ONLINE: Jednání o míru v Istanbulu? Rusko navrhuje další kolo, Ukrajina není proti, poslala návrh na příměří

Světová fotbalová federace FIFA se omluvila Ukrajině za nesprávnou mapu Evropy, kterou použila při pátečním losování kvalifikace na mistrovství světa 2026. Na mapě chybně nebyl zobrazen poloostrov Krym jako součást Ukrajiny.

Na kontroverzi podle agentury DPA upozornil ukrajinský svaz světovou federaci FIFA i evropskou unii UEFA. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj vyzval federaci k veřejné omluvě.

O novém směřování Německa musí teď rozhodnout voliči. V projevu ve Spolkovém sněmu před hlasováním o důvěře to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Cílem hlasování, které vyvolal, je podle něj umožnit předčasné volby a rozhodnout mimo jiné o další podpoře Ukrajiny či investicích do infrastruktury. Poslanci budou o důvěře v Scholze rozhodovat po kancléřově projevu a zhruba 90minutové rozpravě. Očekává se, že ji nedostane. Volby by se měly uskutečnit 23. února.

Scholz v projevu také řekl, že nadcházející volby rozhodnou mimo jiné o tom, jak bude Německo dál podporovat Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Zároveň zopakoval, že on odmítá dodat Kyjevu střely s plochou dráhou letu Taurus a že jako kancléř nedopustí vyslání německých vojáků na Ukrajinu. Volby podle Scholze rozhodnou také o tom, jak bude v Německu vypadat infrastruktura, která potřebuje nutně investice.

Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.

Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov s odvoláním na závěry červencového summitu NATO ve Washingtonu.

Bylo vyrobeno již téměř 100 kusů nových ukrajinských hybridních raket Peklo, zbraň vstoupila do sériové výroby, informovala 16. prosince Ukrajinská pravda.

Ukrajina se poslední dobou pokouší zvýšit objem výroby bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce v příštím roce vyrobit nejméně 30 000 bezpilotních letounů dlouhého doletu.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský je s novým patnáctým balíčkem sankcí proti Rusku spokojený. Vyjednávání o omezeních mezi členskými státy sedmadvacítky podle něj nejsou jednoduchá a každý balík omezení namířený proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině je důležitý. I Česko se do vyjednávání zapojuje a přichází s konkrétními jmény či právnickými subjekty, řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.

„Každý sankční balíček je důležitý, nejsou to jednoduchá jednání a už se pracuje na šestnáctém balíčku,“ uvedl šéf české diplomacie. Lipavský ještě před dnešním jednáním, v neděli večer pořádal večeři pro několik svých kolegů-ministrů, se kterými „sdílíme stejný náhled na to, jak urgentně a aktivně musíme postupovat proti Rusku“. Zúčastnil se jí například šéf diplomacie z Polska, Nizozemska, Estonska, Litvy či Rumunska.

Ruské útoky na Ukrajinu zranily za poslední den nejméně šest civilistů, informovaly 16. prosince regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 27 ze 49 bezpilotních letounů vypuštěných Ruskem během noci na dnešek, uvedlo letectvo. Devatenáct dronů bylo údajně ztraceno vlivem protiopatření elektronického boje.

Během víkendových bojů v ruské Kurské oblasti bylo zraněno nebo zabito nejméně 30 severokorejských vojáků. Dnes to oznámila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Agentura Reuters píše, že je to poprvé, kdy ukrajinská strana poskytla o severokorejských ztrátách přesnější údaje. Z Kurské oblasti se ukrajinské jednotky snaží vytlačit ruská armáda s podporou tisíců vojáků z KLDR.

HUR uvedla, že 14. a 15. prosince jednotky KLDR v Kurské oblasti utrpěly „významné ztráty“ u tří vesnic. Zmiňuje například obec Martynovku na hlavním silničním tahu na severovýchod od Sudži. „Nejméně 30 (severokorejských vojáků) bylo zraněno a zabito,“ tvrdí HUR. Tři severokorejští vojáci se podle ní pohřešují. Tyto informace ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. Severokorejské jednotky doplňují noví vojáci, informovala také ukrajinská vojenská rozvědka.

Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi.

Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský.

Norská vláda poskytne Ukrajině 2,7 miliardy norských korun (5,8 miliardy Kč) na posílení jejího námořnictva a odrazení ruských námořních sil v Černém moři. Informuje o tom dnes agentura Reuters.

