ONLINE: Rusko vrátí na Ukrajinu šest dětí. Černochová hájí svá slova o raketě v Polsku

Plánovaná návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii dokládá vůli těchto dvou předních hráčů na trhu s energiemi a spojenců USA utužit vztahy s Moskvou, uvedla dnes agentura Bloomberg. Dodala, že ještě v létě se Putin nezúčastnil osobně summitu BRICS v Jihoafrické republice kvůli možnému zatčení na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC). Putinova pozice se podle agentury od té doby ve vícero ohledech zlepšila.

„Dnešní oznámení představuje další malý, ale významný posun v rámci této spolupráce,“ uvedla katarská ministryně pro mezinárodní spolupráci Lulva Chatírová k dohodě o předání ukrajinských dětí z Ruska na Ukrajinu. Agentura Reuters dříve s odvoláním na zdroje napsala, že jednání o propouštění dětí se konala nejméně od letošního dubna.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně koupila letos přes 300 moderních lůžek pro pacienty. Šlo o 49 lůžek resuscitačních, 17 transportních a 255 standardních pacientských lůžek téměř za 42 milionů korun. Lůžka jsou komfortnější pro pacienty i zdravotnický personál. Stará nemocniční lůžka nepřišla vniveč, putovala na Ukrajinu, sdělila dnes mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Rusko propustí další šestici ukrajinských dětí a umožní jim návrat k rodinám. Učiní tak na základě dohody zprostředkované Katarem, informoval dnes list The Washington Post (WP) s odkazem na katarské úřady. Děti, které podle zdrojů listu pobývaly u příbuzných v Rusku a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, se nyní domů vrací přes Moskvu a Bělorusko.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) znovu hájila svůj výrok, který napsala na sociální síť po dopadu vojenské rakety v Polsku v blízkosti hranic s Ukrajinou loni v listopadu. Při události tehdy zahynuli dva lidé. Ministryně obrany se v opakované odpovědi na písemnou interpelaci Martina Kolovratníka (ANO) odvolala na tehdejší informace od zpravodajských služeb a z ministerstva obrany a uvedla, že její vyjádření zůstává platné.

Insolvenční soud rozhodl, že Písek obdrží více než 50 milionů korun, které měl na spořicím účtu u ruské banky Sberbank CZ. Česká síť banky zkrachovala loni, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Písek by mohl peníze získat ještě do konce roku. ČTK to řekla mluvčí radnice Petra Měšťanová.

„Věřitelé uvedení v rozvrhu obdrží 95 procent svých zjištěných pohledávek. Pro Písek to znamená, že mu přijde 51,768 milionu korun. Je to o 275.000 korun víc, než město evidovalo na svém spořicím účtu k 28. únoru 2022, kdy podalo výpověď ze smlouvy. Tehdy na účtu bylo 51,493 milionu. Celková pohledávka u Sberbank byla na spořicím účtu vyčíslena na 54,493 milionu,“ uvedla Měšťanová.

V americkém Kongresu se stále nerýsuje dohoda mezi demokraty a republikány ohledně financování další podpory Ukrajiny a Bílý dům stupňuje svá varování, že další průtahy mohou mít pro Kyjev katastrofální následky. Vyčlenění dalších desítek miliard dolarů brzdí požadavek republikánů, aby byl nový balík spojen se zpřísněním americké imigrační politiky. Vyjednávání o tomto bodu mezi členy Senátu v posledních dnech narazila, uvádí americká média.

K senátorům má dnes za zavřenými dveřmi promluvit prostřednictvím videospojení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což dál navyšuje tlak na dosažení dohody, uvádí web Politico. Lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer napsal, že ukrajinský lídr zákonodárcům sdělí, "co přesně je v sázce" v debatě o krizovém balíku navrženém administrativou prezidenta Joea Bidena.

