ONLINE: Bombový útok na Záporoží zabil dívenku (†9). A evakuace civilistů v Sumské oblasti

Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi.

Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský.

Norská vláda poskytne Ukrajině 2,7 miliardy norských korun (5,8 miliardy Kč) na posílení jejího námořnictva a odrazení ruských námořních sil v Černém moři. Informuje o tom dnes agentura Reuters.

„Je nezbytné chránit ukrajinské obyvatelstvo a ukrajinskou infrastrukturu před útoky ruské Černomořské flotily,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe. „Je rovněž důležité chránit vývoz obilí a dalších produktů po moři, který Ukrajině přináší zásadní příjmy,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin nebude pozván na příští summit G20 kvůli zatykači vydaném Mezinárodním trestním soudem (ICC), uvedl 15. prosince mluvčí jihoafrického prezidenta pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS.

Jihoafrická republika, která organizaci předsedá od 1. prosince, nemohla ruského vůdce hostit ani v srpnu během setkání zemí BRICS v Johannesburgu. „Právní situace se od summitu BRICS v Johannesburgu nezměnila. Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nemůžeme nijak ovlivnit,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Vincent Magwenya. Příští summit G20 je naplánován na 21.–22. listopadu 2025.

Vladimir Šišov, bývalý zástupce vedoucího odboru vojenského majetku ruského ministerstva obrany, je podezřelý z podílu na zpronevěře 600 milionů rublů (asi 138 milionů korun), uvedl pro agenturu TASS představitel ruského ministerstva vnitra.

Ruská armáda v noci na dnešek nad Ukrajinu vyslala 49 útočných dronů, informovalo ukrajinské letectvo. Podle ukrajinských médií protivzdušná obrana pracovala v Kyjevské oblasti. Dronový útok ohlásila i ruská Brjanská oblast.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 27 dronů, dalších 19 zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje, o zbývajících třech nejsou informace, ale žádný cíl prý nebyl zasažen. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevské oblasti a úřady vyzývaly obyvatele regionu, aby až do jeho skončení zůstali v krytech. Později byly výbuchy hlášeny z Chmelnycké oblasti v západní části země. Další podrobnosti k nim zatím nejsou k dispozici.

V Čerkaské oblasti byly kolem 5:50 místního času slyšet výbuchy, informovalo Suspilne. Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou útoků ruských dronů.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit válku na Ukrajině, formálně schválí patnáctý balíček sankcí proti Rusku a nově i omezení pro několik osob, které se podílejí na ruských hybridních útocích v Evropě. 

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte znovu u online přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější o dění spojeném s válkou na Ukrajině.

Hořkosladké výročí: Deset let oslavila Pirogovova první dobrovolnická polní nemocnice. „Zachraňovat raněné a nemocné v městech a vesnicích na frontě v Donbasu jsme začali v prvním roce války, v roce 2014. Od té doby neúnavně pracujeme všude tam, kde zuří boje, a poskytujeme kritickou péči těm, kteří se ocitli pod palbou,“ píše se na webu nemocnice. Její zakladatel a šéf Gennadij Druzenko se spolupracovníky přinesli věnec k památníku zabitých mediků u Kyjeva a ozkoušeli si novou evakuační terénní sanitku.

„Krymské kanály Telegram hlásí, že v Černém moři se dnes topí třetí plavidlo,“ tweetuje Anton Heraščenko. „V oblasti Jalty utrpěl plovoucí jeřáb vážné poškození od obrovských vln a větru a jeho výložník údajně spadl.“

Při společné operaci ukrajinské vojenské rozvědky HUR, tajné služby SBU a ozbrojených sil se podařilo zničit ruský vlak se 40 cisternami paliva a také na delší čas vyřadit z provozu důležitou železniční trať, uvedl dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v tajných službách, podobně jako další ukrajinská média.

Cílem sobotní operace bylo připravit okupanty v Záporožské oblasti o dodávky paliva z anektovaného Krymu. Nejprve proto SBU zorganizovala diverzi spočívající ve vyhození trati u obce Oleksijivka do povětří. Když se vlak zastavil, zaútočily ukrajinské drony a některé cisterny vzplály. Následně ukrajinští vojáci z raketometu HIMARS odpálili rakety, které zasáhly lokomotivu a krajní vagony, aby nepřítel nemohl cisterny odtáhnout do bezpečí. Zbytek soupravy pak zničily ukrajinské drony, dodal list, který také zveřejnil záběry z operace.

