ONLINE: Jednání o míru v Istanbulu? Rusko navrhuje další kolo, Ukrajina není proti, poslala návrh na příměří

Rusko označilo norské internetové noviny The Barents Observer (TBO) za nežádoucí a zakázalo jim v zemi působit. Server údajně podporuje protiruské sankce i přítomnost sil NATO u ruských hranic, napsala s odvoláním na médium agentura Reuters.

„Značná část publikovaných materiálů má jasně protiruský charakter. Zaměřují se na podněcování protestních nálad mezi obyvatelstvem v severoruských regionech, zpřísňování protiruských sankcí a nutnost posilování vojenské přítomnosti NATO u našich hranic,“ uvedl podle TBO ruský generální prokurátor.

„(Rozhodnutí) je důkazem toho, že represivní orgány Kremlu vědí, že odvádíme dobrou práci. Novinařina není zločin, zločinem je zakázání svobodných médií a svobody projevu. O důležitých událostech na ruském severu budeme informovat i nadále,“ řekl šéfredaktor TBO Thomas Nilsen.

Současná podoba nového trestného činu „činnosti pro cizí moc“, kterou obsahuje vládní návrh novely trestního zákoníku i již schválený tzv. lex Ukrajina, zřejmě dozná změn. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po kritice opozice i odborníků podal pozměňovací návrh. Ten mimo jiné výslovně stanoví, že sledování zpravodajskými prostředky pro cizí moc bude na území ČR trestné tehdy, pokud bude „neoprávněné“. Návrh dnes poskytlo ministerstvo spravedlnosti.

Ukrajinská armáda postoupila v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od města Sudža, uvedl ve své zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Informace o nové ukrajinské ofenzívě v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek, ministerstvo obrany v Moskvě tehdy prohlásilo, že ruská armáda všechny ukrajinské útoky odrazila. Kyjev zatím zprávy o nové ofenzívě nekomentoval.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak se zmocněncem nového amerického prezidenta pro Ukrajinu Keithem Kellogem hovořil o jeho nadcházející návštěvě napadené země, setkání na blížící se mnichovské bezpečnostní konferenci, vývoji situace na bojišti nebo bezpečnosti ukrajinských civilistů. „Spravedlivý a trvalý mír je pro Ukrajinu prioritou,“ napsal. V dalším obecnějším příspěvku pak uvedl, že Kyjev očekává Kelloga na Ukrajině v únoru a zopakoval, že Ukrajina potřebuje silné záruky, aby se zabránilo případné další ruské agresi.

Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, podle běloruského kanálu Nexta uvedl, že Trump plánuje přitvrdit sankce proti Rusku, aby tím oslabil ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle prezidenta jsou aktuálně příliš slabé, na škále od 1 do 10 leží na úrovni 3.

Administrativa Donalda Trumpa zrušila pracovní skupinu, která se zaměřovala na majetek sankcionovaných ruských oligarchů. Šlo o program amerického ministerstva spravedlnosti spuštěný v roce 2022.

Podívejte se na aktuální snímky z Ukrajiny. Takhle vojáci opravují drony. 

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Za největší aktuální nebezpečí pro svou zemi pokládá třetina Ukrajinců růst cen, 32 procent pak ekonomickou krizi. Méně se Ukrajinci obávají, že ruská vojska zesílí ostřelování a bombardování: tato možnost znepokojuje 27 procent dotázaných. A rovná čtvrtina se obává další okupace ukrajinského území Ruskem, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum uskutečněný sociologickou společností Rejting.

Čtyři pětiny dotázaných uvedly, že se ekonomická situace země zhoršila. Tři pětiny, přesněji 62 procent, si totéž myslí o situaci politické.

Průzkum se uskutečnil na přelomu loňského listopadu a prosince a zúčastnilo se jej 5600 dotázaných ze všech oblastí Ukrajiny s výjimkou okupovaných území Krymu a Donbasu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme opět sledovat od zítřejšího rána.

Česko a Spojené státy se shodují v otázkách Blízkého východu, ruské agrese a expanze Číny. Na síti X to dnes uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se šéfem zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Brianem Mastem ve Washingtonu. Lipavského čekají i schůzky s dalšími kongresmany.

Lipavský se dnes také zúčastnil první konference o transatlantických vztazích pod hlavičkou Globsecu od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „USA potřebují spojence a Evropa je potřebuje také. Musíme být ale tvrdší. Česká vláda vydává na obranu dvě procenta HDP a my jsme připraveni dělat víc,“ řekl podle ministerstva zahraničí Lipavský v projevu.

Do regionální vlády v ruské Orenburské oblasti jmenovali válečného veterána Nursultana Mussagalejeva, kterého Ukrajina obviňuje ze zabíjení a mučení civilistů za ruské okupace města Buča. Uvedl to dnes zpravodajský server Meduza. Mussagalejev se v Orenburské oblasti narodil a ruský prezident Vladimir Putin jej za jeho činy vyznamenal titulem Hrdina Ruska.

O jmenování Mussagalejeva náměstkem ministra regionální a informační politiky informoval gubernátor Denis Pasler. Učinil tak v rámci programu Čas hrdinů. Ten je zaměřen na podporu účastníků války, kterou vede Rusko proti Ukrajině a která trvá už téměř tři roky. Válečná zkušenost se novému náměstkovi podle šéfa regionu bude hodit, protože má mít na starosti i koordinaci společenských organizací při podpoře válečných veteránů a jejich rodin.

 Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom sám francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda. Francouzské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters vyzvalo Moskvu ke změně rozhodnutí a uvedlo, že pokud tak neučiní, bude následovat odpověď.

„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.

Americký prezident Donald Trump se podle nepotvrzených zpráv pokusí donutit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby v rámci mírového plánu souhlasil s příměřím s Ruskem do Velikonoc. Trump, který dlouhodobě tvrdí, že by byl schopen vyjednat ukončení brutální invaze na Ukrajinu během jediného dne, se prý snaží ukončit válku do 100 dnů, informuje britský web Daily Mail. 

O pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu jednali na Ukrajině zástupci ministerstva obrany s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Úřad to uvedl v tiskové zprávě. Tématem byly také nové společné projekty ČR a Ukrajiny na podporu ukrajinské armády. Jak už ve středu informoval Umerov, jde například o výrobu útočných pušek Bren 2, u které bude možné nově využít dánský model financování.

Keith Kellogg, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, v rozhovoru pro Fox News 6. února odmítl možnost, že by Ukrajina znovu získala status jaderné mocnosti. „Šance, že získají zpět své jaderné zbraně, je někde mezi mizivou a nulovou,“ řekl Kellogg. „Buďme upřímní, oba víme, že se to nestane.“

Jeho poznámky navazují na nedávné komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naznačil, že pokud bude vstup Ukrajiny do NATO nadále blokován, měly by USA poskytnout alternativní bezpečnostní záruky, včetně jaderných zbraní. „Prezident řekl, že jsme vládou zdravého rozumu,“ dodal Kellogg. „Když to někdo navrhuje, zvažte výsledek nebo potenciál - použijte zdravý rozum."

V Petrohradu zemřel devětapadesátiletý ruský hudebník Vadim Strojkin, kterého úřady podle médií podezíraly z financování ukrajinských ozbrojených sil. Umělec vypadl z okna v desátém patře poté, co policie přišla prohledat jeho byt. S odvoláním na ruská média to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky.

Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000, které zemi vzdorující ruské invazi loni slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině

Kreml odvolal šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurije Borisova a na jeho místo jmenoval dosavadního náměstka ministra dopravy Dmitrije Bakanova. Informovaly o tom dnes tiskové agentury a ruská média. Borisov měl reformovat ruské vesmírné odvětví, nicméně Rusko nadále zaostávalo za svými konkurenty, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Loni Rusko vypustilo do vesmíru pouze 17 raket, ačkoliv na začátku roku 2024 Borisov uvedl, že do konce roku je v plánu 40 startů do vesmíru, podotkla stanice. Ruský zpravodajský server RBK s odvoláním na zdroj obeznámený se situací v Roskosmosu píše, že rozhodnutí padlo v atmosféře nejistoty ohledně „parametrů realizace“ projektu národního kosmického střediska v Moskvě, u kterého se zvyšují náklady na stavbu.

Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí jsou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, proti čemuž protestovala část zákonodárců. Kritizovali také znovu zaváděnou možnost zvláštních zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Novela nabyde účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Britská vláda si předvolala ruského velvyslance kvůli případu britského diplomata, kterému Rusko loni v listopadu odebralo akreditaci. Dnes o tom informovalo britské ministerstvo zahraničí. Moskva odebrání akreditace a následné diplomatovo vyhoštění zdůvodňovala obviněním ze špionáže.

Britská vláda označila předvolání za odpověď na listopadový incident, který označila za nevyprovokovaný a neopodstatněný. "Spojené království nepřipustí vydírání svých pracovníků tímto způsobem, proto přijímáme reciproční opatření," uvedlo ministerstvo zahraničí. Varovalo rovněž, že pokud Rusko podnikne další kroky, bude to považovat za eskalaci a odpovídajícím způsobem zareaguje.

Návratové centrum, které by mělo ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, by mohlo v Praze vzniknout do června letošního roku. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který o vzniku centra minulý týden jednal s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Cílem centra, které už vzniká i v Německu a v budoucnu by mohlo být například i v Polsku, je motivovat uprchlíky, aby se na Ukrajinu vrátili kvůli poválečné obnově.

V centru by podle Rakušana měli pracovat především sami Ukrajinci, ale také například pracovníci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Tzv. unity huby by měly uprchlíkům nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Ministr doplnil, že zatím není určené, kde se bude centrum nacházet, důležité ale podle něj je, aby šlo o dostupný a důstojný prostor.

Rusko vytváří speciální jednotky zaměřené na bezpilotní systémy. Do roku 2030 plánuje nabrat až 210 000 příslušníků tohoto nového útvaru, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.

Ukrajina i Rusko po celou dobu konfliktu intenzivně investovaly do dronových technologií, které výrazně mění taktiku moderního vedení války. „Jsme si vědomi plánů nepřítele, které předpokládají nábor 210 000 vojáků do 277 vojenských jednotek do roku 2030,“ řekl Syrskyj.

Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom samotný francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes podle státní agentury TASS uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda.

„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti později uvedl, že při útoku ukrajinského dronu v obci Logačjovka zahynuli tři lidé. „Podle předběžných informací, bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na osobní automobil,“ napsal belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na telegramu. Ve voze se podle něj v době útoku pravděpodobně nacházel muž a dvě dívky ve věku 18 a 14 let, kteří zemřeli na místě. Logačjovka se nachází v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou a podle agentury AFP ji ruské úřady už dříve kvůli válce zařadily do zóny, kam je civilistům zakázán vstup.