Iránský prezident Ebráhím Raísí navštíví 7. prosince Moskvu, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem. Oznámil to dnes Kreml podle tiskových agentur. Program jednání se ještě dokončuje, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Mluvčí tak zatím nedokázal odpovědět na otázku, zda spolu oba politici budou hovořit o situaci na trhu s ropou.

Peskov naopak potvrdil, že ropa má být jedním z témat Putinovy středeční návštěvy ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii, spolu s vyhrocením izraelsko-palestinského konfliktu.

Moskva a Teherán posílily bezpečnostní, politické a ekonomické vazby od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, protože obě země jsou terčem amerických sankcí, napsala agentura Reuters.

Nejméně dva civilisty zabily ruské síly při ranním ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny, oznámil šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jeho vyjádření na sociálních sítích citovala ukrajinská i zahraniční média.

Cherson jako jediné oblastní centrum, které Rusové dobyli po loňském vpádu na Ukrajinu, osvobodily ukrajinské jednotky loni v listopadu. Zprávy o ostřelování města a jeho okolí od té doby přicházejí téměř každý den, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

„Rusové znovu zasáhli Cherson a zabili civilisty. Předběžně se ví o smrti dvou lidí a o jednom zraněném,“ napsal Jermak, který v sociální síti Telegram zveřejnil také snímky zachycující těla lidí ležících na ulici.

Maďarský premiér Viktor Orbán požaduje, aby zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou nebylo tématem nadcházejícího summitu lídrů EU, který se koná v polovině prosince v Bruselu. Orbán to napsal v dopise předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi, napsala agentura AP. Žádá také, aby šéfové států a vlád nejednali o dalších financích pro válkou zmítanou zemi.

V dopise Michelovi, který bude předsedat summitu 14. a 15. prosince v Bruselu, Orbán trvá na tom, že o evropské budoucnosti Ukrajiny je nejprve potřeba vést „strategickou diskuzi“. Varoval rovněž, že vynucovat si rozhodnutí by mohlo znamenat zničení jednoty EU.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) oznámila, že po čtyřech dnech přerušila částečnou blokádu hraničního přechodu s Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém, kde od pátku protestovala proti levné ukrajinské konkurenci. UNAS na sociální síti také uvedla, že zůstává ve stávkové pohotovosti.

K prozatímnímu ukončení blokády na jediném silničním hraničním přechodu pro kamiony mezi Slovenskem a Ukrajinou přistoupila UNAS navzdory tomu, že podle slovenských médií pondělní jednání ministrů dopravy členských zemí EU neposkytlo žádnou odpověď dopravcům ze Slovenska a Polska. Těm se shodně nezamlouvají výjimky z regulace jízd ukrajinských dopravců do evropského bloku.

Jedna skupina bezpilotních letounů Šáhed byla zpozorována nad Charkovskou oblastí na východě země, druhá poté pronikla z oblasti Černého moře nad západní Ukrajinu, uvedla Unian. Podle ukrajinské armády Rusko v noci vypálilo také šest raket S-300, a to na civilní objekty v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a v Chersonské oblasti na jihu. 

Také Ukrajina uvádí, že v noci na dnešek čelila dronovým útokům. Rusové podle prohlášení ukrajinského letectva vyslali 17 strojů a deset z nich se podařilo sestřelit, informoval Reuters. Informace válčících stran nebylo možné ihned ověřit z nezávislých zdrojů.

Agentura Unian s odvoláním na informace ze sociálních sítí informovala o sérii výbuchů v Kerči a Feodosii na Krymském poloostrově. Provoz na Kerčském mostě, který spojuje ruskou pevninu s poloostrovem, byl dočasně přerušen. 

Moskva nejdříve uvedla, že nad Azovským mořem a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym její systémy zničily nebo „zachytily“ 35 dronů. Krátce nato přišlo další prohlášení, podle kterého ráno při „novém pokusu o útok“ protivzdušná obrana zneškodnila dalších šest bezpilotních letounů. Ministerstvo nesdělilo, zda útoky způsobily nějaké škody.

