšími tématy jednání byly plány vlády do konce volebního období nebo válka na Ukrajině. Premiér to sdělil na síti X.

Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Dohodli se na tom dnes vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Nová omezení pro ukrajinský vývoz mají podpořit unijní zemědělce. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Ruské útoky na ukrajinská města si dnes podle ukrajinských úřadů vyžádaly životy nejméně pěti civilistů. Během raketového útoku, který zasáhl průmyslový objekt v Záporoží v jižní části země, zemřeli tři civilisté, sdělila kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Jedna žena v důchodovém věku zemřela při dělostřeleckém ostřelování města Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě a další žena zemřela ve městě Bilopillja v Sumské oblasti na severu Ukrajiny, uvedli také regionální představitelé a ukrajinské úřady.

Německo dnes zahájilo rozmisťování svých vojáků v Litvě, kde vznikne vojenská základna, která má odradit Rusko od dalších útoků na sousedy. Informovaly o tom německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle a agentura AP. Podle této agentury je to poprvé od druhé světové války, kdy budou německé jednotky trvale umístěny mimo svou zemi. Litva i Německo jsou spojenci v NATO.

Prezident Petr Pavel dnes vpodvečer přijal na Pražském hradě premiéra Petra Fialu (ODS), letos se politici setkávají v tomto formátu potřetí. Diskutovat by dnes mohli například o blížící se Fialově cestě do Bílého domu, nedávném jednání na Hradě k důchodové reformě se zástupci koalice i opozice či o české iniciativě na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem. Tématem by mohlo být i jmenování nového českého velvyslance v Moskvě. Po jednání se neočekává vyjádření pro média.

Rusko změnilo taktiku útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a namísto rozsáhlých úderů používá přesně naváděné střely k ničení elektráren v oblastech méně chráněných protivzdušnou obranou než je Kyjev, přičemž některé z nich se nepodaří plně opravit před příští zimou. Napsal to dnes list Financial Times (FT), který se odvolává na ukrajinské činitele. Podle nich jsou škody větší než v zimě z přelomu let 2022 a 2023, kdy ruské vzdušné údery způsobily na Ukrajině velké výpadky v dodávkách elektřiny.

Plzeňský kraj už má na kontě 99,6 procenta pohledávek po zkrachovalé Sberbank, kde měl uloženo zhruba 168 milionů Kč. Po dnešním jednání krajského zastupitelstva to řekl radní pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO). Peníze, které nejsou zahrnuté v letošním rozpočtu kraje, zapojí hejtmanství jako rozpočtovou rezervu na stavební investice.

„Z původní částky se nám ve čtvrtek vrátilo 95 procent jistiny. Dalších 4,6 procenta tvoří úroky, jimiž nám naše vklady úročili od doby, kdy banka spadla do insolvence,“ uvedl radní. Peníze, s nimiž letos kraj v rozpočtu nepočítal, má v rozpočtové rezervě. Půjdou na investice, hlavně do silnic nebo úprav a oprav středních škol, které kraj spravuje, případně do nemocnic, což budou schvalovat zastupitelé jako rozpočtová opatření.

Kraj čekal na peníze bezmála dva roky. „Myslím si, že věřitelský výbor a insolvenční správkyně Sberbank dělali, co mohli. Zdržení výplat způsobily jen námitky některých věřitelů,“ uvedl Strolený. Kraji podle něj také částečně pomohlo to, že když byly dlužné peníze uložené na spořicích účtech insolvenční správkyně, tak tam byly dost vysoké úroky, dokonce až k 11 procentům, což pomohlo k vyššímu zhodnocení peněz.

Další incident u atomové elektrárny? „Dnes byl nad elektrárnou sestřelen dron typu kamikadze. Spadl na střechu reaktoru šest,“ uvedla správa ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou dosadily ruské okupační orgány.

V neděli hlásila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny. Ruská jaderná společnost Rosatom uvedla, že při ukrajinském útoku utrpěli zranění tři zaměstnanci, jeden vážně. Mluvčí ukrajinské rozvědky ovšem následně popřel, že by Ukrajina měla s „provokacemi“ v areálu elektrárny cokoliv společného.

Někdejší ministryně kultury Krymu, která si odpykává desetiletý trest vězení za korupci, chce jít do války na Ukrajině. Alina Novoselská ve vězení napsala žádost o přijetí do služby v armádě v rámci kontraktu, řekl člen moskevské komise pro ochranu lidí ve vězení Arslan Chasavov. „Před několika dny jsme kvůli prověrce navštívili vězení číslo šest v Moskvě, kde jsme kromě jiného mluvili s bývalou ministryní kultury Krymu Věrou (Alinou) Novoselskou. Řekla nám, že podala žádost o službu v rámci zvláštní vojenské operace,“ řekl Chasavov podle agentury RIA Novosti. Novoselská žádost podala už před třemi měsíci a podle Chasavova doufá, že její věc bude brzy vyřízena.

Soud v Moskvě loni v červenci poslal Novoselskou na deset let do vězení kvůli závažné korupci. Podle vyšetřovatelů někdejší politička, která byla krymskou ministryní kultury od roku 2014 do roku 2021, v roce 2018 dostala úplatek ve výši 25 milionů rublů (6,3 milionu korun) související se stavebními pracemi v Krymském středisku divadelního umění pro děti. Byla zatčena v Moskvě v listopadu 2021.

„Kybernetičtí specialisté SBU zabránili pokusům Ruska získat nové technologie v oblasti jaderné energetiky. Výsledkem komplexní speciální operace v Charkově bylo zadržení šesti bývalých úředníků ukrajinských konstrukčních ústavů, kteří pracovali pro sankcionovaný ruský Rosatom,“ informuje ukrajinská kontrarozvědka SBU.

„Na žádost ruské korporace vypracovali výzkumnou a projektovou dokumentaci pro modernizaci ruských jaderných elektráren. Představitelé Rosatomu také plánovali zapojit své spolupracovníky do high-tech prací na dočasně okupované části území na jihu Ukrajiny. Tam měli obvinění pomoci okupantům plně začlenit Záporožskou jadernou elektrárnu do ruského energetického systému,“ říká služba v tiskovém oznámení s tím, že odměnu dostávali v kryptoměnách. „SBU však nepřátelské komplice předem odhalila, jejich trestnou činnost postupně zdokumentovala a zadržela je ve fázi přípravy projektové dokumentace pro agresora. Ukrajinská speciální služba tak zmařila pokusy Rosatomu získat přístup ke strategicky důležitým ukrajinským technologiím.“