„Je nezbytné chránit ukrajinské obyvatelstvo a ukrajinskou infrastrukturu před útoky ruské Černomořské flotily,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe. „Je rovněž důležité chránit vývoz obilí a dalších produktů po moři, který Ukrajině přináší zásadní příjmy,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin nebude pozván na příští summit G20 kvůli zatykači vydaném Mezinárodním trestním soudem (ICC), uvedl 15. prosince mluvčí jihoafrického prezidenta pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS.

Jihoafrická republika, která organizaci předsedá od 1. prosince, nemohla ruského vůdce hostit ani v srpnu během setkání zemí BRICS v Johannesburgu. „Právní situace se od summitu BRICS v Johannesburgu nezměnila. Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nemůžeme nijak ovlivnit,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Vincent Magwenya. Příští summit G20 je naplánován na 21.–22. listopadu 2025.

Vladimir Šišov, bývalý zástupce vedoucího odboru vojenského majetku ruského ministerstva obrany, je podezřelý z podílu na zpronevěře 600 milionů rublů (asi 138 milionů korun), uvedl pro agenturu TASS představitel ruského ministerstva vnitra.

Ruská armáda v noci na dnešek nad Ukrajinu vyslala 49 útočných dronů, informovalo ukrajinské letectvo. Podle ukrajinských médií protivzdušná obrana pracovala v Kyjevské oblasti. Dronový útok ohlásila i ruská Brjanská oblast.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 27 dronů, dalších 19 zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje, o zbývajících třech nejsou informace, ale žádný cíl prý nebyl zasažen. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevské oblasti a úřady vyzývaly obyvatele regionu, aby až do jeho skončení zůstali v krytech. Později byly výbuchy hlášeny z Chmelnycké oblasti v západní části země. Další podrobnosti k nim zatím nejsou k dispozici.

V Čerkaské oblasti byly kolem 5:50 místního času slyšet výbuchy, informovalo Suspilne. Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou útoků ruských dronů.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit válku na Ukrajině, formálně schválí patnáctý balíček sankcí proti Rusku a nově i omezení pro několik osob, které se podílejí na ruských hybridních útocích v Evropě. 

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte znovu u online přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější o dění spojeném s válkou na Ukrajině.

Hořkosladké výročí: Deset let oslavila Pirogovova první dobrovolnická polní nemocnice. „Zachraňovat raněné a nemocné v městech a vesnicích na frontě v Donbasu jsme začali v prvním roce války, v roce 2014. Od té doby neúnavně pracujeme všude tam, kde zuří boje, a poskytujeme kritickou péči těm, kteří se ocitli pod palbou,“ píše se na webu nemocnice. Její zakladatel a šéf Gennadij Druzenko se spolupracovníky přinesli věnec k památníku zabitých mediků u Kyjeva a ozkoušeli si novou evakuační terénní sanitku.

„Krymské kanály Telegram hlásí, že v Černém moři se dnes topí třetí plavidlo,“ tweetuje Anton Heraščenko. „V oblasti Jalty utrpěl plovoucí jeřáb vážné poškození od obrovských vln a větru a jeho výložník údajně spadl.“

Při společné operaci ukrajinské vojenské rozvědky HUR, tajné služby SBU a ozbrojených sil se podařilo zničit ruský vlak se 40 cisternami paliva a také na delší čas vyřadit z provozu důležitou železniční trať, uvedl dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v tajných službách, podobně jako další ukrajinská média.

Cílem sobotní operace bylo připravit okupanty v Záporožské oblasti o dodávky paliva z anektovaného Krymu. Nejprve proto SBU zorganizovala diverzi spočívající ve vyhození trati u obce Oleksijivka do povětří. Když se vlak zastavil, zaútočily ukrajinské drony a některé cisterny vzplály. Následně ukrajinští vojáci z raketometu HIMARS odpálili rakety, které zasáhly lokomotivu a krajní vagony, aby nepřítel nemohl cisterny odtáhnout do bezpečí. Zbytek soupravy pak zničily ukrajinské drony, dodal list, který také zveřejnil záběry z operace.

Ruské síly „osvobodily“ obec Veselyj Haj, která se nachází jižně od města Kurachove, a obec Puškine u Pokrovska, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Jeho síly v poslední době zrychlily svůj postup v Doněcké oblasti, cílem jejich ofenzívy se jeví ovládnutí celého Donbasu.

Uskupení ukrajinských sil v tomto regionu dnes podle agentury AFP informovalo o „vyčerpávajících bojích“ v Kurachove a jeho okolí, jakož i ve městě Časiv Jar. „Situace je složitá a mění se,“ uvedlo uskupení Chortycja, podle kterého se jednotky organizují, aby zlepšily taktické postavení.