Dobré ráno, ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila dohromady 41 ukrajinských dronů, uvedla Moskva. Dronovému útoku čelila také Ukrajina.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s děním na Ukrajině, která se brání ruské agresi, budeme sledovat zase od úterního rána.

Zpustošené lesy, zatopená města i mrtví delfíni. Devastace životního prostředí při ruské invazi na Ukrajině je podle odborníků obrovskou tragédií, která ovlivní další generace. Napsala to dnes agentura AFP a odvolává se například na Douga Weira z britské nevládní organizace Conflict and Environment Observatory (CEOBS), která se věnuje dopadům vojenských konfliktů na přírodu.

Ačkoliv jsou všechny konflikty pro životní prostředí škodlivé, v případě Ukrajiny to podle Weira platí obzvláště. Frontová linie je podle něj velmi dlouhá - táhne se stovky kilometrů - a boje se vlečou. Životní prostředí znečišťují vedle intenzivní dělostřelecké palby také časté útoky na energetickou infrastrukturu a obrovské množství trosek kvůli bombardování měst, uvedl šéf CEOBS.

Ukrajina přes nový černomořský koridor vyvezla už pět milionů tun zemědělské produkce. Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský vicepremiér a ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Ukrajina v srpnu vytvořila nový černomořský koridor poté, co Rusko neprodloužilo takzvané obilné dohody, které do té doby umožňovaly vývoz ukrajinského obilí a dalších plodin přes dohodnuté trasy v Černém moři.

Skrze nový koridor, který jednostranně vyhlásila Ukrajina, se podle Kubrakova z černomořských přístavů vyvezlo dohromady už sedm milionů tun různého nákladu, na čemž se podílelo 200 lodí. V současnosti se podle něj nakládá dalších 31 lodí. Předtím se za zhruba roční trvání obilných dohod podařilo z Ukrajiny vyvézt zhruba 33 milionů tun zemědělské produkce, uvádí Společné koordinační centrum (JCC), které dohlíželo na dodržování dohod.

Brazilská vláda nezaručí ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, že nebude zadržen, pokud přijede na summit zemí skupiny G20, který se uskuteční příští rok v Riu de Janeiro. Řekl to dnes při návštěvě v Berlíně brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, informovaly agentury EFE a DPA. Brazílie je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vydal na Putina zatykač v souvislosti s jeho rolí v zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. Rozhodnutí o zadržení ruského prezidenta kvůli zatykači ICC by podle Luly brazilská vláda nechala na justici.

Lula v Berlíně uvedl, že Putin na summit skupiny zemí G20, které Brazílie od začátku prosince na rok předsedá, dostane pozvánku. Dodal však, že nemůže předjímat, zda by ruský prezident byl zatčen v případě, že by do Ria de Janeiro skutečně přiletěl. "O tom nerozhoduje hlava státu, ale justice," uvedl brazilský prezident. Lula přitom ještě v září tvrdil, že není možné, aby byl Putin při návštěvě Brazílie kvůli zatykači ICC zadržen.

Slovensko nebude dodávat zbraně a munici ze státních a armádních skladů Ukrajině a má zájem pomáhat Kyjevu humanitárně a v civilní oblasti, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským kolegou Denysem Šmyhalem. Ten svému slovenskému protějšku řekl, že Ukrajina potřebuje techniku pro odminování, kterou vyrábějí slovenské společnosti. Šéfové vlád podle Kyjeva projednali také spolupráci v oblasti energetiky nebo účast slovenských firem na obnově Ukrajiny.

Fico, který se počtvrté stal předsedou slovenské vlády po vítězství své strany v zářijových volbách, potvrdil svůj odmítavý postoj k vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Za předchozích vlád Slovensko předalo Ukrajině mimo jiné různou vojenskou techniku. „Nevěříme ve vojenské řešení konfliktu na Ukrajině, protože vede jen ke zbytečnému krveprolití bez výsledků,“ napsal dnes Fico na sociální síti.