Ruské síly „osvobodily“ obec Veselyj Haj, která se nachází jižně od města Kurachove, a obec Puškine u Pokrovska, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Jeho síly v poslední době zrychlily svůj postup v Doněcké oblasti, cílem jejich ofenzívy se jeví ovládnutí celého Donbasu.

Uskupení ukrajinských sil v tomto regionu dnes podle agentury AFP informovalo o „vyčerpávajících bojích“ v Kurachove a jeho okolí, jakož i ve městě Časiv Jar. „Situace je složitá a mění se,“ uvedlo uskupení Chortycja, podle kterého se jednotky organizují, aby zlepšily taktické postavení.

Ruským silám se znovu podařilo proniknout do vsi Novyj Komar, ze které je ukrajinští vojáci vytlačili na počátku srpna, upozornili podle agentury Unian analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. K obci přijela kolona devíti ruských bojových vozidel pěchoty vedená tankem a vysadila přinejmenším padesátku vojáků, kteří pronikli do jižní i centrální části vsi.

„Chápu, že nechcete dodávat zbraně. Přijde mně to jako hloupost, ale nezbývá mi, než to respektovat. Ale jako do vašeho pojetí pasuje to, že jim nechcete dát ani lůžka, ani elektrocentrály?“ vytkl českým komunistům europoslanec Jan Farský (STAN) v diskusi Za pět minut dvanáct k tématu pomoci Ukrajině.

„Naši lidé to vysvětlili jasně. Mělo to jít na vojenskou správu, my jsme nevěděli, komu přesně to bude určeno a jak s tím bude nakládat,“ reagovala komunistická předsedkyně Kateřina Konečná. „To jste čekali, že zaútočí těmi lůžky na ruské pozice?“ odtušil Farský.

Než stihlo osazenstvo evakuovat tanker Volgoněfť 212 havarovaný v Kerčském průlivu, jeden ze 13 námořníků zahynul. 

Očitý svědek z jiné lodi popsal listu Izvestija, že za silné bouře a vysokých vln se trupy tankerů začaly rozlamovat. Na palubě přitom byli starší lidé, kteří nebyli s to rychle přestoupit na záchranný remorkér, a proto se posádka tankeru rozhodla plout ku břehu a najet na mělčinu. Po nějaké době pak přiletěl záchranný vrtulník, který vzal na palubu sedm lidí, dalších šest převzaly remorkéry. Lidé podle svědka skákali do moře, protože loď se vertikálně vzepjala a začala se potápět.

Předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná uvedla, že souhlasí s výroky Donalda Trumpa, který slibuje rychle ukončit ruskou invazi na Ukrajinu. „Trump jde plánem, který představili před rokem Číňané a Brazilci, to znamená zastavení bojů na té hranici, kde dneska jsou, příměří, debata o tom, co bude dál. Myslím, že tohle je to realistické řešení,“ prohlásila v Za pět minut dvanáct na televizi Nova a označila se za političku-realistku.

Ministerstvo vnitra zatím neeviduje v souvislosti se zimním obdobím vyšší počet příchozích uprchlíků z Ukrajiny. Počet žádostí o dočasnou ochranu byl minulý týden nižší než v říjnu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„My jsme samozřejmě teď čekali, třeba už za měsíc prosinec a druhou polovinu listopadu, nárůst žádostí o dočasnou ochranu. A ono to dopadlo tak, že nám to z dvou tisíc týdně, které jsme měli ještě v říjnu, spadlo na nějakých 1700 týdně,“ řekl Rakušan.

Ministerstvo se podle něj ale nadále snaží podporovat vnitřní migraci přímo na Ukrajině. „To znamená, aby lidé, kteří musí opustit východní část Ukrajiny, kde opravdu ta válka objektivně stále je, byli schopni přesídlit do západní části Ukrajiny, která by to logisticky stále ještě unesla,“ doplnil ministr.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na telegramu uvedl, že terčem útoku tří dronů se stala metropole Groznyj. Dva z nich podle něj sestřelila protivzdušná obrana, zatímco třetí „spadl“ do oblasti, kde se nachází místní stanice speciálních policejních jednotek OMON. Při útoku podle něj nebyl nikdo zraněn.