Ruským silám se znovu podařilo proniknout do vsi Novyj Komar, ze které je ukrajinští vojáci vytlačili na počátku srpna, upozornili podle agentury Unian analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. K obci přijela kolona devíti ruských bojových vozidel pěchoty vedená tankem a vysadila přinejmenším padesátku vojáků, kteří pronikli do jižní i centrální části vsi.

„Chápu, že nechcete dodávat zbraně. Přijde mně to jako hloupost, ale nezbývá mi, než to respektovat. Ale jako do vašeho pojetí pasuje to, že jim nechcete dát ani lůžka, ani elektrocentrály?“ vytkl českým komunistům europoslanec Jan Farský (STAN) v diskusi Za pět minut dvanáct k tématu pomoci Ukrajině.

„Naši lidé to vysvětlili jasně. Mělo to jít na vojenskou správu, my jsme nevěděli, komu přesně to bude určeno a jak s tím bude nakládat,“ reagovala komunistická předsedkyně Kateřina Konečná. „To jste čekali, že zaútočí těmi lůžky na ruské pozice?“ odtušil Farský.

Než stihlo osazenstvo evakuovat tanker Volgoněfť 212 havarovaný v Kerčském průlivu, jeden ze 13 námořníků zahynul. 

Očitý svědek z jiné lodi popsal listu Izvestija, že za silné bouře a vysokých vln se trupy tankerů začaly rozlamovat. Na palubě přitom byli starší lidé, kteří nebyli s to rychle přestoupit na záchranný remorkér, a proto se posádka tankeru rozhodla plout ku břehu a najet na mělčinu. Po nějaké době pak přiletěl záchranný vrtulník, který vzal na palubu sedm lidí, dalších šest převzaly remorkéry. Lidé podle svědka skákali do moře, protože loď se vertikálně vzepjala a začala se potápět.

Předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná uvedla, že souhlasí s výroky Donalda Trumpa, který slibuje rychle ukončit ruskou invazi na Ukrajinu. „Trump jde plánem, který představili před rokem Číňané a Brazilci, to znamená zastavení bojů na té hranici, kde dneska jsou, příměří, debata o tom, co bude dál. Myslím, že tohle je to realistické řešení,“ prohlásila v Za pět minut dvanáct na televizi Nova a označila se za političku-realistku.

Ministerstvo vnitra zatím neeviduje v souvislosti se zimním obdobím vyšší počet příchozích uprchlíků z Ukrajiny. Počet žádostí o dočasnou ochranu byl minulý týden nižší než v říjnu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„My jsme samozřejmě teď čekali, třeba už za měsíc prosinec a druhou polovinu listopadu, nárůst žádostí o dočasnou ochranu. A ono to dopadlo tak, že nám to z dvou tisíc týdně, které jsme měli ještě v říjnu, spadlo na nějakých 1700 týdně,“ řekl Rakušan.

Ministerstvo se podle něj ale nadále snaží podporovat vnitřní migraci přímo na Ukrajině. „To znamená, aby lidé, kteří musí opustit východní část Ukrajiny, kde opravdu ta válka objektivně stále je, byli schopni přesídlit do západní části Ukrajiny, která by to logisticky stále ještě unesla,“ doplnil ministr.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na telegramu uvedl, že terčem útoku tří dronů se stala metropole Groznyj. Dva z nich podle něj sestřelila protivzdušná obrana, zatímco třetí „spadl“ do oblasti, kde se nachází místní stanice speciálních policejních jednotek OMON. Při útoku podle něj nebyl nikdo zraněn.

Je to už podruhé během tohoto týdne, co na Groznyj zaútočily ukrajinské bezpilotní letouny. Ve čtvrtek ruská protivzdušná obrana sestřelila nad městem dron, jehož trosky poškodily kasárna speciálního policejního pluku a lehce zranily čtyři lidi. Ukrajinské drony poprvé zaútočily na Čečensko na konci října, kdy se jejich cílem stala vojenská univerzita ve městě Gudermes nesoucí jméno ruského vládce Vladimira Putina.

Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby. Týkat by se to mohlo i mediální platformy Voice of Europe, která je na sankčním seznamu Evropské unie. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opozice návrh zpochybňuje, Sněmovna nejen kvůli němu několikrát nedokončila schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí.

Návrh by měl podle Rakušana reagovat například na vyzvědačství. Uvedl, že třeba na ministerstvu zahraničních věcí v minulosti byl zaměstnanec usvědčený z dlouhodobého předávání informací. Nešlo o informace utajované, nýbrž citlivé. Pracovník poté odešel do důchodu a na základě trestního řádu nebylo možné jej postihnout.