Úřad městské části Prahy 1 uložil 19 lidem, které v březnu zadržela policie, když chtěli z historické budovy Národního muzea strhnout vlajku Ukrajiny, tisícikorunové pokuty. Další z tehdy zadržených dostal napomenutí. Napsal to dnes server Seznam Zprávy. Střet s policií před budovou muzea se odehrál během protivládní demonstrace na Václavském náměstí.

Až na jednu výjimku, kterou se v odvolacím řízení zabývá pražský magistrát, jsou všechny případy uzavřené pravomocně, uvedl server. Tisícikorunové pokuty uložené ve správním řízení potvrdila mluvčí Prahy 1 Karolína Šnejdarová. Podle zákona pokuta mohla být až 10.000 korun.

Incident se odehrál 11. března při demonstraci nazvané Česko proti bídě. Někteří její účastníci se chtěli dostat do budovy muzea ve snaze sundat vlajku Ukrajiny, vyvěšenou na znamení solidarity se zemí čelící ruské agresi. Střetli se při tom s policejními těžkooděnci, jejichž výzvy k odchodu neuposlechli.

Ukrajinské velení hned v prvních dnech ukrajinské protiofenzivy upustilo od strategie, kterou předtím po měsíce plánovalo s USA, uvedl dnes deník The Washington Post (WP). Ukrajinské síly totiž narazily na nečekaně důkladné ruské obranné linie a tvrdý odpor ruských vojsk. Původní plán byl postoupit během prvních 24 hodin o zhruba 14 kilometrů k vesnici Robotyne, uvedl také deník, který přinesl analýzu protiofenzivy na základě rozhovorů s desítkami vojáků a představitelů z Ukrajiny, USA a dalších zemí.

Ukrajinská 47. samostatná mechanizovaná brigáda měla podle předchozího plánu 7. června zahájit protiofenzivu a postoupit o zhruba 14 kilometrů k vesnici Robotyne, z níž by pak ukrajinské síly pokračovaly do Melitopolu, a přerušily tím ruské zásobování. V nejlepším scénáři pak měli Ukrajinci dosáhnout za 60 nebo 90 dní pobřeží Azovského moře.

Nepál dnes vyzval Rusko, aby neverbovalo do bojů na Ukrajině nepálské občany. Podle ministerstva zahraničí tohoto asijského státu padlo v boji za Rusko šest nepálských občanů a nejméně jednoho Nepálce vzala do zajetí ukrajinská armáda, uvedla agentura AFP. Nepálce, kteří jako žoldnéři bojují na ruské straně, by Moskva měla poslat domů, vyzvalo Káthmándú. Rusko na výzvu zatím nijak nereagovalo.

Nepálské ministerstvo zahraničí uvedlo, že má informace o šesti nepálských občanech, kteří zemřeli při službě v ruských jednotkách. „Nepálská vláda požaduje po ruské vládě, aby provedla repatriaci ostatků obětí a odškodnila rodiny zabitých,“ uvedlo nepálské ministerstvo zahraničí, aniž by zveřejnilo další podrobnosti o okolnostech smrti Nepálců. Ministerstvo ani nezveřejnilo odhad, kolik lidí z 30milionového Nepálu bojuje ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou.

Bulharský prezident Rumen Radev vetoval zákon, kterým bulharský parlament schválil dohodu o darování stovky obrněných transportérů Ukrajině, bránící se ruské agresi. Radev své veto odůvodnil tím, že podle jeho názoru nebyli bulharští poslanci dostatečně obeznámeni s konkrétními podmínkami předání obrněnců, uvedla dnes média s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře.

Vrácený zákon může parlament znovu schválit, poznamenal list Ukrajinska pravda. Připomněl, že by šlo o první přímou dodávku zbraní Ukrajině z Bulharska, které tak až dosud činilo za pomoci prostředníků.