Je to už podruhé během tohoto týdne, co na Groznyj zaútočily ukrajinské bezpilotní letouny. Ve čtvrtek ruská protivzdušná obrana sestřelila nad městem dron, jehož trosky poškodily kasárna speciálního policejního pluku a lehce zranily čtyři lidi. Ukrajinské drony poprvé zaútočily na Čečensko na konci října, kdy se jejich cílem stala vojenská univerzita ve městě Gudermes nesoucí jméno ruského vládce Vladimira Putina.

Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby. Týkat by se to mohlo i mediální platformy Voice of Europe, která je na sankčním seznamu Evropské unie. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opozice návrh zpochybňuje, Sněmovna nejen kvůli němu několikrát nedokončila schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí.

Návrh by měl podle Rakušana reagovat například na vyzvědačství. Uvedl, že třeba na ministerstvu zahraničních věcí v minulosti byl zaměstnanec usvědčený z dlouhodobého předávání informací. Nešlo o informace utajované, nýbrž citlivé. Pracovník poté odešel do důchodu a na základě trestního řádu nebylo možné jej postihnout.

Dva ruské tankery v Kerčském průlivu u Krymu poškodilo špatné počasí a musely volat o pomoc, oznámily ruské úřady. Podle Interfaxu v místě uniká ropa.

Ruské a ukrajinské kanály sociálních sítí ukazují, kterak údajně bezpilotní letoun narazil do kasáren v Grozném. Drony prý byly dva, snad zasáhly i základnu jednotek speciálních operací Kadyrovců.

Ministerstvo obrany Ruské federace oznámilo sestřelení 13 ukrajinských dronů nad Černým mořem a po jednom nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. O případných škodách se resort nezmiňuje.

Dobré ráno. Před nálety ruských dronů během večera a noci varovalo ukrajinské letectvo, které ráno oznámilo, že za noc zničilo 56 ze 108 dronů vyslaných z území Ruska.

Ukrajinská armáda v ranní zprávě uvedla, že dalších 49 ruských dronů se „ztratilo“. Tímto termínem obvykle označuje výsledek aktivních protiopatření elektronického boje. Úlomky sestřelených bezpilotních letounů poškodily blíže neurčenou infrastrukturu, ale také obytné budovy a rodinné domy, uvedlo letectvo. O případných obětech se nezmínilo.

Dronový útok ruských okupačních sil začal v sobotu večer a pokračoval celou noc, napsala agentura Unian s odvoláním na vzdušné síly země. Ty informovaly o bezpilotních letounech nad řadou ukrajinských oblastí.

Vážení čtenáři, online zpravodajství se pro tuto chvíli odmlčí. Pokračuje zase ráno, přejeme dobrou noc.

Požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska se hasičům podařilo uhasit po 23 hodinách, napsal dnes v noci na sociální síti gubernátor Andrej Klyčkov. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích a o náletu, podniknutém v noci na dnešek, informoval také ukrajinský generální štáb.

Rusko, které na počátku války proti Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři oblasti napadené země, by se mohlo rozšířit také o další regiony, prohlásil dnes na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko její předseda Dmitrij Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.

„Je nezbytné zařídit, aby potenciál těchto (anektovaných) regionů se využil v plné míře. Budeme se tím zabývat v rámci našeho programu, do kterého jsme zařadili kapitolu o rozvoji nových regionů. Ostatně tato zkušenost se může znovu hodit v případě, pokud se ve složení naší země objeví nové, ale nám velmi blízké regiony. Vždyť to je možné!“ prohlásil Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.

Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, předloni na podzim rozhodl o připojení ukrajinských Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblastí k Rusku. Ruská vojska část těchto oblastí na východě a jihovýchodě Ukrajiny okupují a Moskva jako jednu z podmínek míru požaduje stažení ukrajinských vojsk z těchto regionů. Rusko již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Většina světa tyto anexe neuznává.